Zatímco organizátoři velkých zahraničních festivalů na podzim pravidelně počítají tučné zisky, pořadatelé těch tuzemských spíše uvažují nad smysluplností svého počínání. Miliony se jim rozhodně nesypou a letos jim přibyly nové překážky.
Zlatý důl, letní tiskárna na peníze, motor zábavního průmyslu. Tak se mluví o hudebních festivalech v anglosaském světě, kde zažívají velký boom. Za vstupné na největší akce se dnes platí stovky dolarů či liber. Na obou stranách Atlantiku na nich pořadatelé vydělávají miliony dolarů.
Mekkou festivalové scény jsou Británie a Spojené státy. Kalifornský Coachella Valley Music and Arts Festival, považovaný za nejvýznamnější festival světa, měl loni celkový obrat přes 700 milionů dolarů. Na slavném britském Glastonbury každoročně zmizí v předprodeji přes 150 tisíc lístků v hodnotě přes 200 liber. A vyprodáno bývá měsíce dopředu.
Skromné Česko
V Česku je situace jiná. Když se novináři nedávno ptali slovenského miliardáře Igora Rattaje, zda je pořádání festivalů v tuzemsku výnosným byznysem, známý megaloman odpověděl: „Zatím ne. Ale je to proto, že to nikdo (čti já) nedělal na vyšší úrovni. A to nesouvisí jen s kvalitou interpretů.“ Sám má v plánu udělat ze svého Aerodromu, který bude letos nejnákladnějším letním hudebním festivalem v České republice, velkou evropskou akci, jež přiláká zahraniční klientelu. Díky bohatému mecenáši se letos rozpočet seriálu koncertů v Panenském Týnci (Aerodrome) zvýšil na trojnásobek – tedy téměř na sto milionů korun.
Inspirací je prý Rattajovi maďarský Sziget s 300 tisíci návštěvníky ročně. V Česku je tradičně největší letní akcí pod širým nebem milovický Votvírák, kde vystupují výhradně známí čeští a slovenští interpreti. Osmdesát tisíc návštěvníků je ale pro něj dnes zřejmě nepřekročitelné maximum.
Čtěte rozhovor s Igorem Rattajem:
S miliardářem na horách. Rattaj chce proniknout i do Alp
Rattajova slova potvrzují pořadatelé Colours of Ostrava a Rock for People. Tyto dvě akce každý rok přilákají desítky tisíc lidí, příjmy ze vstupného ale zdaleka netvoří většinu rozpočtu.
„Situace v Česku je poněkud extrémní. Z mého pohledu je tu mnoho zbytečných akcí, které nejenže neobohacují kulturní nabídku, ale ve finále nevedou ani k rychlému zbohatnutí, což u mnohých bylo patrně hlavním motivem, proč se rozhodli festival organizovat,“ říká ředitel Rock for People Michal Thomes.
Bez sponzorů ani ránu
ČR je přesto pro milovníky hudby rájem festivalů. Lidé si mohou každoročně vybrat desítky žánrově pestrých akcí. Jenže na tak malý trh je jich moc a většina pořadatelů by bez dotací kráčela o žebrácké holi.
„Jsou festivaly závislé na sponzorech či dotacích, které při jejich výpadku skončí. Rozumné a zdravější je diverzifikovat. V našem případě tvoří příjem ze vstupného přibližně třetinu rozpočtu,“ prozrazuje ředitel Rock for People.
„Aby byla cena vstupenky dostupná pro naše návštěvníky s nižší kupní sílou, bez sponzorů se neobejdete,“ potvrzuje mluvčí festivalu Colours of Ostrava Jiří Sedlák.
Interpreti logicky neberou ohled na to, že vystupují ve střední Evropě. Honoráře zahraničních kapel jsou stejné, ať hrají v Londýně, nebo Horní Dolní. Sponzoři tak v Česku pomáhají pořadatelům udržet cenu vstupenky na přijatelné úrovni.
Opera plná absolutní krásy. Mým cílem je nezávislost, říká pěvec Černoch
Každoročně vznikají v Česku nové menší akce, jejich organizátoři ale téměř unisono říkají: Jsme nadšenci, kteří milují muziku, a chceme ji představit lidem. Rozhodně nám nejde o výdělek a na organizaci často přispíváme ze své kapsy.
Nejde tedy o zcela neobvyklý druh podnikání určený výhradně pro filantropy? „Festivaly u nás opravdu vznikly většinou jako srdcová záležitost – z touhy přivézt kapely, které má daný pořadatel rád. Pořádání festivalů je navíc velmi nevyzpytatelné podnikání – záleží například na tom, jaké kapely právě vyrazí na turné a jsou ve vašem termínu v Evropě. Určitě neovlivníte třeba to, jaké bude v době konání počasí,“ shrnuje potenciální potíže podnikatelů v branži Jiří Sedlák.
