Českým státem kontrolovaný ČEZ se nechal nachytat od bulharských šíbrů. Odstavená uhelná elektrárna Varna, kterou ČEZ loni prodal za necelých 50 milionů eur, se podle posledních zpráv bulharských médií vrátí do provozu. Před dvanácti lety přitom ČEZ za fungující elektrárnu na pobřeží Černého moře zaplatil 206 milionů eur a dalších 100 milionů eur použil na navýšení kapitálu. ČEZ tedy na transakci prodělal téměř sedm miliard korun.
Jak jsme upozornili v září, většinový podíl v elektrárně koupil Achmed Dogan – vlivný zákulisní hráč a bývalý předseda Hnutí za práva a svobody reprezentující zájmy turecké menšiny. Další informace vyrazil do Sofie zjistit auditor a protikorupční aktivista Lukáš Wagenknecht, který byl v říjnu zvolen senátorem za Prahu 8.
„Elektrárna Varna je funkční, má smlouvu na studenou rezervu a od bulharských kolegů jsem získal dokumenty, podle kterých elektrárna žádá o možnost znovu vyrábět jako běžný zdroj elektrické energie,“ řekl Wagenknecht webu Euro.cz. Vzhledem k Doganovým politickým konexím se zdá být kladné vyřízení žádosti téměř jistotou.
Polostátní podnik ČEZ koupil bulharskou elektrárnu TEC Varna v roce 2006 od bulharského státu. Provoz rozsáhlé elektrárny s instalovaným výkonem 1260 megawattů však příliš nevydělával kvůli nevýhodné regulaci provozu a závislosti na dovozu nejkvalitnějšího černého uhlí – antracitu.
O kolik doopravdy zdraží elektřina: běžná domácnost si připlatí 1300 korun
ČEZ se proto rozhodl neinvestovat do snížení emisí a v závěru roku 2014 elektrárnu odstavil z provozu. O tři roky později ji prodal, kupujícími byli syn a dcera bývalého bulharského ministra dopravy Danaila Papazova.
Jak uvedl tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, česká energetická skupina dění okolo elektrárny dál sleduje. „Bulharské úřady nejprve upravily podmínky pro poskytování studené rezervy a následně schválily žádost elektrárny Varna. Úřady tu samou žádost ČEZ opakovaně zamítly, což je jeden z nemálo důkazů, že místní subjekt má ze strany místních úřadů jiné podmínky pro podnikání v energetice. I proto jsme zahájili mezinárodní investiční arbitráž vůči bulharskému státu,“ uvedl Kříž.
ČEZ utrpěl porážku na železnici. Čtěte více:
Velká porážka ČEZ. V miliardovém tendru Českých drah na dodávky elektřiny zvítězil Amper Market
Otazníky vyvolává i druhá transakce – prodej rozvodné sítě v západní části Bulharska a obchodních společností. Podle dohody uzavřené v únoru letošního roku je má od Skupiny ČEZ koupit tamní podnik Inercom. Otazníky vyvolává skutečnost, že Inercom je malá firma provozující tři solární elektrárny. Není tak zřejmé, jak hodlá obchod za 320 milionů eur financovat. Prodej se zadrhl poté, co jej v červenci a opětovně v říjnu odmítl schválit bulharský antimonopolní úřad. Inercom se proti rozhodnutí znovu odvolal a další osud transakce zůstává nejasný.
Vláda se neúspěšnými investicemi Skupiny ČEZ na Balkáně nezabývá, což vadí poslancům České pirátské strany. „Zejména Vás žádám o podrobné vyhodnocení pochybných aktivit ČEZu v Bulharsku, které je spojené s vážnými reputačními a geopolitickými riziky pro Českou republiku a především miliardovými ztrátami ČEZ. Stát je majoritním akcionářem ČEZ, a proto je Vaší povinnosti dbát na dodržení základních principů transparentnosti,“ uvedl pirátský poslanec Jakub Michálek v otevřeném dopise premiérovi Andreji Babišovi.
Premiérova odpověď nicméně Piráty zklamala. Andrej Babiš dal najevo, že ho celá záležitost příliš nezajímá. „Česká republika je pouze jedním z akcionářů společnosti ČEZ, a jako taková není oprávněna do obchodního vedení společnosti zasahovat, a to i přesto, že je akcionářem majoritním,“ uvedl Babiš v odpovědi Michálkovi. Neúspěšně působení v Bulharsku se může stát jedním z témat diskuse na valné hromadě ČEZ, která se bude konat v pátek 30. listopadu.
Dále čtěte:
Expanze do Francie: ČEZ zahájí stavbu první větrné farmy nedaleko Paříže
ČEZ chce v Rumunsku vyzkoušet ukládání energie ve formě vodíku
