Jaké jsou podmínky při zkráceném úvazku? Máte nárok i na dovolenou

2. 5. 2022

Doba čtení: 5 minut

Zkrácený (částečný) úvazek je stále žádanější formou pracovního poměru zejména mezi mladšími ročníky. Přibývá i zaměstnavatelů, kteří volání po zkrácených úvazcích vyslyšeli. S touto formou zaměstnaneckého poměru se pojí jistá specifika odlišná od hlavního pracovního poměru. Jaká to jsou a kdo a za jakých podmínek může zkrácený úvazek vyžadovat?

Poloviční úvazek, čtvrtinový úvazek, třípětinový úvazek… Možností je hodně a lidé je rádi využívají. Práce na zkrácený úvazek je vhodné řešení především pro rodiče malých dětí. Tuto možnost využívají například maminky po mateřské dovolené, ale i lidé, kteří nehodlají tolik času věnovat pracovní činnosti, nebo studenti, kteří svůj čas dělí mezi studium a vydělávání peněz.

Zkrácení pracovního úvazku na prakticky libovolnou dobu se může zaměstnanec se zaměstnavatelem pokusit domluvit kdykoli. Záleží na ochotě zaměstnavatele, povaze práce, možnosti jejího rozdělení, a tudíž i na zastupitelnosti daného pracovníka. Svou roli zde ovšem mohou hrát i další faktory.

Přemýšleli jste někdy nad prací na zkrácený úvazek?

V případě, že o zkrácení úvazku žádá rodič, který pečuje o dítě do 15 let, může zaměstnavatel žádost odmítnout jen v případě vážných provozních důvodů. Stejně je tomu v momentě, kdy o kratší pracovní dobu zažádá těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokazatelně pečuje o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Paragraf 241 zákoníku práce vážné provozní důvody neuvádí, může jimi ale být právě nezastupitelnost žadatele, například kvůli jeho úzké specializaci, či pracovní pozice.

Pokud zaměstnavatel nevyhoví oprávněné žádosti o zkrácení úvazku, je možné podat stížnost na Státní úřad inspekce práce. Ten může zaměstnavateli udělit sankci až 300 tisíc korun.

Částečný úvazek: plat

U částečného úvazku je výpočet mzdy stejný jako v případě hlavního pracovního poměru. Od hrubé mzdy se odečte pojistné na zdravotní pojištění a sociální pojištění a daň z příjmů. Jediná odlišnost se týká zdravotního pojištění – to se totiž odvádí z minimálního vyměřovacího základu, který odpovídá minimální mzdě. Ta se v roce 2024 zvyšuje na 18 900 korun.

V případě, že hrubá mzda u zkráceného úvazku nedosahuje výše uzákoněné minimální mzdy, odvádí se zdravotní pojištění vypočtené ze základu odpovídajícího minimální mzdě, tedy 2 552 korun. Pokud zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek na minimální mzdu nedosáhnou, budou muset počítat s tím, že bude nutné zbytek pojistného doplatit z vlastní kapsy. Netýká se to však studentů, důchodců či osob na rodičovské dovolené, za něž zdravotní pojištění platí stát. U nich se odvod vypočítá z hrubé mzdy.

TIP: spočítejte si plat na naší kalkulačce čisté mzdy

Nárok na dovolenou

Zákoník práce stanoví, že nárok na čtyři týdny dovolené mají i zaměstnanci na zkráceném úvazku. Skutečný počet dní dovolené je však úměrně zkrácen ve stejném poměru, v němž je zkrácen pracovní úvazek. Jednoduše – záleží na tom, jak mají částečný pracovní úvazek rozložený v čase. Pokud při menším úvazku chodí do práce každý den, náleží jim minimálně 20denní dovolená stejně jako zaměstnancům na hlavní pracovní poměr. Rozhodující je zde nikoli délka směny, ale počet dnů v týdnu, které tráví v práci.

Jestliže ale zaměstnanec se zkráceným úvazkem dochází do zaměstnání jen některé dny v týdnu, počet dnů dovolené, na které má nárok, se úměrně zkrátí. Takže při sníženém úvazku, kde je pracovní doba rozvržena například jen na dva dny v týdnu, činí celkový nárok osm dní dovolené za rok.