Taky neřešíme, jestli je moc supermarketů
Pokud se rozhodnete pořádat malý festival, kde je jedno pódium a před ním pár set lidí, potýkáte se s odlišnými problémy než organizátoři velkých vystoupení.
Důkazem může být mladý jazz-metalový festival Vývrtka, který od roku 2016 představuje v Peruci u Loun mladým lidem „kapely moderního alternativního proudu“ z Česka, Izraele nebo Slovinska. Do areálu tamního kempu přilákali organizátoři prvním rokem 200 milovníků hudby, loni už přišlo o stovku nadšenců víc.
Organizátor Vývrtky Matěj Kubíček říká, že zakládají dlouholetou tradici. Pořádat takové akce jednorázově podle něj není možné a byl by to čirý ekonomický nesmysl. Pokud chcete jako podnikatel vůbec někdy pomýšlet na zisk, musí se festival vybudovat renomé – a to trvá řadu let. Paradoxně se právě takto malá akce bez sponzorů obejde.
| Jak uspořádat festival |
|---|
| Radí Adam Pýcha, blogger, který má s pořádáním podobných akcí zkušenosti. |
| Buďte nadšencem Stává se to dokonce podmínkou. Pokud nemilujete hudbu a chcete na festivalu pouze vydělat, tak si jděte otevřít hospodu. Hudební festivaly nejsou dobrým podnikatelských záměrem, a proto doporučuji nalhávat si při jejich organizaci stále dokola, že to děláte za nějakým vyšším cílem nebo poselstvím – zklamání bude utlumeno a případný úspěch o to příjemnější. |
| Plánujte s předstihem Vezměme si modelový příklad, kdy je váš plánovaný festival v září. Kdy tedy začít oslovovat kapely či interprety? Dle mé zkušenosti v listopadu předchozího roku. Hodně interpretů ještě nebude mít přesně stanovený harmonogram koncertů, ale zapíší si vás jako rezervaci. Plánování se, ale netýká pouze line-upu. S takto velkým předstihem je nutné začít hledat sponzory, domluvit pronájem prostor či prostranství, kde se bude koncert konat atd. Čím větší je festival, tím dříve se musí začít plánovat. Konec roku je také důležitým mezníkem pro podávání žádostí o dotace. |
| Buďte zařaditelní a zapamatovatelní Velké hudební akce si mohou dovolit být multižánrovými nebo určitý žánr pojmout široce. To si menší hudební akce nemůže dovolit, či je nutné vystavět koncept hodně s citem. I při prvním ročníku lze postavit marketing akce tak, že zaujmete. Čím více bude vaše akce vybočovat z řady, tak lépe osloví případné partnery a o návštěvnících nemluvě. |
| Nebuďte sami a delegujte, jak to je jen možné Pokud začínáte s organizací, budete bojovat s vlastní tendencí si vše udělat sám a zjistíte, že na to nemůžete stačit. Od počátku je tedy nutné mít utvořen tým organizátorů, rozvětvený minimálně na dvě úrovně: 1. hlavní organizátoři 2. lidé, co pomáhají s určitou oblastí (marketingem, dramaturgií atd.) |
„V našem případě sponzoring nutný není, akce se dá víceméně utáhnout ze vstupného a prodeje zboží na baru, který si provozujeme sami a je pro nás klíčový. První dva roky jsme byli v minusu, ale jen v řádu desítek tisíc. Pokud by přišlo 500 lidí, náklady při současné výši vstupného pokryjeme,“ usmívá se Kubíček.
Pokud by se cena lístků na Vývrtku alespoň přiblížila cenám na velkých festivalech, organizátoři by vydělali i na současném počtu návštěvníků. I pohled na celou tuzemskou festivalovou scénu je u Matěje Kubíčka jiný než v případě velkých hráčů.
„Ono je pohodlné stále nadávat na to, že je tu moc festivalů, ale já si myslím, že je to dobře. Určitě je to pozitivní pro milovníky muziky, kteří mají široký výběr. A pokud jde o pořadatele, je to jako s jakýmkoli jiným podnikáním. Taky se nebavíme o tom, jestli je u nás moc nebo málo supermarketů. Je jich prostě tolik, kolik se jich uživí. To samé platí u festivalů a vydělávat mohou jen některé. Jednoduše se vyseparují ty dobré a mnohé skončí. Dá-li bůh, skončí ty špatné,“ domnívá se Kubíček.
Česko podle něj nabízí výborné žánrové festivaly jako Brutal Assault nebo Mighty Sounds. Neodsuzuje ani pořadatele akcí, kterým sponzoři přispívají na to, aby přivedli do Česka hvězdy světové populární hudby.
Zaplatit kapely? To nás pálí nejvíc
Organizátoři mají skutečně největší problém s tím, jak zaplatit známé či slavné interprety. Ti navíc mají rok od roku vyšší nároky. Zatímco pořadatelé Vývrtky nabízejí umělcům tisíce maximálně desetitisíce korun, honoráře pro světové hvězdy na velkých akcích bývají šesti nebo i sedmimístné. Letos v létě se na českých festivalech představí slavné skupiny jako Prodigy nebo Limp Bizkit.
