Kontroverzní a plnokrevný komunista Zdeněk Ondráček má velký fanklub. Vzhlíží k němu řada bývalých vojáků, policistů i hasičů.
O osobnosti Ondráčka, komunistické mlátičky a čerstvého šéfa sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů, toho bylo za poslední desítky hodin napsáno hodně. Část lidí protestuje, další se chystají demonstrovat v ulicích, jiní to neřeší. Jestli je ale v Česku někdo, kdo dokonanému zmrtvýchvstání Zdeňka Ondráčka fandí, jsou to výsluháři.
Těch lidí, kteří v minulosti odsloužili v bezpečnostních sborech patnáct a více let a dnes jim stát každý měsíc posílá rentu, není málo. Celkově jde o více než 60 tisíc lidí. Jedním z nich je i sám Ondráček. Po devatenácti měsících strávených v pohotovostním pluku SNB přešel k Veřejné bezpečnosti, v roce 1990 chtě nechtě vystoupil z KSČ a nakonec zaplul do řad Policie ČR, odkud odešel až v roce 2011.
Ondráček tak patří mezi tisícovky těch, komu stát od 1. ledna 2011 kvůli úsporným opatřením snížil rentu patnáctiprocentní daní. U většiny výsluhářů to dělalo několik tisícovek měsíčně. A když se v roce 2013 stal Ondráček komunistickým poslancem, postupně se připojil k boji za opětovné zvýšení výsluh.
Babiš navrhne odvolání Ondráčka z čela komise. Zvolen byl i hlasy ANO
Až pak ministerstvo financí od 1. ledna 2017 zdanění zrušilo, potlesk a poděkování vysloužilců si vysloužil především Ondráček, přestože bez podpory vládní ČSSD by novela neměla šanci.
Řada z rentiérů na sociálních sítích v poslední době projevovala nelibost, když se jejich hrdina ani napodruhé nestal šéfem sněmovní komise. Jásot propukl a gratulace se začaly hromadit až minulý pátek, kdy Ondráček uspěl.
Velký počet vysloužilců sice nemá takovou historii jako „komunistická mlátička z Krkonoš“, většina z nich nejezdí za proruskými povstalci na Donbas, řada z nich nevzhlíží k současnému Rusku jako k svatému obrázku, přesto Ondráčka vzývají. Je to přece on, kdo se po jejich boku postavil státu a pomohl napravit onu daňovou nespravedlnost.
I když se říká, že účel světí prostředky, aktivitou komunistického poslance dostal boj za renty hlubokou trhlinu. Aby měsíční příspěvek za službu vlasti dostával ten, kdo minulému režimu aktivně pomáhal během demonstrací s obuškem v ruce, a byl dnes ve stejném „koši“ jako váleční veteráni z Perského zálivu nebo Afghánistánu, je přinejmenším úchylné.
Přečtěte si komentáře Ondřeje Stratilíka:
