V současné době nastupuje do pracovního procesu generace, která je označována jako Z. Novým trendem na pracovním trhu je, že roste počet volných míst pro absolventy – středoškoláky. Nástupní platy absolventů středních a vysokých škol jsou v průměru necelých 28 tisíc korun hrubého, ale liší se podle oborů. Rozpětí je od 16 tisíc do 50 tisíc korun.
Mladí absolventi ze středních a vysokých škol mají logicky jiné nároky, než jejich generační předchůdci. Více preferují soukromý život a seberealizaci, zároveň neřeší hned při nástupu do práce existenční problémy.
| Jak obecně pracovní trh hodnotí generaci Z |
|---|
| má příliš vysoká finanční očekávání |
| převládá u ní touha po větší volnosti |
| preferuje kreativní práci |
| častěji selhává v zátěžových situacích |
| přirozeně přijímá nové technologie |
| převládá u ní pozitivní idealismus |
Zdroj: Profesia.cz
I když dobré finanční ohodnocení práce je pro mladé lidi nastupující do první práce motivací, při hledání zaměstnání akcentují i jiné faktory než mzdu.
Atmosféra pracovního trhu se totiž změnila, takže si nynější absolventi mohou dovolit hledat takovou práci, která je bude bavit, a za podmínek, které jim budou vyhovovat.
Průměrný nástupní plat absolventa je 28 tisíc korun
„Mladí vstupující na pracovní trh mají údajně vysoká finanční očekávání. Ale ruku na srdce, kdy tomu bylo jinak? Navíc v současné situaci je atmosféra nakloněná této skupině a o talentované jedince jeví firmy zájem už v době studií,” konstatuje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
„Roste počet absolventů, kteří se nebojí říci si o vyšší nástupní plat, než jim potenciální zaměstnavatel nabízí. Pod svou cenu mají nyní tendenci jít spíše lidé ve věku 55+ nebo ženy nastupující po mateřské,” upřesňuje Novák.
Podle portálu Platy.cz jsou v současné době nástupní platy absolventů středních a vysokých škol v průměru necelých 28 tisíc korun hrubého, ale liší se podle oborů.
Spočítejte si svou čistou měsíční mzdu
Vysoškoláci
Nikoho asi nepřekvapí, že nejvyšší nástupní platy jsou u vysokoškoláků v bankovnictví a IT, nejnižší ve zdravotnictví a sociální péči.
Takže zatímco čerstvý interní auditor si může měsíčně vydělat v průměru 50 tisíc korun a softwarový inženýr 43 350 korun, sociální pracovník možná jen necelých 20 tisíc korun.
Středoškoláci
Absolventi středoškoláci jsou nejlépe finančně ohodnocení v IT a energetice, nejnižší nástupní mzdy se nabízejí v gastronomických službách a cestovním ruchu, maloobchodě, dopravě a spedici.
Zde můžeme jako krajní limity uvést programátora s průměrnou měsíční mzdou těsně nad 30 tisíci korun a číšníka s maturitou s 16 250 korun.
Zvolili jste špatně svého zaměstnavatele?
Přečtěte si, jak na výpověď ve zkušební době
Firmy snižují nároky na kvalifikaci
„Zajímavé je, že v současné době roste počet pozic pro absolventy – středoškoláky a klesá podíl těch, kde je vyžadováno vysokoškolské vzdělání.
Jedná se o další z důsledků nedostatku volných lidí na trhu práce, firmy snižují nároky na kvalifikaci zaměstnanců i v tomto ohledu,” vysvětluje Novák.
Podíl nabídek pro středoškoláky tvoří více než 60 procent ze všech nabídek na současném pracovním trhu, nejvíce jich je v obchodě, výrobě a administrativě.
Naopak největší zájem ze strany uchazečů je o pozice prodavač, administrativní pracovník nebo odborný prodejce. Analýzy portálu Profesia ale poukazují na to, že v netechnických oborech středoškolákům často v zájmu o místa konkurují i lidé s vysokoškolským vzděláním, především absolventi v oboru společenských věd.
| Co preferovat při výběru prvního zaměstnání |
|---|
| absolventi SŠ a VŠ nastupující do zaměstnání by měli zvažovat tři priority: peníze, prostředí a flexibilitu |
| kromě adekvátního odměňovaní je třeba klást důraz na atmosféru a pracovní prostředí, ve kterém budete trávit velkou část svého času |
| řešte předem, s jakými budete pracovat lidmi a zda budete mít možnost ve firmě profesně růst |
| vyberte si práci, ve které budete ochotni vydat ze sebe to nejlepší, která vám bude dávat smysl |
| budoucího zaměstnavatele hodnoťte i podle toho, jakým způsobem se snaží vás oslovit a zda uchazečům o práci věnuje patřičnou pozornost |
| sledujte kreativnost náborové kampaně i využívání moderní komunikace |
| vyhodnoťte si, zda a jakým způsobem firma zareaguje na zaslaný životopis, poskytne zpětnou vazbu k pracovnímu pohovoru nebo zda získáte odpověď na otázky, které vás v souvislosti s potenciálním zaměstnavatelem zajímají |
„Současní absolventi s výběrem prvního zaměstnání nespěchají. Realita je nenutí sáhnout po první alespoň trochu přijatelné možnosti, takže klidně vybírají i tři nebo čtyři měsíce, což je nesporná výhoda,” říká Novák.
Čtěte také:
Jak najít vhodnou práci? Doporučení známého si oblíbili i zaměstnavatelé
