Snad už Martin Stropnický poslal velkou kytici růží Karle Šlechtové. Díky ní se totiž skoro zapomnělo, jak špatným ministrem obrany byl.
O končícím ministrovi zahraničí je známo, jak úzkostlivě dbá o svůj mediální obraz. I přes to, že má na výstupy před televizními kamerami - ty Stropnický miluje mnohem více než diktafony - speciální poradce, nejlepší PR mu zadarmo udělala Šlechtová.
Asi nejlépe to vystihuje vtip, s nímž v 90. letech vystupoval polozapomenutý bavič a luhačovický bonviván Josef Náhlovský. Říkával, že své nemoci léčí stylem „vyhánění čerta ďáblem“. To znamená, že chřipky se zbaví zápalem plic, zápalu plic pak tuberkulózou a tak dále. Ono to dnes nezní o moc vtipněji než před dvaceti lety, povídačka nicméně dobře vystihuje dění na ministerstvu obrany od roku 2014.
Stropnický tam nejdřív rozboural řadu věcí, aby po něm jako vichřice vtrhla Šlechtová. A co zdevastoval její předchůdce, ona ještě dál ruinovala. Je samozřejmě těžké přijít do vybydlené vily a během šesti měsíců z ní udělat krásné místo k žití, ale nikdo mi nevymluví, že kdyby si Šlechtová zachovala chladnější hlavu, mohla toho zvládnout víc než Stropnický a resort dostat do lepší kondice.
Těžká hodina paní Karly: vyšetřování miliardových zbrojních kontraktů odhalilo pnutí uvnitř hnutí ANO
Svým vystupováním navenek i přímo v úřadě ale zbědované ministerstvo nijak nevzpružila, ba naopak. Kde to skřípalo, to dnes nefunguje vůbec. A nejde jen o kontrakty na radary a vrtulníky, které zkomplikoval Stropnický. Mluvím spíš o mezilidských vztazích a chodu jednotlivých sekcí, jež jsou pro existenci každé instituce nejdůležitější.
Během toho divokého půlroku se Šlechtovou se úplně zapomnělo, že tím, kdo ministerstvo obrany dostal do krize, byl Stropnický. To on přestal nakupovat, obral resort o peníze a řadu věcí zpackal. Teď se veškerá kritika obrátila na Šlechtovou, která je velmi jednoduchým cílem.
Bohužel. Šlechtová se natolik soustředila na vlastní - a předem prohraný - boj o přežití a přízeň Andreje Babiše a Miloše Zemana, že jí unikaly mnohem podstatnější věci. V posledních týdnech možná realitu začala vnímat, je ale pozdě. Už nikoho nezajímá, že postel hořela, když do ní Šlechtová lehala. Teď je ta nejhorší ona.
Přečtěte si další komentáře Ondřeje Stratilíka:
