Sociální demokraté by měli poděkovat Miloši Zemanovi. Díky tomu, že váhá se jmenováním jejich nového ministra kultury, a oni jsou tudíž na krok ven z vlády, dostali skvělou zbraň proti premiéru Babišovi. Výsledkem je dopis, který poslal předseda ČSSSD Jan Hamáček premiéru Babišovi. Tlačí ANO k ústupkům ve státním rozpočtu ve prospěch ČSSD.
Celá tahle věc vypadá ale trochu bláznivě. Tak předně. Potkáváte se při zasedání vlády každý týden, můžete kdykoliv svolat koaliční jednání a probrat, co potřebujete. Tak nějak funguje koalice. Jenže rozhodnete se poslat dopis. Rozumíte, dopis. Je to vzkaz veřejnosti, že už spolu nedokážete jinak mluvit a zároveň zpráva o stavu koalice, která tuhle zemi vede. Hned je člověku lépe na duši.
Berme to ale spíše tak, že ten dopis chtěl Jan Hamáček adresovat veřejnosti a vybral si k tomu řekněme málo šťastný způsob. Pravda, může k veřejnosti mluvit tisíci jinými způsoby, třeba přes sociální sítě nebo využít svůj čas, když se ho na něco zeptají v televizi, ale neudělal to.
Dostane se ČSSD po příštích volbách do sněmovny?
Možná v ČSSD panuje přesvědčení, že jejich voliči s internetem neumí a televize jim neběží od té doby, co přešla na digitální vysílání. Tak napsali dopis Babišovi, aby se veřejnost dozvěděla o jejich plánech s rozpočtem. Na té poradě, kde se to vymyslelo, bych chtěl být.
Cílem bylo evidentně dostat Andreje Babiše pod ještě větší tlak. Tak velký, že by souhlasil s požadavky ČSSD k rozpočtu a přisypal jejich ministrům 20 miliard. Jestli ČSSD věřila, že se tenhle plán povede, zaslouží si být tam, kde je.
Na nikoho soudného, ani na voliče ČSSD, nemůže zapůsobit, že chcete prohloubit schodek rozpočtu o 20 miliard, které obratem rozházíte. Už tak dost, že schodek rozpočtu je i bez zásahů ČSSD 42 miliard, i když nejde ani tak o číslo samotné, jako o to, že peníze nejdou na růst ekonomiky, ale na neopodstatněně vysoký růst důchodů, slevy na jízdném a podobné nápady. Prostě v téhle atmosféře přijít s dalším trumfem v podobě ještě většího utrácení, je úplné ufo.
Je to smutné, ale v tuhle chvíli stojí na straně Andreje Babiše, který plány ČSSD odmítá, snad úplně každý včetně opozice. Čili ČSSD se Babiše pod tlak dostat nepodařilo, a ještě si v očích veřejnosti pohoršila.
Je ale možné, že si strana Jana Hamáčka hledá další důvod, proč odejít z vlády. Už nepodpořila rozpočtové rámce, a pokud se v září s ANO nedohodne a rozpočet sněmovna neschválí, bude na stole důvěra vládě. Rozpočet by sice byl lepší argument pro konec koalice než výměna jednoho špatného ministra kultury za ještě horšího, ale důvod, že mi koaliční partner nedovolil rozhazovat více než rozhazuje on sám, je dost triviální.
Využít nekomfortní situace premiéra k získání většího vlivu je politicky správné rozhodnutí. Bohužel ČSSD ukazuje, že tuhle disciplínu nezvládá. Nedokáže si ani najít důvody k tomu, aby důstojně odešla z vlády. Ale dává veřejnosti jeden důvod za druhým, proč ji příště u voleb nechat odejít z politiky.
Čtěte další texty Petra Weikerta
