Ve středu Josef Bečvář skončí ve velení vojska. Přestože jeho tříletka budila očekávání, se Stropnickým za zády toho příliš neukázal.
O generálovi Josefu Bečvářovi se říká, že se neusmívá. V poslední době ale tahle pověst neplatí. Končící náčelník generálního štábu působí optimisticky a nad věcí. Už mu zřejmě dochází, že nic horšího než uplynulé tři roky jej nečeká.
Když 4. května 2015 přebíral funkci od Petra Pavla, dostal se do nelichotivé situace. Působil tehdy spíš jen nástroj ministra Martina Stropnického k prosazení jeho zájmů. A tak třeba vyklidil cestu novému šéfovi Vojenské policie nebo nevzdoroval Stropnickému, který si usmyslel, že česká armáda prostě musí mít co nejdřív svou první generálku.
Ještě než se Bečvář dostal do čela vojska, řekla mi o něm řada lidí, že je mistrem kompromisů. V uplynulých třech letech se ovšem ukázalo, že pro samotnou armádu byly tyhle kompromisy vesměs nevýhodné.
Že by generální štáb tlačil na tápající ministerstvo, kterému se nechtělo utrácet a potřebné peníze jen ležely na rozpočtovém účtu? Ani nápad. Že by generálové žádali vysvětlení, proč jim obrana vybrala izraelské radary a proč navíc s jejich nákupem tak otálí? Taky nic. A dalo by se pokračovat dál.
Bečváře nahrazuje Aleš Opata:
Zeman jmenoval Opatu novým náčelníkem generálního štábu
Josef Bečvář si tak našel únikovou cestu. Staly se jí jednotky aktivních záloh. Náčelník generálního štábu jim věnoval velkou část své práce. Dokonce tak velkou, že profesionální vojáci mu to občas mají za zlé a mluví o tom, že je Bečvář přehlížel.
Zásadnější ale je, že končící generál své tři roky promrhal. Díky dobré ekonomické situaci mělo vojsko slíbené vyšší příjmy, ovšem investice zdaleka neprobíhaly tak, jak bylo a je třeba. Prioritní vliv na to měl samozřejmě ministr obrany, ale Bečvář proti němu nikdy nešel do útoku. I tady volil cestu nevýhodného kompromisu.
Že se mu strategie nevyplatila, nejlépe dokládá fakt, že jeho přání o prodloužení závazku Stropnický ani Karla Šlechtová nevyhověli. Chtě nechtě proto Bečvář odchází ještě předtím, než mohl dirigovat masivní vojenské oslavy stého výročí založení Československa.
Přečtěte si další komentáře Ondřeje Stratilíka:
