Typický uživatel datové schránky je vysokoškolsky vzdělaný muž středního věku, žije v Praze, sám, podniká a vydělá si tím měsíčně dvacet až třicet tisíc korun. Zároveň ale patří ve společnosti k menšině. Společnost Cleverlance, která banky napojuje na BankID, si u agentury Stem Mark nechala zpracovat průzkum, jehož výsledky hovoří jasně – 87, 4 % procent respondentů tuto službu nevyužívá vůbec. K nejčastějším důvodům patří nedůvěra v systém, očekávaná složitost počítačového přihlášení či vlastnictví starší verze občanského průkazu. To odrazuje od založení datové schránky především ženy bez maturity s příjmem do dvaceti tisíc.
„Datové schránky umožňují velice snadno a rychle přijímat i posílat doporučenou poštu, směrem k veřejné správě dokonce zdarma,“ vysvětluje Jiří Voldán, ředitel dodávky v Cleverlance. Oficiální definice datové schránky je „státem garantovaný nástroj elektronické komunikace, který nahrazuje papírové dopisy“ a slouží převážně ke komunikaci s orgány veřejné moci. Je to v podstatě úřední podatelna otevřená dvacet čtyři hodin denně a lze přes ni komunikovat mimo jiné se správou sociálního zabezpečení, zdravotními pojišťovnami nebo finančním úřadem. Funguje to podobně jako e-mailová schránka, ale totožnost příjemce je ověřena a schránku nelze vykrást. Pokud tedy nechcete dostávat obálky s pruhem domů, tohle je užitečná volba pro fyzické i právnické osoby.
Většina bank už identitu nabízí
Datové schránky lze propojit i s bankovní identitou, o níž slyšelo 57,2 % respondentů průzkumu. Přitom ji má prakticky každý, kdo používá internetové bankovnictví, jedná se totiž o přístupové údaje do aplikace. Dá se používat na úřadech, v Portálu občana, ale i v e-shopech a klientských centrech webů. Většina bank už bankovní identitu nabízí, nicméně pětina lidí neví, zda k nim patří i ta jejich.
Ke konci června tuto službu vyzkoušelo podle údajů České bankovní asociace téměř čtvrt milionu občanů. Banky předem vytvořily účty pro téměř 3,5 milionu klientů, takže stále existuje obrovský potenciál lidí, kteří si mohou Bank ID založit. „Díky bankovní identitě lidé zjistí, že používat datovou schránku je ve skutečnosti opravdu velice jednoduché a že přes ni mohou zařídit neuvěřitelnou spoustu věcí. Na všechno totiž nejsou potřeba internetové portály a elektronické formuláře, většinou stačí jen mít možnost poslat elektronickou zprávu, dopis, ze kterého je jednoznačné, kdo je odesilatelem,“ říká Voldán.
Ekonomové vidí v bankovní identitě hlavně chytrou možnost podepisování elektronických transakcí a dalších právních úkonů. „Téměř vše, co jste dříve mohli provést pouze po osobním prokázání své totožnosti, nyní budete moci udělat elektronicky,“ slibuje Voldán. Podle něj to otevírá cestu k další automatizaci, kdy lidem odpadne nutnost navštěvovat banky či úředníky osobně.
Jedno heslo ke všemu
Ředitel společnosti Finbricks Tomáš Fíla navíc připomíná, že s internetovou dobou jdou ruku v ruce vysoké nároky na zabezpečení. „Člověk si pak musí pamatovat řadu hesel, ať už z důvodu různých požadavků na složitost hesla, nebo proto, že mít do všech služeb jedno heslo není bezpečné. Přihlášení přes BankID má obrovskou výhodu. Patří totiž mezi nejčastěji využívané služby a heslo k němu si pamatuje prakticky každý, na rozdíl od jiných služeb, které využije párkrát do roka,“ říká.
