Česko a Slovensko by mohla spojit nová dálnice. Ne ovšem automobilová, ale elektrická. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS v současnosti prověřuje možnost výstavby zhruba osmdesátikilometrového vedení o napětí 400 kilovoltů z rozvodny v Otrokovicích přes Vizovice do rozvodny u slovenské obce Ladce.
„V současné době je projekt v přípravné fázi, kdy je zpracována takzvaná územně technická studie. Ta si klade za cíl prověřit proveditelnost záměru a navrženou trasu vedení,“ potvrdila mluvčí ČEPS Hana Klímová.
Už jen vyšší kapacita
Česká přenosová soustava má v současnosti jedenáct přeshraničních vedení o napětí vyšším než 400 kilovoltů. Čtyři s Německem, po dvou s Rakouskem a Polskem a tři se Slovenskem. Nová linka by mimo jiné měla nahradit dvě jiná propojení o napětí 220 kV. Provozovatel slovenské soustavy SEPS plánuje kolem roku 2021 ukončit provoz vedení mezi Sokolnicí a Senicí, o pět let později i severnější spojení Lískovce s Považskou Bystricou.
„Koncept československého přeshraničního profilu přenosové soustavy by v období následujících 10 až 20 let měl již plně přejít výhradně na vedení s vyšší kapacitou, tedy na napěťovou úroveň 400 kV namísto 220 kV,“ dodala Klímová.
Přečtěte si komentář: Česká energetika bez šťávy
Celý záměr je však na úplném začátku a ČEPS si uvědomuje, že jde o dlouhodobý projekt, s jehož realizací počítá až kolem roku 2035. Proces budování nového elektrického vedení totiž v mnohém opravdu připomíná výstavbu dálnice. Samotná stavba stožárů sice není zase až tak náročná, jedná se však o liniovou stavbu a povolovací procesy se táhnou řadu lety. Prodlužují je výkupy pozemků, spory s ekology nebo protesty místních obyvatel.
ČEPS proto nechce předjímat ani náklady. Přes sto kilometrů dlouhé vedení mezi rozvodnami Horní Životice a Krasíkov vyšlo zhruba na 1,2 miliardy korun. Původně se přitom počítalo, že stožáry napříč Jeseníky budou hotové už v roce 2006. Pak se však přípravy zasekly na odporu obyvatel Oskavy na Šumpersku, kterým vadilo, že by dráty měly vést nad obytnou částí obce. Když se podařilo najít náhradní trasu, ozvala se zase kvůli netopýrům Státní inspekce životního prostředí. Ve výsledku tak byla linka dokončená teprve před dvěma lety. Některé části Moravskoslezského kraje začal mezitím trápit nedostatek elektřiny.
Problémy s pozemky
Také na plánované trase nového spojení na Slovensko to nebude o moc jednodušší. Některé dotčené obce už vedení odmítly. „Stejně jako většina obcí na trase s vedením nesouhlasíme. Zastupitelstvo města Vizovice odsouhlasilo negativní stanovisko, stejně jako třeba zastupitelstvo v Bratřejově, v Uble a řadě dalších obcí,“ říká vizovický zastupitel Pavel Pečeňa, podle kterého vedení pro zásobování samotného regionu nemá žádný význam a poslouží jen k zvýšení exportu elektřiny. Podle něj se však v nejbližších třech letech, tedy až do dokončení územně-technické studie, nic dalšího při přípravě vedení dít nebude.
Provozovatel soustavy není jediný, kdo bojuje se zdlouhavými procesy, podobně jsou na tom i distributoři. „Například linku Slavičín-Slušovice chystáme už přes 20 let. Přípravy začaly v devadesátých letech a je to poměrně složité. Největší problém je s vlastníky pozemků,“ řekl v nedávném rozhovoru pro týdeník Euro šéf E.ON v Česku Martin Záklasník.
| Přenosová soustava v Česku | |
|---|---|
| Délka vedení o napětí 400 kV | 3724 kilometrů |
| Počet rozvoden | 42 |
| Délka vedení o napětí 220 kV | 1909 kilometrů |
| Počet transformátorů | 75 |
Přečtěte si také:
