Žlutá barva z českých polí aspoň prozatím nezmizí. Svá nejlepší léta má však už řepka za sebou.
První odhady letošní sklizně ukazují, že navzdory přetrvávajících vedrům by mohli zemědělci zažít velmi dobrý rok. Pšenice i ječmene bude nejspíš více než loni, žita bude zhruba stejně, to však letos farmáři zaseli na menší ploše.
Jedna plodina pozitivní trend nekopíruje. Navzdory tomu, že ještě před pár týdny měla kvůli její zářivě žluté barvě většina Čechů pocit, že se na tuzemských polích nepěstuje nic jiného, úroda řepky olejky bude letos o 12,2 procenta nižší.
Příčinou je jednak nižší výnos z každého hektaru, konkrétně 3,26 tuny, což je nejnižší číslo od roku 2012. Výjimkou byl jen mimořádně špatný rok 2017, kdy se však nedařilo téměř žádným rostlinám. Řepka se však pěstuje na menší ploše než v předchozím roce, což může být náznakem toho, že olejnina už není ekonomicky tak zajímavá, a pěstitelé proto zaseli raději něco výnosnějšího.
Může jít i o reakci na loňskou sklizeň a následnou přesycenost trhu a pokles cen. I z odstupu je však patrné, že období boomu má řepka už za sebou. Ze statistik vyplývá, že v Česku tolik nepopulární plodina dosáhla vrcholu někdy v letech 2013 a 2014. Tehdy se pěstovala na největší ploše a i hektarové výnosy i sklizně byly rekordní. Od té doby sice nenastal žádný strmý pád, ovšem pozvolný sestup s meziročním kolísáním je patrný prakticky ve všech ukazatelích.
Přečtěte si esej: Rána řepce na solar
Zda za nižšími výnosy stojí klimatické změny nebo jiný faktor, je těžké říct. Zajímavostí však třeba je, že od rekordního roku 2014 klesá celkové množství pesticidů použitých při pěstování řepky. Zpřísňující se omezení pro využívání agrární chemie se mohou projevovat v nižších výnosech z hektaru, což dělá řepku méně ekonomicky atraktivní.
Faktem také je, že potravinářská biopaliva jsou v Evropě opravdu na ústupu, i když si to česká vláda odmítá přiznat. Jejich podíl v dopravě je zastropován na sedmi procentech. Do této hranice nám sice ještě trošku zbývá, ovšem tlak na snižování podílu biopaliv bude spíše sílit.
V zahraniční přitom na rozdíl od Česka dávají od biopaliv ruce pryč už nyní a uvolněné výrobní kapacity zvyšují export tam, kde v biopalivo ještě věří, tedy do Česka. To konkuruje tuzemským pěstitelům i zpracovatelům a dělá řepku jako plodinu méně zajímavou.
Nejinak je tomu při výrobě potravinářských olejů, na které padnou zhruba dvě třetiny tuzemské úrody, nikoliv na biopaliva. Spotřeba rostlinných tuků ve stravování sice mírně roste, o nějaké závratné poptávkové explozi tedy hovořit nelze.
Neznamená to, že příští rok nemůže řepky zase být zase o maličko více. Letošní nevalná úroda vyvolá růst výkupních cen, což zemědělce může motivovat k tomu, aby na řepku opět vsadili. Jisté ale je, že na svůj svůj strop olejnina už narazila.
Dále čtěte:
Žluté Česko: větší podniky pěstují řepku na 12,5 procentech výměry
Řepka hned tak nezmizí: Česko místo elektromobilů preferuje biopaliva
Jízda na zelený plyn. Česko vsadí na biometan
Z Česka mizí ornice. Protierozní vyhláška je ale v nedohlednu