A hned první dny letošních prací ukázaly, že výnosy budou dobré. A to přesto, že celková rozloha osázených českých a moravských chmelnic oproti loňsku klesla na 5004 hektarů. Díky tomu, že léto nebylo tak suché jako loni, by se letos mělo i více sklidit.
„První výsledky provedených analýz ukazují výbornou kvalitu včetně dobrého obsahu alfa hořkých látek u odrůdy Žatecký poloraný červeňák,“ těší Zdeňka Rosu, předsedu představenstva žateckého družstva Chmelařství.
Podle průběžných zpráv ze skladů a česaček by letos mohli chmelaři celkově získat 6300 tun usušeného chmele, což je o 1874 tun více než loni. Třeba na Úštěcku se v roce 2018 sklidilo pouze 864,22 tuny chmele, což ve srovnání s předloňskem znamenalo pokles o celou třetinu. Celkově se loni v České republice sklidilo nejméně od roku 2014.
V situaci, kdy se jedna tuna sušeného chmele prodává v průměru zhruba za 260 tisíc korun, jde o poměrně razantní ztráty. Letošní rok by je tak mohl pěstitelům částečně vykrýt.
O výnosy nejde
Tedy ne úplně všem. Už od loňska totiž několik zemědělců upozorňuje, že výsadba jednoho ze tří klonů Žateckého poloraného červeňáku, kterou si pořídili od Chmelařského institutu v Žatci, není taková, jaká by měla být. Šišky jsou velmi maličké a podle některých rozborů ani obsah hořkých látek uvnitř - tedy toho nejdůležitějšího, proč je o Žatecký poloraný červeňák ve světě obrovský zájem - neodpovídá standardům.
Sklizeň. Hlávky klonu 72 z Chmelařského institutu v Žatci (v dolní části obrázku) se od jiných rostlin Žateckého poloraného červeňáku liší na první pohled.
Ostatně právě takové potíže nyní řeší třeba Václav Eminger, jehož kozojedské hospodářství leží jen pár kilometrů od hlavního silničního tahu z Prahy do Karlových Varů. A s ním třeba i Rostislav Šmídl z blízkých Vinařic či Petr Bazika z Chrášťan na Rakovnicku. Zatímco obvykle sčešou ze stovky rostlin neboli chmelových štoků 160 kilogramů šišek, úroda z klonu 72 dosahuje třeba jen 37 kilogramů. „Nejde o výnosy, ale o to, že už to není Žatecký poloraný červeňák,“ shoduje se trojice zemědělců.
Potíž je poměrně jasně vidět na Emingerových chmelnicích. Zatímco v jednom řádku tady má už několik let onen údajně problémový klon, na vedlejším roste jiný klon Žateckého poloraného červeňáku. A rozdíl je znát na první pohled. Šišky z rostliny 72 jsou mnohem menší a je jich méně. „Hlávka je konstrukčně jiná, nevyvinutá,“ shýbne se Václav Eminger ke štokům strhnutým na zem.
Pěstitel chmele Václav Eminger: Sadbě už nevěřím
Chyba podle Emingera a dalších stejně postižených pěstitelů nevznikla špatnou péčí a extrémním počasím, ale zaváháním šlechtitelů Chmelařského institutu v Žatci. Měli prý podcenit práci s matečnou rostlinou klonu 72, z níž se pak řízkují rostlinky na prodej. Tuto verzi zemědělců mají potvrdit letošní návštěvy Miroslava Bryndy ze žateckého institutu, který objížděl nespokojené chmelaře. A Emingerovi i Šmídlovi nabídl výměnu poškozené sadby. Dvě či tři nové rostlinky za každou jednu původní klonu 72.
Ze záznamu, který Eminger během jednání s Bryndou pořídil, vyplývá, že žatečtí šlechtitelé v minulosti prováděli ozdravení matečných rostlin in vitro. „Možná jsme to až přehnali,“ reaguje Brynda v zachyceném rozhovoru.
Nelegálně pořízená nahrávka
Když chtěl týdeník Euro zjistit, jak konkrétně svá slova Miroslav Brynda myslel, odpověděl za něj jeho nadřízený - Josef Patzak, ředitel Chmelařského institutu v Žatci. V souvislosti se záznamem rozhovoru Bryndy s Václavem Emingerem mluví o „spekulativním využívání upravených důkazů a nelegálně pořízených nahrávek“. A upozorňuje, že několik nespokojených pěstitelů chmele si bere jako své rukojmí všechny poctivé pěstitele a pivovary. „Naopak se ukazuje, že naše materiály mají lepší výnosové i kvalitativní parametry než staré výsadby,“ myslí si Patzak.
Raněný chmel. České zlato ze Žatce ztrácí kvalitu
Jak už ale týdeník Euro informoval letos na jaře, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský má jiný názor. „Je nutné, aby Chmelařský institut, jako dodavatel vadné sadby, neprodleně ukončil nepravdivé informování pěstitelů o příčinách degradace odrůdy Žatecký poloraný červeňák (počasí, agrotechnika, ošetření) a přijal taková opatření, která povedou k výrobě odrůdově pravé a čisté sadby Žateckého poloraného červeňáku,“ píše se v jeho souhrnné zprávě.
Kde je pravda, mají ukázat výsledky monitoringu, který v českých chmelnicích probíhal jen pár dní před začátkem letošní sklizně. Analýza vzorků zřejmě určí, jestli je údajně vadná sadba skutečně geneticky poškozená a zda odpovídá standardům Žateckého poloraného červeňáku. Jinak jsou jméno a export českého chmele, jehož hodnota přesahuje každý rok miliardu korun, ohroženy.
Čtěte také:
Minipivovary: Česko má novou turistickou atrakci
Češi zůstávají s odstupem největšími pivaři. Na druhé místo se propili Rakušané
