Plynárenské společnosti ve Velké Británii mají plány na to, jak přeměnit zemní plyn na bezemisní vodík, který bude využíván jako palivo v dopravě i pro vytápění domů. Nyní hledají pro své plány finance, včetně státní podpory. Úspěch projektů závisí na zvládnutí technologie zachytávání a ukládání oxidu uhličitého.
Velká Británie se zavázala k tomu, že se do roku 2050 přiblíží k vybudování bezemisní ekonomiky, jež neprodukuje skleníkové plyny. K tomu jí má pomoci také využívání vodíku v dopravě, ale i pro vytápění domů.
Obnovitelné zdroje energie v Británii krátkodobě lámou rekordy. Mezi 21. a 24. dubnem se britská elektrická síť nemusela spoléhat na uhelné elektrárny, to znamená po tři dny nevyužívala uhlí, byť ze třiceti procent pokrýval poptávku po elektřině zemní plyn. V neděli 6. května na hodinu dodávaly nejvíce energie do sítě solární zdroje, jež porazily plynové elektrárny.
Větší výzvu pro obnovitelné zdroje znamenají i nadále zimní měsíce, kdy bude potřeba více energie pro vytápění domů. V tomto období má převzít klíčovou úlohu vodík. Alespoň tak si to představují společnosti distribuující zemní plyn. První projekt na přeměnu metanu ze zemního plynu na vodík představila společnost Northern Gas Networks (NGS) v roce 2016. Vodík by se měl vytápět v třetím největším městě Spojeného království Leedsu. Cenu projektu H21 firma vyčíslila na dvě miliardy liber (58 miliard korun).
Projekt HyNet
Zdroj: hynet.co.uk
Nedávno se k myšlence využití vodíku ve městech připojila také firma Cadent, která chce ve své produkci pětinu zemního plynu přeměňovat na vodík. Projekt nazvala HyNet. Náklady na realizaci vyčíslila na 900 milionů liber (26,1 miliardy korun).
Obě firmy hodlají vodík z metanu získávat pomocí vodní páry (tzv. parní reformování). Chemickou reakcí vznikne vodík a jako odpadní produkt oxid uhličitý. Ten se má pomocí technologie zachytávání a ukládání CO2 (CCS) skladovat v kapalné formě pod hladinou oceánu. Právě na úspěchu technologie CCS závisí rozšíření celého „vodíkového plánu“.
Obě firmy se snaží přesvědčit investory o životaschopnosti vodíkových projektů. Usilují také o státní podporu. Britská vláda zatím na projekty využívající vodík přislíbila 20 milionů liber (580 milionů korun). „Čisté a bezpečné využití vodíku může hrát výraznou roli v energetice Spojeného království, ale musí se tato technologie stát levnější a dostupnější, aby se její potenciál mohl využít,“ řekla ministryně pro energetiku Claire Perrryová.
Projekce dodávek vodíku v Británii do roku 2050
Zdroj: hynet.co.uk
Technologie CCS a její limity jsou rozhodující pro smysluplnost projektu. Kritici uvádějí, že v případě úniku oxidu uhličitého do atmosféry příspěvek vodíku vyrobeného ze zemního plynu postrádá ekologický přínos.
Britská vláda zatím do technologie ukládání oxidu uhličitého investovala 168 milionů liber (4,9 miliardy korun) bez hmatatelného výsledku, upozornil server Quartz.
Nejvíce průmyslových projektů CCS je v provozu ve Spojených státech a Kanadě. V Evropě je premiantem Norsko. Do technologie investuje také Čína.
Dále čtěte:
Žolík v boji proti klimatickým změnám: Američané slibují fúzní reaktor do 15 let
Miláček prezidentů končí blamáží: nejčistší uhelná elektrárna světa bude spalovat plyn
Komu smrdí uhlí? Odklon od fosilních paliv zdraží elektřinu
