Spojené státy se snaží zastrašit Německo a firmy zapojené do projektu Nord Stream 2. Americký velvyslanec v Německu hovoří o možných sankcích pro firmy, které se projektu zúčastní. Stejnou taktiku Spojené státy dříve uplatnily i v Íránu.
Americký velvyslanec v Německu Richard Grenell nikdy nepromarní příležitost kritizovat projekt rozšíření plynovodu z Ruska do Německa pod Baltským mořem. Naposledy varoval západní firmy, které se projektu společně s ruskou společností Gazprom na výstavbě podílejí. „Jsou v ohrožení, protože sankce jsou vždy možné,“ vzkázal Grenell přes deník Handelsblatt energetickým firmám.
Konkrétně jde o německé firmy Uniper a Wintershall, rakouskou OMV, britsko-nizozemskou Shell a francouzskou Engie. Do projektu daly 4 miliardy eur (102 miliard korun).
Německý deník upozorňuje, že Spojené státy by mohly použít stejnou taktiku jako v sankčním režimu vůči Íránu, kdy uvalí „sekundární“ sankce na firmy, které spolupracují s neoblíbeným režimem Bílého domu. V případě projektu Nord Stream 2 by se to týkalo zejména německého průmyslu. Grenell nicméně dodal, že si je jist, že se ohrožené firmy z projektu samy stáhnou, pokud bude hrozit riziko sankcí.
Náměstek na MPO Neděla: Nord Stream 2 může pomoci naplnit českou plynárenskou síť
Julianne Smithová, která byla dříve zástupkyní hlavního bezpečnostního poradce amerického viceprezidenta, upozornila, že Donald Trump by se v následujícím období mohl více soustředit na zahraniční politiku poté, co ve Sněmovně reprezentantů získali většinu demokraté. Kromě jiného by mohl způsobit ekonomické problémy Německu, dodala Smithová, která přednáší bezpečnostní politiku na berlínské Bosch Security Academy.
Američané argumentují tím, že v případě zdvojnásobení kapacity plynovodu budou evropští spojenci příliš závislí na dodávkách ruského plynu. Kritici amerického postoje naopak upozorňují na snahu donutit Evropany kupovat zkapalněný zemní plyn ze Spojených států, který je dražší než ruské dodávky.
Nejprve menší firmy
Zdroje z německé vlády uvedly, že v případě druhotných sankcí by byly nejprve postiženy menší firmy, které se podílejí na dodávkách pro rozšíření plynovodu. Například švýcarská firma Allseas Group, jež se zaměřuje na pokládání potrubí pod mořem, nebo italská společnost Saipem. Allseas má položit 90 procent potrubí Nord Stream 2. Mluvčí firmy uvedl, že nechce spekulovat o možných amerických sankcích.
Plynovod má délku 1220 kilometrů a má dvě trasy. Celkem se má položit 2440 kilometrů potrubí. Zatím je hotovo 400 kilometrů.
Německé ministerstvo zahraničí se snaží přesvědčit americkou stranu, že rozšíření plynovodu znamená výlučně ekonomický projekt, který má zlepšit evropskou energetickou bezpečnost. Státní tajemník ministerstva Andreas Michaelis zdůraznil, že si nepřeje, aby Washington určoval energetickou politiku Evropské unie.
Největším kritikem projektu z členských zemí EU je Polsko. Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz tvrdí, že rozšíření plynovodu by „zabilo“ Ukrajinu, která si účtuje tranzitní poplatky za dodávky plynu. „Pokud skončí tranzit plynu přes Ukrajinu, země neztratí jen značné příjmy, ale také záruku ochrany před další ruskou agresí,“ varoval Czaputowicz. Polský ministr naopak požaduje společné kroky zemí NATO a EU proti Rusku.
Související články:
Protiruské sankce ohrožují Nord Stream 2. Evropské firmy tlačí na Trumpa
Trumpův zemní plyn rozděluje Evropu. Poláci a Ukrajinci po něm touží, Němci ho nepotřebují
Esej: Vysoká hra o trubky
Američané mohou vytlačit Rusko z evropského trhu s plynem. I když jsou dražší
