Společnost BPD Partners založená bývalými uhlobarony Petrem Pudilem, Vasilem Bobelou a Janem Dobrovským navázala spolupráci s tuzemskými výzkumníky. „Snažíme se vybírat projekty vedené silnými a výraznými osobnosti, které jsou vědě naprosto oddané, a cítíme z nich, že jsou to „bojovníci“, kteří se jen tak nevzdávají,“ říká Pavel Brůžek, předseda představenstva BPD Partners. Společnost chce do biotechnologií investovat půl miliardy korun.
BPD Partners, stejně jako společnost B3 Holding, se kterou na investicích do výzkumu vývoje a zdravotnictví úzce spolupracujeme, jsou rodinné firmy. Tak jako každý „familly office“ máme za cíl zachovávat a zhodnocovat rodinný majetek pro další generace. Nicméně naše životní filozofie je taková, že pod slovy „zhodnocování“ a „majetek“ zdaleka nevidíme jen finanční vyjádření hodnoty jednotlivých projektů a investic. Víte, my bychom si moc přáli, abychom, až jednou budeme předávat firmu další generaci, mohli být pyšní hlavně na to, co jsme vybudovali a jak jsme se podíleli na řešení problémů dnešní doby a budoucnosti než jen na to, jestli máme na účtu o jednu nulu víc.
Proč se rozhodli zakladatelé BPD Partners investovat do výzkumu?
Nechce se mi věřit, že nejde o peníze.
Nakonec, ono to jde většinou ruku v ruce. Pokud se primárně snažíte dělat věci, které mají smysl, vyřešit problém, který trápí hodně lidí, a něco vybudovat, tak to v důsledku může přinést nejen dobrý pocit, ale i zajímavé finanční zhodnocení. Proto asi není překvapením, že investice do výzkumu, vývoje a zdravotnictví je velmi důležitou součástí naší investiční strategie. A k tomu ke všemu nás tyto činnosti naplňují a těší. Je to taková naše vášeň. Někdo má vášeň například pro umění, někdo pro rychlá auta, lodě nebo třeba letadla a my jsme našli společnou vášeň v podpoře výzkumu a vývoje.
Jak jste dospěli ke spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie (ÚOCHB)? Podle dostupných informací s ústavem spolupracujete na diagnostickém projektu DIANA, podporujete vědkyni Zuzanu Kečkéšovou. Proč jste si je vybrali právě je?
Důvodem, proč jsme se rozhodli pro spolupráci s ÚOCHB, je především to, že jej dlouhodobě považujeme za špičkový ústav v evropském i světovém měřítku. ÚOCHB má za sebou spoustu úspěšně realizovaných projektů, mají vysokou úroveň vlastního financování, jsou dobře technicky vybaveni a hlavně mají velice moderní, pružný a zkušený management. Díky tomu dokáže ÚOCHB do Prahy přitáhnout a hlavně i udržet talentované vědce světového formátu. To můžeme vidět například na projektu Zuzany Kečkéšové, která odešla svůj projekt řešit z věhlasného Massachusettského technologického institutu na ÚOCHB.
Kečkéšovou jste začali podporovat neobvyklým způsobem a ve stádiu, kdy není vůbec zřejmé, jestli na konci jejího bádání bude nějaký lék. Proč?
Její projekt jsme si vybrali ze dvou důvodů. Tím prvním je, že je Zuzana ohromně talentovaná, energická, inteligentní a celkově úžasně inspirativní žena. Myslíme si, že přesně takovéto osobnosti, které by mohly býti vzorem a inspirací dalším lidem, dnešní doba a společnost potřebuje. Tím druhým důvodem je, že se Zuzana rozhodla k řešení problému rakoviny přistoupit zcela opačně než většina jiných výzkumných týmů. Namísto toho, aby hledala příčiny a původ vzniku rakoviny, zaměřila se na hledání důvodů, proč v některých tkáních rakovina nevzniká, jak jsou buňky těchto tkání odlišné a jak by se tyto odlišnosti daly využít k jejímu potlačování. U projektu DIANA jsou důvody podobné.
V rodině uhlobaronů. BPD Partners mají nového společníka
BPD vložila také peníze do startupu Václava Navrátila DIANA…
Václav Navrátil je vynikající vědec, inovátor a s Martinem Dienstbierem, který má na starosti finanční a obchodní řízení společnosti, tvoří opravdu dobrý tým, který se krásně doplňuje. Metoda DIANA, kterou Vašek vymyslel, by mohla znamenat zásadní posun jak v diagnostice, tak v objevování nových molekul a léků, protože je řádově citlivější a navíc i cenově konkurenceschopná v porovnání s nejlepší a globálně nejvíce používanou metodou ELISA.
Máte ještě nějaké aktivity na poli výzkumu rakoviny?
V tuto chvíli podporujeme v oblasti výzkumu, vývoje a zdravotnictví celkem 12 startup společností, z nichž je pět z Česka. Ostatní společnosti, které podporujeme, jsou z USA a Izraele. Do oblasti rakoviny míří cílí ještě společnost Xeno Cell Innovations, za kterou stojí Daniel Georgiev, Martin Cienciala, Hynek Kasl a Tereza Puchrová. Společnost se zaměřuje na vývoj v oblasti PheroImmuno Computingu (PIC) a bio-senzorů.
V případě aplikace na rakovinu se pak jedná o vývoj jednoduchého a levného diagnostického testu na bázi geneticky modifikovaných buněk, které by odhalily CTC (Circulating Tumor Cell) buňky v krevním vzorku. V případě úspěchu by pak vznikl velice dostupný test ke screeningu a diagnostice rakoviny v raném, ideálně presymptomatickém, stádiu nemoci. Vývoj diagnostického testu pro odhalení rakoviny je primárním cílem společnosti, nicméně jelikož se v případě PIC a bio-senzorů jedná v podstatě o novou technologickou platformu, má Xeno i velice zajímavé ambice mimo oblast rakoviny.
