V červnu budou Švýcaři v referendu hlasovat o zavedení systému takzvaných plných peněz. V něm by měla mít možnost vytvářet nové peníze jen centrální banka. Nyní tomu tak navzdory přesvědčení mnohých není. Naprostou většinu peněz do oběhu dodávají komerční banky. Švýcarská národní banka se ale vyslovila proti návrhu, který by výrazně posílil její pravomoci. Obává se, že by se dostala pod politický tlak.
Odkud pocházejí peníze na našich účtech? Odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku je pro leckoho překvapivá. Většina peněz v oběhu byla vytvořena soukromými bankami, nejčastěji zaúčtováním poskytnutých úvěrů. Ve Švýcarsku tyto zaúčtované peníze tvoří 90 procent peněžní zásoby.
V červnu se to může změnit. Švýcaři budou hlasovat o zavedení systému plných peněz (Vollgeld), kterou navrhuje stejnojmenná iniciativa. Smyslem jejího návrhu je, aby jediný, kdo může vytvářet nové peníze, byla Švýcarská národní banka. Systém plných peněz počítá s tím, že objem bankovních úvěrů bude kryt bankovními vklady. Elektronické peníze na účtech by se tak měly stát „skutečnými“ penězi neboli plnými penězi. A takové peníze by měly být stejně bezpečné jako hotovost v trezoru, a to i v dobách bankovní krize, vysvětluje německý web Handelsblatt.
Jenže švýcarští centrální bankéři o takovou změnu nestojí. Zveřejnili zprávu, v níž vysvětlují, proč jsou proti iniciativě plných peněz. „Mělo by to bezprostřední dopad na měnovou politiku centrální banky,“ stojí ve zprávě.
| Rekordní zisk přes bilion korun |
|---|
| Švýcarská centrální banka loni zvýšila zisk na rekordních 54,4 miliardy franků (1,2 bilionu Kč) z 24,5 miliardy CHF předloni. K růstu přispěla snaha udržet pod kontrolou kurz domácí měny. Hospodaření centrální banky je závislé na vývoji cen zlata, devizových kurzů a širších finančních trhů. Banka loni vydělala rekordních 2,02 miliardy CHF z negativních úrokových sazeb, které účtuje bankám z jejich vkladů u SNB. Tento zisk se zvýšil z 1,52 miliardy USD, kde byl o rok dříve. Úkolem SNB je, stejně jako u většiny ostatních centrálních bank, zajistit cenovou stabilitu. Banka není povinna vykazovat zisk. Většinu v SNB vlastní kantony a kantonální banky, 45 procent akcií pak drží soukromí investoři. Banka vyplácí dividendu, která odpovídá šesti procentům jejího základního kapitálu, zbytek si rozdělí centrální vláda a vlády jednotlivých 26 kantonů. Předloňský zisk banky pomohl udržet státní rozpočet v přebytku. |
Podle obhájců systému plných peněz by takové aranžmá prospělo bezpečnosti finančního systému. Žádná banka by již neměla být „too big to fail“, obhajují svou iniciativu.
Centrální bankéři se obávají, že by se stali lákavým soustem pro dychtivé politiky. „Touha financovat projekty a živit vládní výdaje skrze SNB by se nevyhnutelně zvýšila,“ píší bankéři.
Mluvčí iniciativy Raphael Wüthrich postoj banky odmítá a obviňuje ji ze zasahování do předvolební kampaně. „SNB nehájí zájmy lidí a ekonomiky, ale společností UBS a Credit Suiss,“ dodal Wüthrich.
Švédsko vyhlásilo válku hotovosti. Peněz v oběhu rekordně ubylo
Podle ekonoma Pavla Kohouta ze společnosti Partners by uvedení představy plného krytí úvěrů vklady do praxe znamenalo úplné zhroucení systému. „Kterákoli banka dnes funguje tak, že vklady klientů tvoří jen část jejích finančních zdrojů. Ve vyspělých zemích je obvyklé, že to může být i menší část. Například u britské banky Barclays je to jen třetina celkové bilanční sumy. Zbytek tvoří dluhopisy, jiné cenné papíry včetně derivátů a závazky vůči jiným bankám,“ uvádí Kohout.
Komerční banky by musely během několika let podstatně snížit objem svých aktiv. Zatímco velké zahraniční instituce by s tím měly obrovské problémy, v Česku by to tak nerealistické nebylo. „České bankovnictví se kupodivu hodně blíží ideálům plně krytých bank. Většinu svých kapitálových potřeb banky kryjí z klientských vkladů, Česká spořitelna například ze 73 procent. Fio banka dokonce z 95 procent. Je to ale tím, že je mnohem menší a má mnohem méně rozvinutý úvěrový byznys,“ tvrdí Kohout.
Dále čtěte:
Záhadný investiční trhák. Akcie Švýcarské národní banky strmě rostou
