Menu Zavřít

Stravenková pastička na Středulu aneb O co jde odborářům ve skutečnosti

14. 8. 2019
Autor: Euro.cz

Příležitostí pochválit ministerstvo financí je v posledních letech opravdu poskrovnu. Vyskytují se asi tak často jako povodně, které jsme nezažili od roku 2013. Proto tuto příležitost nemůžeme jen tak pominout. Nápad nabídnout zaměstnavatelům daňový paušál na odpočet příspěvku na stravování zaměstnanců jako alternativu k nákupům stravenek si totiž pochvalu bezesporu zaslouží.

Francouzský stravenkový systém parazitující na podpoře stravování zaměstnanců odčerpal z peněz daňových poplatníků za čtvrtstoletí svého fungování miliardy korun. Ten papírek, za nějž zaplatí u stravenkové firmy zaměstnavatel o dvě procenta více, než odpovídá hodnotě na něm vyznačené, dá ho svému zaměstnanci, který jím uhradí oběd v restauraci a hospodský ho ve stravenkové firmě vymění za hotovost ve výši o pět až šest procent nižší, než odpovídá oné nominální hodnotě, je byznys snů s výnosností odpovídající provozování hazardních her.

Tahle metoda odsávání veřejných peněz ležela v žaludku řadě ministrů financí, ale pro nikoho z nich nebylo schůdné na tom cokoliv změnit. V celku rozpočtových příjmů byly daňové úlevy na stravenky drobné a zběsilost odborářů, kdykoli na takovou diskusi došlo, nestála za to.

Čtěte: Peníze místo stravenek. Schillerová plánuje změnu v zaměstnaneckých benefitech

Hluboká symbióza odborových funkcionářů se stravenkáři má svou dlouhou historii, ale ministryně Schillerová nyní dostala údajné bojovníky za práva zaměstnanců na tenký led. Pokud ponechá vedle stravovacích paušálů i daňovou úlevu na stravenky, budou si firmy vybírat podle preferencí zaměstnanců, ale leckde musí přihlížet ke kolektivním smlouvám uzavíraným s odborovými organizacemi. Že hotové peníze na účtu jsou pro každého mnohem zajímavější než barevné papírky, nemůže být pochyb.

bitcoin školení listopad 24

Jste pro zrušení stravenek?

Odboráři nyní musí odkrýt, zda jim jde o zájmy lidí, jimiž se tak rádi ohánějí, nebo o byznys se stravenkami. Ale tím, jak křičí a projevují dojemnou starost o zažívání zaměstnanců, jichž je v odborech organizováno nějakých sedm procent, a kteří si bez stravenek asi místo teplého oběda koupí cigára a panáka, přiznávají, že s těmi stravenkovými firmami mají zřejmě více společných zájmů, než se svými členy i nečleny. Což nakonec není nijak překvapivé.

Čtěte další texty Pavla Párala

  • Našli jste v článku chybu?