Přečtěte si:

Všichni ji chtějí, ale není pro každého. Kdo má na to pracovat z domova?

Změny v dohodě o provedení práce: proč už ji nemůže mít každý?

Přesčasy u zkráceného úvazku

Práce přesčas řečí zákona je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Zaměstnanec může po dohodě se zaměstnavatelem vykonávat práci nad rámec sjednané kratší pracovní doby, ale příplatek za práci přesčas mu bude náležet teprve za práci vykonanou nad rámec stanovené týdenní pracovní doby.

Příklad:
U zaměstnavatele je pracovní doba stanovena v rozsahu 40 hodin týdně. Pokud má zaměstnanec sjednáno, že bude pracovat 30 hodin týdně a odpracuje navíc 2 hodiny, přísluší mu za tuto práci jen mzda, nejedná se o práci přesčas. Za práci přesčas by se považoval až výkon práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, tj. nad 40 hodin týdně.

Práci přesčas je podle zákona možné vykonávat jen výjimečně a zaměstnavatel má povinnost vést evidenci odpracovaných hodin přesčas u jednotlivých pracovníků.

Počet hodin

Zkrácený pracovní úvazek lze sjednat pouze v individuální smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nemůže tedy být předmětem kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu. Obě strany si tak dohodnou počet hodin, které zaměstnanec na částečném úvazku odpracuje. Obvyklá je dohoda na týdenní bázi. Odměna se pak odvíjí od počtu dnů odpracovaných v měsíci. V případě polovičního úvazku může zaměstnanec například pracovat 4 hodiny 5 dní v týdnu.

Co je to zkrácený úvazek?

Zkrácený nebo také částečný úvazek je forma pracovního poměru, která je, jak už název napovídá, zkrácená o dobu, na níž se zaměstnanec se zaměstnavatelem domluví. Může se jednat například o poloviční, čtvrtinový či třípětinový úvazek. Velikost úvazku záleží vždy na domluvě obou stran, povaze práce, možnosti jejího rozdělení, a tudíž i zastupitelnosti daného pracovníka.

Pro koho je zkrácený úvazek vhodný?

Požádat o zkrácený úvazek může prakticky kterýkoli zaměstnanec. Nejvíce ho však využívají studenti, kteří si při studiu chtějí vydělat nějaké peníze, matky na mateřské dovolené anebo obecně rodiče malých dětí. Zaměstnavatel nemusí přání zaměstnance vyhovět, ze zákona musí ustoupit pouze těm jedincům, kteří pečují o dítě do 15 let, těhotným zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří prokazatelně pečují o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Odmítnout zkrácení úvazku může zaměstnavatel v těchto případech jen ze závažných důvodů.

Jak ovlivňuje zkrácený úvazek plat?

Plat se v případě zkráceného úvazku počítá stejně jako u hlavního pracovního poměru. Od hrubé mzdy se odečte pojistné na zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmů. V případě, že hrubá mzda u zkráceného úvazku nedosahuje výše uzákoněné minimální mzdy, odvádí se zdravotní pojištění vypočtené ze základu odpovídajícího minimální mzdě. Rozdíl musí zaměstnanec doplatit ze svého. To se netýká studentů, důchodců či osob na rodičovské dovolené, za něž zdravotní pojištění platí stát.

Jak je to v případě zkráceného úvazku s dovolenou?

I zaměstnanci, kteří pracují na zkrácený úvazek, mají nárok na zákonem danou dovolenou v délce 4 týdnů. Skutečný počet dní dovolené je však úměrně zkrácen ve stejném poměru, v němž je zkrácen pracovní úvazek. To jinými slovy znamená, že záleží na tom, jak je zkrácený úvazek rozložený v čase. Pokud zaměstnanec chodí do práce každý den, náleží mu minimálně 20denní dovolená stejně jako zaměstnancům na hlavní pracovní poměr. V případě, že do zaměstnání dochází jen některé dny v týdnu, počet dnů dovolené, na které má nárok, se úměrně zkrátí.