Takto se dá BankID použít například jako ověření při podepisování smluv přes internet. O to podivněji se jeví, že tolik lidí (31,8 %) vidí největší potenciál bankovní identity k přihlášení se do rejstříku trestů. Vysvětlení je podle ekonomů jednoduché – naprostá většina lidí o výpis z něj nikdy nežádala, a tak pro ně vše, co má něco společného s tresty, zní cize a strašidelně. Tímto způsobem na sebe prý bankovní identita upoutala pozornost – ukázala lidem, že vše se dá zařídit velmi jednoduše, dokonce i to, co bylo jednoduché už předtím. Výpis z trestního rejstříku totiž lze získat na každé poště, obecním úřadě nebo Czech POINTU, ví to ale málokdo.
Bankovní identita má široké využití ve veřejném i soukromém sektoru. Foto: Česká bankovní asociaceJednou z motivací pro využití bankovní identity bylo také letošní Sčítání lidu, domů a bytů. Prostřednictvím BankID se sečetlo 142 tisíc lidí, přičemž žebříčku vévodí přihlášení přes aplikaci George České spořitelny (35 %).
Úřad bez úředních hodin
„Překvapilo nás, jak rychle dokázal příchod bankovní identity prolomit psychologickou bariéru, která doposud bránila většímu využití služeb eGovernmentu. S úžasem sledujeme, že bankovní identitu už využívají například i naši příbuzní, kteří doposud internet používali pouze pro zábavu a komunikaci s přáteli,“ tvrdí Jiří Voldán.
Lidé BankID stále věří méně než občankám s čipem – důvěru k Bank ID vyjádřilo 58,6 % dotázaných, zatímco občanskému průkazu věří 59,3 % Čechů. Identitu klienti používají k získání zmíněného výpisu z rejstříku trestů, ale také k přístupu do katastru nemovitostí (30,6 %), komunikaci se zdravotní pojišťovnou (29,5 %) nebo, nejčastěji, k získání potvrzení o bezdlužnosti (32 %). Od využití datové schránky a bankovní identity zbývá už jen krok ke vstupu do Portálu občana. Ten slouží k bezpečné komunikaci se státem. Funguje od roku 2018 a umožňuje lidem samoobslužným způsobem získat přehled o počtu trestných bodů na kontě řidiče, podat daňové přiznání, vygenerovat si výpis z živnostenského či trestního rejstříku, získat živnostenské oprávnění či komunikovat s pojišťovnou. Dále přibývají například individuální služby měst a obcí.
Portál občana používá 17 % účastníků průzkumu, nejčastěji jsou to zaměstnanci (20,6 %) s vysokoškolským vzděláním (25, 8 %) a čistým příjmem nad 40 000 korun (25,5 %). Nejmenší zájem mají naopak důchodci (12,1 %) bez maturity (13, 2 %).
Evropská peněženka
Tyto možnosti online identifikace osob mají ale své limity. Datovou schránku lze sice založit i ze zahraničí, ale s bankovní identitou tam nepochodíte. Za hranicemi svou totožnost digitálně neprokážete, stejně jako se to nepovede cizincům u nás. EU proto pracuje na zavedení Evropské peněženky digitální identity. Evropská komise nyní přináší legislativní zakotvení uznávaní mezinárodní e-identity a vytváří portál, skrz nějž bude možné komunikovat se subjekty soukromé i veřejné sféry. Její fungování přibližuje Jiří Voldán z Cleverlance: „Umožní nejen online, ale i off-line prokázání identity. Realizace tohoto záměru tak cílí na mnohem širší škálu využitelných veřejných a soukromých služeb.
Evropská peněženka digitální identity by měla uživateli technicky umožnit výběrové sdělování atributů tzv. spoléhajícím se stranám v oblasti dopravy, energetiky, bankovnictví a finančních služeb, sociálního zabezpečení, zdravotnictví, poštovních služeb, digitální infrastruktury, vzdělávání nebo telekomunikací. Spoléhající se strany budou mít povinnost digitální identitě důvěřovat. Zjednodušeně řečeno to bude dostatečně zabezpečená aplikace v mobilním telefonu, která zajistí uživatelem požadované prokázání digitální identity. Evropská komise má ajťáky prostě ráda a připravuje pro nás další a další práci.“
