Sotva z Ostravy zmizí světoví atleti, do hotelových pokojů se nastěhují evropští a zaoceánští zbrojaři. Dny NATO a koloběh polotajných schůzek o tendrech české armády začínají.
Jestli je to vtipné, smutné, k pláči, k smíchu anebo naprosto normální, musí každý uvážit sám. Každopádně už několik let platí, že pro budoucí nákupy české armády není ani tak důležitá práce a rešerše vyzbrojovací sekce ministerstva obrany jako spíš zářijová jednání zbrojařů, vojáků, úředníků a diplomatů v Ostravě.
Pro většinu lidí je samozřejmě z celých Dnů NATO (15. a 16. září) nejviditelnější víkendová show na mošnovském letišti. Jenže když se v sobotu na nebi předvede první stíhačka, to už je většinou chvíle, kdy se to nejdůležitější v Ostravě vyřešilo. Zástupci firem mají zápisníky plné detailů o tom, jak se vyvíjejí jednotlivé kontrakty a co se v blízké době chystá.
A tak i když leitmotivem letošních „ostravských vyzbrojovacích“ dnů jsou tendry na nové vrtulníky, obrněná pásová vozidla a mobilní radary MADR, pod povrchem se budou probírat jiné kontrakty. Ať už jde o lehká útočná terénní vozidla pro výsadkáře, nové tanky pro těžkou moravskou brigádu nebo bezpilotní prostředky.
Do hry se vrátili spekulanti, komentuje soupeření zbrojařů Hynek
Ono na tom vlastně nemusí být nic zvláštního. Firmy se s lidmi z ministerstva musí potkávat, aby dopředu věděly, kam se budou modernizační projekty ubírat. Problém ovšem nastává v okamžiku, kdy některé společnosti ty informace získají ve velkém předstihu před konkurencí.
I z toho důvodu by ministerstvo obrany mělo komunikaci se zbrojním průmyslem nastavit srozumitelná pravidla a především ji otevřít všem. Protože častým hádkám mezi českými výrobci vojenské techniky by se možná předešlo, kdyby ministerstvo dalo své vyzbrojovací sekci jasnou vizi na několik let dopředu.
Přečtěte si další komentáře autora:
