Ministr dopravy Dan Ťok do konce týdne oznámí, zda hodlá pokračovat i v další Babišově vládě. Pomiňme, že je v kuloárech už pár týdnů až měsíců Ťokův odchod jednou provždy vyřešenou záležitostí, a to bez ohledu na jeho vlastní názor. A měřeno tím, co se v resortu děje, kdyby skončil předloni, bylo to pozdě.
Nejde jen o to, že za ním není vidět mnoho reálné práce. Nepostavil skoro nic, příprava staveb se vleče a ke spuštění toho také není mnoho připraveno. Když se k jeho možnému odchodu vyjadřovala ministryně financí Schillerová a vyzdvihla přitom rekonstrukci dálnice D1, byla trochu mimo, protože ta začala už v roce 2013 a rozhodla o ní Nečasova vláda.
A když další vládní kolega Pelikán ocenil, že jde o člověka, který se nenechal ovlivnit, je na místě také dodat, že sám toho také moc ovlivnit nedokázal a v resortu mu úřadovala prostějovská zájmová partička, pod jejímž dohledem probíhaly, či se chystaly proběhnout, ne zcela transparentní kšeftíky typu předraženého nákupu společnosti Chaps či spekulací kolem dokoupení akcií ČD Telematika. A to přes nesouhlas ministra, což není úplně obvyklé a naznačuje to, že s manažerskými dispozicemi exšéfa stavební firmy Skanska to není úplně slavné.
V případě řešení nového provozovatele mýtného systému je manažerské selhání zřetelné. Už prodloužení smlouvy s Kapschem se dalo vyhnout, a jestli se nyní ukáže, že ÚOHS měl pravdu a účastníci tendru dostali odlišné zadávací dokumentace v elektronické podobě, v níž šlo manipulovat s daty, tak by měl Ťok nejen skončit v čele resortu dopravy, ale rovnou se zastřelit, protože s takovou ostudou ho fakt už nikdo nezaměstná.
Přečtěte si další komentáře Pavla Párala:
