Výrazně prodloužit trvanlivost čerstvého mléka až na 40 dní umožňuje nová technologie pasterizace. Technologii zdokonalili vědci americké Purdue University. Nápad využití vyššího tlaku a nižší teploty během pasterizace původně vznikl v Sovětském svazu, ale po vzniku samostatného Ruska chyběly peníze, aby ji odborníci dotáhli do komerční fáze.
Technologii šetrnější pasterizace, která zničí pouze bakterie a uchová ostatní složky čerstvého mléka, dotáhli do konce američtí vědci z Purdueovy university ve státě Indiana. Čerstvé mléko díky ní vydrží na pultech místo 13 dnů až 40 dní. Znamená to jeden z největších pokroků v rámci pasterizace za posledních několik desetiletí, napsal web Quartz.
Jako první na světě pak tuto technologii začala používat portorická mlékárna Tres Monjitas. Portoriko, které patří mezi nezačleněné území Spojených států, totiž často sužují ničivé hurikány - například v roce 2017 byl ostrov dlouhé měsíce bez elektřiny a mnoho potravin se zkazilo. I tato zkušenost proto vedla ke snaze zvýšit trvanlivost základních potravin.
Šéf mlékárny Orlando González chce s mlékem, které má delší životnost, expandovat do dalších oblastí Karibiku. Na americké Panenské ostrovy, na ostrov Svatý Martin, případně do Dominikánské republiky.
Pokročilou pasterizaci provádí firma Milisecond Technologies. Mléko je pasterováno nižší teplotou díky využití vyššího tlaku. Rozstřikuje se na jednotlivé kapky a dochází k ničení bakterií na jejích okrajích po dobu několika milisekund, vysvětlil technologický ředitel Milisecond Technologies Philip Frechette.
Nový trend v biopotravinách: zákazníci chtějí etické mléko od krav s telaty
Milisecond Technologies uvádí, že mléko je na teplotu 70 stupňů Celsia zahřáto jen na dobu jedné vteřiny, pak se po dobu 4 vteřin ochladí na 60 stupňů, v následující minutě pak ze 60 stupňů až na 4 stupně. Proto se jeho složení a nutriční hodnoty mají výrazně blížit čerstvě nadojenému mléku.
Firma chce dosáhnout toho, aby byla tato metoda byla celosvětově uznávanou formou alternativní pasterace a používali jí největší zpracovatelé mléka na světě. Společnost založil Andrej Arofikin, který na technologii pracoval ještě před rozpadem Sovětského svazu. Vylepšenou pasterizaci vyvíjeli dále američtí odborníci ve Spojených státech dalších 15 let.
Pasterizace mléka se provádí kvůli tomu, aby byly zničeny bakterie a mléko se nekazilo. Čerstvě nadojené mléko se ve většině zemí nesmí vyvážet a dovážet přes hranice, pokud není pasterizováno, protože může šířit nebezpečné bakterie jako je salmonela, E.coli nebo listerie.
| Pasterace mléka podle legislativy EU: |
|---|
| dlouhá nízká – 61,6 °C 30 minut šetrná krátkodobá – 71,5°-74 °C 15–40 sekund vysoká mžiková – 85 °C 1–5 sekund legislativní 72 °C 15 sekund Zdroj: wikipedia |
Dále čtěte:
Fazole a hrách: uživit deset miliard lidí mají alternativní bílkoviny
Drsný sladký byznys. Falšování medu je stále rozšířené
Pět největších výrobců mléka a masa tvoří víc emisí než ropní giganti