„Honoráře zahraničních hvězd za posledních asi pět let narostly minimálně o 100 procent a je to skutečně hlavní náklad festivalu. Obecným trendem na světové hudební scéně je to, že existuje velká poptávka po těch největších, nejzajímavějších jménech. Živé hraní se stalo hlavním příjmem kapel, už to není prodej alb. Na druhé straně základem Colours of Ostrava jsou zahraniční kapely z celého světa. Bez nich to nejde,“ říká Jiří Sedlák.
Největší megastars zůstávají pro české pořadatele nedostupné. Není možné přivést sem dvě tři hvězdy a na ostatních ušetřit.
Festivaly se tak jako tak nevyhnou růstu cen vstupenek. Podle Jiřího Sedláka je to ale vždy „organický růst, žádná šoková terapie“. Druhou cestou je přesvědčování sponzorů, aby jim navýšili svou podporu.
„Headlineři mají nezastupitelnou úlohu v marketingu, jsou největším lákadlem a nefunguje zcela substituce za několik menších jmen. Určitě existuje kategorie interpretů, které ani nezkoušíme, protože víme, že jsou mimo naši ekonomickou realitu. Bohužel neplatí, že na drahého interpreta přijde na festival stejně návštěvníků jako na jeho samostatný koncert. Chemie festivalu je mnohem složitější. Navíc si zahraniční kapely za festivalové vystoupení říkají více peněz než za koncert,“ říká Michal Thomes.
Pořadatele čekají problémy s EET
Pořadatelé letních hudebních festivalů řeší od loňského roku také problémy vyplývající z nové legislativy.
Elektronická evidence tržeb se jich zatím dotkla jen okrajově, někteří se na ni ovšem připravili dopředu, protože očekávali nástup třetí a čtvrté vlny už v březnu 2018. Letos v zimě je potěšil Ústavní soud, který EET zastavil.
Od roku 2019 se ale bude nepříjemná povinnost vztahovat i na ně. A většina se obává vysokých nákladů na její zavedení. „EET neúměrně zatíží pořadatele všech velkých festivalů a je to zcela jiná situace než v nějaké restauraci. Odhadované náklady na implementaci systému budou v našem případě přes milion korun. V rámci festivalové asociace Festas se snažíme novelu připomínkovat a dostat do zákona nějaký rozumný přístup,“ shrnuje ředitel Rock for People Michal Thomes.
Přečtěte si také:
Vydavatelé mají blíže k lepší ochraně. Výbor europarlamentu potvrdil posílení autorských práv
Pokud prodejci na festivalech nabízejí rychlé občerstvení určené k okamžité spotřebě a zákazník si ho odnese s sebou, elektronická evidence se na něj zatím nevztahuje. Letos platí jen pro ty, kteří mají u stánku místa k sezení či pevné zastřešení. „Pak už jde o provozování restaurační činnosti, která spadala hned do první vlny EET,“ popisuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Gabriela Štěpanyová.
Podle mluvčího Colours of Ostrava Jiřího Sedláka je zavádění elektronické evidence postupný proces. „Je ale třeba zdůraznit, že EET zatěžuje hospodaření hudebních festivalů a tím i jejich konkurenceschopnost v Evropě. Vedle 15 procent DPH na vstupenky na kulturní akce, která je v porovnání se sousedními státy jednou z nejvyšších, to bude další důvod, proč z ceny vstupenky zbyde pořadatelům méně na kvalitní zahraniční kapely,“ upozorňuje Sedlák.
Nová legislativa jim už loni přidělala práci minimálně v tom, že upozorňovali jednotlivé prodejce: EET musíte využívat. Zhruba třetina z nich přesto dostala od finančních úřadů pokuty za nedodržení zákona.
A některé stánkaře už EET od účasti na festivalech, které jsou pro ně jinak vzhledem k velkému počtu lidí na jednom místě lákavé, odrazuje.
I v tomto případě je tím, kdo si stěžuje nejméně, organizátor malého festivalu. Podle Matěje Kubíčka jsou stížnosti přehnané: „Jeden z provozovatelů dejvické Klubovny, kde pořádáme koncerty, dělá účetní a skladový systém, který používá v Klubovně pro EET. Pokud bude elektronická evidence zavedena, mohli bychom si to od něj snadno a levně pořídit. EET je sice nějakou potenciální hrozbou, ale pro nás snadno řešitelnou…“
Některé festivaly také začaly v minulých letech pro rychlé a pohodlné odbavení u stánků využívat čipy a čipové karty. A podle stávajícího znění zákona EET podléhají všechny platby pomocí čipu, karty, kuponu, či elektronické peněženky.
Článek vyšel v magazínu Profit
