Česká národní banka zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,9 procenta a pro příští rok na tři procenta. Zároveň Bankovní rada ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 1,75 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady ČNB, dva hlasovali pro zvýšení o čtvrt procentního bodu.
V předchozí listopadové prognóze centrální banka počítala letos i příští rok s růstem ekonomiky o 3,3 procenta. „Růst české ekonomiky v letošním a příštím roce bude odpovídat jejímu dlouhodobě rovnovážnému vývoji. Růst bude tažen především spotřebou domácností, která bude odrážet rychlou dynamiku růstu jejich příjmů,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Zároveň banka v nové prognóze očekává, že průměrný kurz koruny letos bude 25 Kč/EUR a příští rok posílí na průměrných 24,20 Kč/EUR. V předchozí listopadové prognóze ČNB letos počítala s kurzem 24,70 korun za euro a příští rok s 24,20 Kč/EUR.
V případě inflace ČNB odhad pro první čtvrtletí příštího roku snížila na dvě procenta. V listopadu počítala s 2,1 procenta. Pro druhé čtvrtletí 2020 odhad banka snížila na 1,9 procenta z předchozích dvou procent.
Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle guvernéra mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Rizikem je slabší kurz koruny a brexit bez dohody. Za nejistotu guvernér označil růst protekcionistických opatření ve světovém obchodě.
„Zasedání bankovní rady lze hodnotit jako lehce optimistické. ČNB v letošním roce i nadále počítá se svižně rostoucí českou ekonomikou, silnými domácími proinflačními faktory a zároveň i s posilováním koruny vůči euru,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Čtěte komentář: Přidušené banky se budou bránit
ČNB dnes netradičně posunula zveřejnění rozhodnutí bankovní rady o úrokových sazbách o půl hodiny. Důvodem podle Rusnoka bylo, že se na zasedání protáhla debata o nové prognóze a dopadech na měnovou politiku.
Důvodem odkladu zvýšení sazeb, které ekonomové ještě na počátku roku očekávali, je nejistota ohledně dopadů ekonomického vývoje v zahraničí, například kvůli posledním údajům o zpomalení německé ekonomiky nebo situaci kolem brexitu. „Tyto věci nejsme dnes schopni s dostatečnou mírou jistoty vyhodnotit. A proto jsme usoudili, že nejsme pod žádným tlakem provést zvýšení sazeb už teď a můžeme počkat na některé z příštích zasedání, pokud se potvrdí, že jde o jednorázové výkyvy, a trend růstu bude pokračovat,“ řekl Rusnok. V případě vývoje české ekonomiky by podle něj růst úrokových sazeb byl opodstatněný.
Rusnok zároveň zopakoval, že si dovede letos představit jedno i dvě zvýšení úrokových sazeb. „Ale dokážu si představit v případě nepříznivých okolností, že letos žádné zvýšení nemusí nastat,“ dodal.
Zvyšování úrokových sazeb přitom podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské není v Česku u konce. „Očekáváme, že bankovní rada ještě dvakrát vždy po čtvrt procentního bodu zvedne základní úrokovou sazbu na konečných 2,25 procenta, a to během první poloviny letošního roku,“ uvedla.
Dále čtěte:
