Možná si toho všiml málokdo, ale ministerstvo obrany letos hospodaří s více než 70 miliardami korun. Jestli dokáže všechny peníze konečně utratit, není jisté.
Před pár dny se ukázalo, že obrana, která je už přes pět let pod dohledem hnutí ANO, se ani loni nevyvázala z prokletí. Opět jí v rozpočtu zbyly nevyužité peníze, tentokrát 3,5 miliardy korun. Za ně by se dala pořídit spousta věcí nebo rozjet strategické modernizační projekty, což ovšem vyzbrojovací sekce pod vedením dnes už bývalého náměstka Daniela Koštovala nedokázala.
A tak ministerstvu obrany ze dne na den razantně povyskočil letošní rozpočet. Zatímco mu ještě před Vánoci sněmovna přiřkla 66,7 miliardy korun (tedy 1,19 procenta HDP), začátek ledna ukázal, že úředníci se budou muset popasovat s mnohem větší sumou. Po připočtení loni nevyužitých peněz dělá rozpočet 70,2 miliardy (tedy 1,25 procenta HDP).
Což je velká výzva. Jde totiž o zdaleka nejvyšší rozpočet obrany po roce 1993. Na první pohled to vypadá moc hezky a radovat se jistě bude i premiér Andrej Babiš, který o posilování vojenských výdajů často mluví. Ovšem málo pro to dělá. Loni v únoru na velitelském shromáždění alespoň hřímal, že doufá, že v roce 2018 ministerstvo konečně všechny přidělené peníze zužitkuje.
Nákup letounů Aero se zadrhl. Babiš chce od Metnara další informace
Hlavní tlak nyní leží na vyzbrojovací sekci, která chce letos rozjet několik velkých zakázek za desítky miliard. Jenže jak ukazuje harmonogram některých nákupů, načasování plateb je neúprosné. Třeba pořízení mobilních radarů MADR od izraelské vlády. Smlouvu by ministr Lubomír Metnar rád podepsal do konce června, avšak dodávky se rozjedou do 22 měsíců, kdy by měl Izrael dodat první radar.
Původní – a loni v prosinci stornovaný – nákup technologie MADR počítal na rok 2019 s druhou splátkou obchodu v řádu stamilionů (v roce 2018 to bylo 868 milionů, které se přelily do letošního rozpočtu). Čili první ani druhá splátka nejspíš letos neproběhnou. A tak je to ve většině dalších investičních záměrů, o nichž ministerstvo obrany mluvilo a plánovalo si je na papíru, ale nedokázalo je rozjet v praxi.
I proto se dá čekat, že ani v roce 2019 se ministerstvu obrany rozpočet nepodaří vyčerpat a do obrany tak nakonec půjde méně než oněch 1,25 procenta HDP. Roky 2014, 2015 a 2016 zkrátka resort prospal a dohánět to bude ještě hodně dlouho.
Přečtěte si další komentáře autora:
