Menu Zavřít

Epidemie obezity: změňme stravování lidstva, burcuje Goreův fond

1. 7. 2019
Autor: CC0 via Pixabay

Poprvé v historii je na světě více obézních lidí než těch, kteří jsou podvyživení. To také zvyšuje nároky na zdravotní systémy. Proto je třeba radikálně změnit současné způsoby produkce potravin ve světě. Konstatuje to fond Generation Investment Management, který založil bývalý demokratický kandidát na prezidenta USA Al Gore.

Fond Generation Investment Management spravující majetek v hodnotě 22 miliard dolarů (493 miliard korun) varuje před ekologickou krizí. Její důsledky povedou k prohloubení rozdílů mezi bohatými a chudými zeměmi a naruší dosavadní sociální a geopolitické poměry. Svět by měl přistoupit k radikálním reformám energetiky, dopravy, ale i produkce potravin.

S čím dál častějším výskytem obezity a nadváhy podle fondu souvisí i rostoucí produkce masa, po němž stoupá poptávka. V Číně se za posledních 30 let zvýšila spotřeba masa dvakrát, přitom je stále na poloviční úrovni než u obyvatelstva Spojených států.

Mají státy začít regulovat spotřebu masa?

Experti odhadují, že v roce 2050 bude obézní každý druhý Evropan. Roční náklady na léčbu obezity a přidružených nemocí v Evropě už nyní dosahují 70 miliard eur (asi 1,8 bilionu korun).

Dopad na zdravotní systémy souběžně se zhoršováním dopadů klimatických změn může znamenat i špatné zprávy pro investory a globální trhy. „Je jasné, že způsob, jak je svět organizován, nefunguje,“ zdůraznil partner společnosti Colin Le Duc.

Obezita v Česku
V Česku je obézní čtvrtina žen a 22 procent mužů. Další čtvrtina trpí nadváhou. V roce 1993 to přitom byla obézní jen desetina mužů a 12 procent žen. Problémy s váhou má rovněž pětina dětí ve věku 11-15 let. Nadváha či obezita je častější v rodinách s nižšími příjmy. Kromě tučné stravy a sladkostí je hlavním důvodem zvýšené hmotnosti Čechů nedostatek pohybu. České zdravotnictví podle odhadů stojí obezita populace asi 30 miliard ročně, což je téměř desetina jeho rozpočtu.

I když se státy zavazují ke snižování používání fosilních zdrojů v energetice a dopravě, využívání uhlí a spalovacích motorů ve světě roste. Čína, Indie a Japonsko patří mezi země, které nejvíce navyšují finanční podporu pro těžbu a využívání uhlí v energetice.

Přes sliby vlád omezovat emise skleníkových plynů se loni dostala produkce na nové maximum. Emise, jež souvisejí s výrobou energie, rostly v roce 2018 o 1,7 procenta na 33,1 miliardy tun ekvivalentu CO2. Ve Spojených státech rostly o 3,1 procenta, v Číně o 2,5 procenta a v Indii o 4,5 procenta.

Jaké země produkují nejvíce emisí?

„Potřebná transformace bude znamenat odklon od současného energetického systému a revoluční změny v globálních potravinových systémech,“ uvedla analýza fondu. Le Duc apeluje na globální investory, aby ve větší míře investovali do projektů, které tyto změny umožní.

Bývalý americký viceprezident Gore tvrdí, že technologický pokrok umožňuje, aby společnost přešla na bezuhlíkovou ekonomiku. Investoři na celém světě dosud na obnovitelné projekty vydali 17 bilionů dolarů. „Je to spousta peněz, ale stále je to jen malý podíl na světovém kapitálu,“ míní Le Duc. Změny ve všech odvětvích představují největší investiční příležitost, kterou kdy lidé měli: „Ekonomika nikdy nepotřebovala tolik změn, jako je tomu nyní.“

Infografika: Plast nám chutná

Dále čtěte:

Jak se zbavit plastového odpadu: Američané z něj vyrábějí palivo

Recyklace Krušných hor. Němci mají miliony i pro české firmy

Molekuly svobody: tak Trumpova vláda propaguje americký zemní plyn

bitcoin_skoleni

Revoluce u pumpy: ropný gigant Shell věří elektromobilům

Žádný scénář není dost černý: civilizace do roku 2050 zkolabuje, tvrdí think tank

  • Našli jste v článku chybu?