Ropa patřila v roce 2021 mezi komodity přitahující nejvíce pozornosti. Její cena navázala na prudký růst v druhé polovině ,covidového‘ roku 2020 a v říjnu vzrostla až o 60 procent. Závěr roku sice přinesl korekci, ale přesto se cena černého zlata v meziročním srovnání udržela vysoko v pozitivním teritoriu.
Ropa reagovala na ekonomickou expanzi
Na pozadí pozitivního vývoje suroviny stál globální ekonomický růst. Světová ekonomika se vzpamatovávala z útlumu, který způsobila pandemie, a hlavně v první polovině roku masivně expandovala. Ještě ve druhém kvartálu 2021 vyrostla ekonomika Spojených států, jež jsou největším globálním spotřebitelem ropy, mezičtvrtletně o 6,5 procenta. Pokud pomineme bezprostřední pocovidový boom, tak se jednalo o nejvyšší tempo ekonomického růstu od roku 2003. A to není nic proti Číně, která na počátku roku rostla o rekordních 18,3 procenta. Rychlý návrat ekonomické aktivity však způsobil, že data z druhé poloviny roku již byla zveřejňována bez fanfár. Nízká základna z roku 2020 přestávala působit a růstové programy se začaly vyčerpávat.
Ekonomická aktivita by po pandemii nebyla nikdy schopna tak rychlého návratu bez pomoci vlád a centrálních bank. Dle Financial Times ,natiskly‘ centrální banky od začátku pandemie 32 bilionů dolarů a příliš pozadu nezůstala ani fiskální politika vlád. Globální vládní dluh v roce 2021 rychle rostl a dle dostupných dat překonal stoprocentní úroveň. V takovém prostředí si lze jen obtížně představit, že by poptávka po ropě nerostla. Ropu potřeboval vzkvétající byznys i rostoucí mobilita lidí, která byla předcházející pandemií výrazně negativně ovlivněna.
Podzim přinesl energetickou krizi i omikron
Poptávka byla výrazně stimulovaná, ovšem co se dělo na straně nabídky? Organizace OPEC+, která reagovala na propad poptávky na počátku pandemie prudkým snížením těžebních kvót, se držela ,u moci‘ také v roce 2021. Organizace zvyšovala těžbu pouze pomalu, takže vysoké zásoby vytvořené v předcházejícím roce se začaly postupně ztenčovat. V druhé polovině roku 2021 rostla těžba organizace každý měsíc o 400 tisíc barelů. Celková produkce suroviny se však i na konci roku pohybovala na nižších úrovních než na začátku koronavirové krize.
Přestože energetická krize se v prvé řadě týká plynu a potažmo cen elektřiny v Evropě, ropa byla jako důležitý energetický substitut situací také zasažena. Cena severomořského Brentu vystoupala v říjnu nad úroveň 86 dolarů za barel, což znamenalo jednu z nejvyšších úrovní od roku 2014. Následoval nárůst cen paliv na čerpacích stanicích na nejvyšší úrovně od roku 2012 pro benzín a od roku 2013 pro naftu.
V závěru roku však ceny srazila mutace omikron. Přes prvotní pozitivní analýzy to vypadá, že omikron bude mít nemalé negativní hospodářské dopady. Nizozemí zavedlo až do poloviny ledna lockdown a mnoho dalších evropských zemí a měst zrušilo předvánoční akce i silvestrovské oslavy. Opět je omezována mobilita, což negativně ovlivňuje poptávku po ropě. A pokud se nákaza rozšíří v Číně, mohou být opět ve větší míře narušeny dodavatelské řetězce.
Výhled na rok 2022
Jak už historie mnohokrát ukázala, odhadovat další vývoj cen finančních instrumentů je krajně nejistá disciplína. Stojí však za to zmínit faktory, které budou na ropě i cenách paliv v dalších měsících zásadní.
Výrazná negativní reakce ropy na mutaci omikron ukázala, že vývoj okolo koronaviru může mít výrazný vliv na ekonomický vývoj v roce 2022. Svoji nezanedbatelnou roli bude hrát také dění na finančních trzích a další podpora vlád a centrálních bank, která bude na vývoj ekonomiky reagovat. A na tu bude mít vliv zase inflace.
Není radno zapomínat ani na stranu nabídky. OPEC+ zvyšuje těžbu z měsíce na měsíc, a zatímco rychlejší povolování kohoutků příliš nehrozí, tak v případě negativního vývoje poptávky se mohou ropovody začít opět vyprazdňovat. Cena ropy je tak dnes pod větší kontrolou, než byla v posledních mnoha letech, a to by mělo držet její cenovou volatilitu oběma směry na uzdě.