Karel Gott své politické přesvědčení do světa příliš nešířil. Po smrti se však stal volným prostředkem politického marketingu.
Potvrzení známé poučky investorů do umění, že nic nezvýší hodnotu umělce více než jeho smrt, můžeme nyní v případě zesnulého Karla Gotta sledovat v přímém přenosu. Šťastní vlastníci mistrových obrazů nyní už určitě počítají výnos, stejně jako ti, kteří si nedávno vystáli fronty na bankovku s Gottovou podobiznou. Na internetových bazarech se dnes nabízí platidlo v nominální hodnotě nula eur až za 50 tisíc korun.
Skon pěvce však nepřinesl ani tak zhodnocení kapitálu finančního, jako spíš politického. Veřejná podpora Gotta té či oné straně nebo politickému názoru se rovnala minimálně stovkám milionů korun utraceným za billboardy po celé republice. Vědom si síly vlastního vlivu, a nejspíš i poučen osobním selháním v minulosti, se však zpěvák k politice vyjadřoval zřídkakdy.
Má mít Karel Gott pohřeb se státními poctami?
Tím svou hodnotu jen zvyšoval. Zákon nabídky a poptávky funguje i v sektoru přízně známých osobností. Pokud jako Klus či Krajčo roztrubujete své názory na každém rohu, je jimi trh přesycen. Poptávka po myšlenkách těch, kteří si je nechávají pro sebe, naopak roste. Značka Gott proto byla za zpěvákova života pro politické markeťáky hodně velkým lákadlem, zneužít si ji však dovolil málokdo (i když i takové případy se staly). Kdyby totiž zpěvák svou přízeň veřejně popřel, byly by škody enormní.
To se však změnilo s jeho smrtí, Karel Gott už nic popřít nemůže a je tak říkajíc volně k dispozici. Jako první vycítil příležitost Andrej Babiš, který narychlo protlačil vládou pro zpěváka státní pohřeb, aniž by ho zajímalo, co si o tom myslí rodina, nebo třeba jestli před smrtí nevyjádřil své přání i Gott sám. Babiš tak sám sebe pasoval do role největšího zastánce Zlatého slavíka. Zda by s tím zpěvák souhlasil, můžeme jen domýšlet.
Právní expert Trikolory Tomáš Grygar pak rovnou navrhl, aby se Letiště Václava Havla přejmenovalo na Letiště Karla Gotta. Zatímco Babišovu snahu lze pořád ještě obhajovat jako určitý projev úcty, v tomto případě jde už o čirý hyenismus. Samozřejmě vůbec nejde o zpěvákovu památku, ale výhradně o záminku pro odstranění Havlova jména z názvu letiště. Bývalý prezident jakožto demokrat, disident a bojovník proti totalitě je pro pravicové extrémisty z Trikolóry symbolem toho, co z hloubi duše nejvíce nenávidí.
Podobných případů bude ještě mnoho. Gottovy hody totiž právě odstartovaly. Nažerte se dosyta, prázdné výplody politického marketingu!
Čtěte další texty Jana Brože
