Čínské investice v arktické oblasti mají zajistit komunistické zemi pozici polární velmoci, i když v této oblasti nemá vlastní území. Čínské firmy investují nejen v Rusku, ale také v Kanadě. Mají zájem o projekty na Aljašce i Grónsku.
V arktické oblasti bohaté na nerostné suroviny ubývá ledu a námořní cesta Severním oceánem bude v následujících dekádách stále více atraktivní. To je důvod, proč se o oblast začíná zajímat Čína, která k ní – na rozdíl od Ruska, Kanady a Spojených států – nemá přístup z vlastního území.
Čína přitom jako jediná ze současných velmocí má ucelenou strategii, jak Arktidu ovládnout. Tvrdí to profesorka politologie z Nového Zélandu Anne-Marie Bradyová, jež ve své knize China as a Polar Great Power (2017) popisuje dlouhodobý plán Říše středu, jak tuto oblast ekonomicky podmanit.
Rusové věří v ekonomickou sílu nové mořské trasy:
Úkol na pět set let. Šance Rusů na ovládnutí Arktidy stouply
Pekingská vláda přestavila svou vizi až do roku 2049, kdy chce oslavit sto let od komunistické revoluce. Bradyová tvrdí, že čínský režim vysílá jiné signály pro mezinárodní publikum a jiné pro domácí scénu. Nicméně čínský prezident Si Ťin-pching už v listopadu 2014 v australském Hobartu hovořil o tom, že se jeho země připojí k polárním velmocím, což většina novinářů na Západě ignoruje.
Čína loni v červnu rozšířila svou iniciativu Hedvábné stezky také pro obchod s arktickou oblastí. Svůj ekonomický vliv posiluje prostřednictvím investic do konkrétních projektů. „Jak Čína přemýšlí o polárních oblastech a globálních oceánech, ukazuje úroveň jejích ambicí a plánování, které moderní průmyslové země mohou jen obtížně dosáhnout,“ napsala Bradyová.
Peking kromě ekonomické a vědecké spolupráce finančně podporuje arktické projekty. Nejnověji se na začátku prosince slavnostně otevřela ruská továrna na zkapalněný plyn na poloostrově Jamal, jež se stala největším zpracovatelem zemního plynu v arktické oblasti. Čína má v projektu Jamal LNG 29,9procentní podíl. Zaplatila za něj 12 miliard dolarů (255 miliard korun). Pětinu vlastní francouzská ropná společnost Total, nadpoloviční většinu má ruská společnost Novatec.
Čína znepokojuje sousedy svými plovoucími rektory:
Čína staví plovoucí jaderné reaktory. Okolí je ve střehu
Čínské státní firmy mají zájem o investice také na Aljašce. Americký prezident Donald Trump během listopadové návštěvy nejlidnatější země světa hovořil se zástupci čínských společností Sinopec, China Investment Corporation a Bank of China o možnostech financování projektu Alaska LNG, který má mít hodnotu 43 miliard dolarů.
Komunistický režim sonduje investice do případných nalezišť nerostných surovin rovněž v Grónsku. Investuje i v Kanadě. Například do dolů niklu v Nunaviku v severní Kanadě. Čínské firmy mají zájem o přístav Port of Churchill v Hudsonově zálivu v Manitobě. Záliv spojuje Atlantik se Severním ledovým oceánem.
Investicemi v daných zemích zvyšuje země draka svůj ekonomický i politický vliv. Po Africe a Latinské Americe je arktická oblast dalším bodem jejího zájmu, uvedl Frédéric Lasserre, profesor geografie Lavalovy univerzity v kanadském Québecu. Peking tím podle něj diverzifikuje své globální portfolio.
Čína pochopila, jak se mění současný svět. I když arktická oblast tvoří jen šest procent zemského povrchu, s postupujícími klimatickými změnami bude tato část Země lépe dostupná. S tím, jak mizí v oceánu led, stane se tato nehostinná oblast klíčovou pro světový obchod.
Dále čtěte:
„Symbol úspěchu“ konečně hotov: nejvyšší čínský mrakodrap se otevírá bez fanfár
Ledovce v Alpách umírají, proces se už nedá zvrátit
Hra o trůny i o klima: Seriálová hvězda zachraňuje svět
