Tandem Petra Susíka a Lukáše Tvrdého, podnikatelů s dlouholetými zkušenostmi v oblasti developmentu a financí, doplňuje právník se specializací na nemovitosti Jan Eisenreich. Společně tvoří tým, který se snaží svým klientům nabídnout možnost, jak z nesnází ven, a to sice vložením bytu nebo domu do družstva, čímž se okamžitě zbaví velkých dluhů, a nakonec jim ještě nemovitost, o níž by pravděpodobně přišli v exekuci, zůstane v rukou. Motivací k založení projektu bylo především rozčarování ze současné situace na trhu ve spojení s vysokým počtem dlužníků.
„Ve svém okolí jsme viděli řadu případů, kdy důvěřiví lidé v nouzi naletěli nepoctivcům. Vnímáme to jako celospolečenský problém, lidé se dostávají do finančních nesnází, počty exekucí rostou, a přitom je stále obtížné dostat se k dobrému řešení. Dává to velký prostor šedé zóně, firmám, kterým nejde o pomoc, ale o co největší výdělek a nezřídka i o to, aby jim byt či dům ve finále zůstal,“ popisuje zrod myšlenky Petr Susík, jeden ze zakladatelů holdingu NIDO, který celý projekt zastřešuje, a zároveň spolumajitel společnosti Z bryndy. Prostřednictvím těchto aktivit se chce nová služba zasadit o narovnání pokřiveného prostředí na trhu a odstranění lichvy. Jak to celé funguje?
Člověk, v uvozovkách topící se v nezaplacených složenkách, vloží svou nemovitost do družstva, které pro něj představuje záruku, že o majetek nepřijde. Z bryndy mu poté ještě navíc pomůže s oddlužením. Tento proces má tři fáze – po vstupu do družstva nejprve projekt zaplatí klientův dluh. Ten ho poté měsíčně splácí, a přitom stále může bydlet v daném bytě či domě. No a nakonec, po doplacení všech závazků a oddlužený, z družstva odchází a nemovitost převádí opět na sebe.
„Prosazujeme zcela opačný přístup než nepoctivé firmy, kterým jde v podstatě jen o získání nemovitosti,“ říká Lukáš Tvrdý, další spoluzakladatel holdingu a spolumajitel Z bryndy. „Nás zajímá klient, jeho příběh, jak se dostal do potíží. Jak můžeme díky svým znalostem a zkušenostem pomoci. Naším cílem je být společensky prospěšní. Zakládáme si na tom, že naši klienti po celou dobu vědí, na čem jsou. Od začátku jsou seznámeni s tím, jak proces bude vypadat a které kroky budou následovat. Navíc si klienty vybíráme – do spolupráce se pustíme pouze tehdy, když existuje reálná šance je z potíží dostat,“ vysvětluje dále.
Nabízí se otázka, odkud projekt bere peníze na splácení dluhů. Finance pocházejí ze dvou zdrojů – jedním je vlastní kapitál z předchozího úspěšného podnikání a tím druhým úvěry od bank, u nichž jsou zakladatelé díky dlouholeté historii a dobré bonitě schopni vyjednat velmi výhodné podmínky.
„Cílem Z bryndy je pochopitelně zisk, je to podnikání jako každé jiné. Máme ale za to, že i tohle se dá dělat férově a čitelně. Nejdeme cestou počátečních provizí. Naše výdělky pocházejí z administrativy, která je s celým procesem spojená, například ze správy nemovitostí. Vyděláváme ale také na ceně peněz: díky velkému množství klientů ze svého dalšího podnikání máme u bank a dalších subjektů lepší vyjednávací pozici. A to hlavní: jsme přesvědčeni, že nejlepší je, když obě strany o všem vědí dopředu – naši klienti tak od začátku mají jasno v tom, kolik a za co si bereme,“ podotýká Susík.
700 tisíc lidí v exekuci
„Z bryndy chce být průvodcem na cestě ven z dluhů. Klienta vedeme krok za krokem, celý proces mu podrobně vysvětlujeme, procházíme a dopředu ho se vším seznamujeme. Nejde o nic anonymního, naopak: máme svůj právní tým a finanční prostředky poskytuje banka. Navíc veškerou administrativní péči a podporu poskytujeme sami, nenajímáme si žádné další subjekty, agentury či pracovníky. Vše zajišťuje náš interní tým. Nic nezprostředkováváme, svým klientům jsme po ruce až do protnutí cílové pásky,“ dodává třetí spolumajitel společnosti a zkušený právník specializující se na družstevní a nemovitostní právo, fúze a akvizice Jan Eisenreich.
Z bryndy má takzvaná krajská družstva po celém Česku. Počet členů v nich nepřekračuje padesátku, pokud je zájemců více, zkrátka vytvoří družstvo nové. „Počet lidí, kteří jsou postiženi exekucí, je v Česku bohužel velmi vysoký – je jich zhruba sedm set tisíc. Každý rok je pak nařízeno okolo dvou tisíc dražeb nemovitostí. Část z nich je samozřejmě vedena například na malé pozemky a nemovitosti s nízkou cenou. Zhruba polovinu ovšem představují hodnotné nemovitosti sloužící k bydlení – o ty však majitelé nemusejí přijít, pokud vstoupí do družstva. Dokážeme si představit, že v následujících letech pomůžeme několika stovkám lidí takříkajíc udržet si střechu nad hlavou,“ odhaduje Tvrdý.