Porozhlížíte se ještě po nějakých projektech?
Samozřejmě. Poohlížíme se po dalších projektech v oblasti výzkumu, vývoje a zdravotnictví, kde se primárně zaměřujeme na diagnostiku, predikci a léčbu rakoviny a autoimunitních onemocnění.
Jaké finanční prostředky už jste investovali pro projektů tohoto typu?
Do podpory startup společností v oblasti výzkumu, vývoje a zdravotnictví jsme investovali zhruba 215 milionů korun a očekáváme do nich investovat v následujících letech dalších zhruba 300 milionů korun.
Chápete tyto investice spíše jako podporu vědy nebo ohromně rizikové projekty, které ale v případě, že to vyjde, slibují pohádkové zhodnocení? Máte kupříkladu sen jednou mít nový lék na rakovinu a založit farmafirmu či něco podobného?
Sen vyřešit diagnostiku rakoviny nebo léčbu rakoviny či některého z autoimunitních onemocnění má asi každý. Myslím, že všichni máme bohužel s těmito problémy nějakou přímou nebo alespoň nepřímou zkušenost. Proto v rámci naší investiční strategie investujeme do projektů, které mají hlubší smysl a pokouší se řešit nějaký zásadní problém z této oblasti. Snažíme se vybírat projekty, které vedou silné a výrazné osobnosti, které jsou vědě naprosto oddané a cítíme z nich, že jsou to „bojovníci“, kteří se jen tak nevzdávají.
My totiž věříme, že pokud se budeme držet tohoto přístupu, tak to v kombinaci s naší filozofií vlastně nemůže dopadnout tak úplně špatně. V zásadě jsou totiž možné jen dva scénáře. Ten první je, že se projekt podaří a pak budeme mít nový lék nebo novou diagnostickou metodu a ta přinese i vynikající finanční zhodnocení vložených prostředků. V tom druhém scénáři, kdy se ukáže, že něco nefunguje, tak sice jedna cesta končí, ale věda bude zase o něco chytřejší a začíná tak zase cesta nová.
Přečtěte si rozhovor:
Pravda vyjde najevo, říká exmanažer MUS a buddhista Koláček
Navíc je třeba říct, že nezřídka se stává, že jdete za nějakým cílem, který sice minete, ale „trefíte“ nějaký jiný, a pokud máte dobrý tým, tak ten takovéto výsledky dokáže dále vytěžit. Upřímně musím říct, že si projekty vybíráme tak, aby v případě úspěšné realizace přinesly i vidinu hezkého finančního zhodnocení. Na druhou stranu jsme ale připraveni na to, že se některé projekty nemusí povést a my se na ně vždy musíme umět podívat jako na charitu a naši pomoc vědě k dalšímu rozvoji. Opravdu musím říct, že projekty, které máme v portfoliu, a osobnosti, které je vedou, nám dělají velkou radost a v nejhorším případě mohou inspirovat někoho dalšího k tomu, jak dál a přispět k vyřešení velkých problémů, které nás všechny trápí.
Jste vy nebo partneři BPD osobně v kontaktu s vědci, činíte nějaká strategické rozhodnutí? Jak se staráte o tyto netradiční investice?
Ano, všichni se snažíme se společnostmi a jejich týmem udržovat osobní kontakt a vztahy. Jak jsem říkal, tyto projekty nás moc baví a je to naše vášeň. Navíc jsme v některých projektech v pozici hlavního investora, takže sedíme i v dozorčích orgánech, a tak tomu, co děláme, musíme alespoň nějak rozumět, ačkoli je naše role spíše kontrolní a poradenská. Z toho důvodu jsme si interně vybudovali i poměrně slušné znalosti a schopnosti, ale i když se bavíme „jen“ o diagnostice, rakovině a autoimunitních onemocněních, tak je to obrovský záběr, a tak si udržujeme i dobrou síť stálých externích spolupracovníků.
Tam, kde si nejsme jisti a čemu sami interně vůbec nerozumíme, tak tam raději neinvestujeme. V USA jsme pak partnerem ve společnosti Powder Gate Capital se sídlem v New Yorku, kde je velice šikovný tým, který nám vyhledává skvělé investiční příležitosti v oblasti life sciences na americkém trhu a pomáhá nám s budováním vztahů mezi českými a americkými startupy. Bez přímé přítomnosti v USA, by to asi dělat nešlo, protože projekty, které se dostanou z USA až do Prahy, ve valné většině případů nesehnaly kapitál ani v USA ani v západní Evropě.
Co můžete výzkumníkům přinést vy? Kromě peněz tedy…
Naším cílem je, abychom mimo financí mohli v případě zájmu poskytnout projektům podporu i v jiných oblastech. Asi nejvíc umíme být nápomocní v oblasti struktury společnosti a navazování obchodních vztahů a networkingu mezi Evropou, USA a Izraelem. Důvodem, proč máme projekty v Česku a zároveň v zahraničí, je to, že zde spatřujeme mnoho synergií a snažíme se našim českým projektům pomoci v navazování vztahů a expanzí do zahraničí.
Pro zahraniční partnery je zase Česká republika atraktivní tím, že je součástí EU, a také tím, jak kvalitní máme vzdělávání, vědu a jak dobrou máme legislativu v oblasti IP. Také jsou zde náklady stále zásadně nižší než v zahraničí. A v propojování české vědy s tou světovou stále vidíme velký nevyužitý potenciál.
Dále čtěte:
