Ministerstvo zemědělství si objednalo analýzu o sběru hub a dalších lesních plodů v českých lesích a o tom, jak často chodí Češi do lesa. Podklady mají obsahovat i možnosti, zda nelze houby nějak ekonomicky využít.
Začátkem podzimu zveřejňuje ministerstvo zemědělství obvykle pravidelnou Zprávu o stavu lesa, která obsahuje i atraktivní kapitolu s méně atraktivním názvem „Netrží produkce lesa a návštěvnost lesa“. Pod tímto titulkem se skrývají statistiky o tom, kolik hub, borůvek, malin a dalších plodů nasbírali Češi v předchozím roce a jak často do lesů vyrazili.
Stát to monitoruje už od roku 1994 a disponuje tedy už poměrně rozsáhlými údaji. Na jejich základě si nyní ministerstvo zemědělství u České zemědělské univerzity objednalo aktualizovanou, sedmdesátistránkovou analýzu o sběru lesních plodů a hub a návštěvnosti lesů v uplynulých čtyřiadvaceti letech.
Množství lesních plodů sesbíraných v lesích ČR (v tis. tun)
Podklady chce přitom po univerzitě v anglickém jazyce. „Jazyková mutace je základem pro zpřístupnění těchto informací lidem s jazykovou bariérou z hlediska rozšíření povědomí o skutečnostech, které jsou typické pro Českou republiku a svojí specifičností a rozsahem nejsou zcela běžné například v ostatních zemích EU,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva.
Maximální hodnota zakázky nemá přesáhnout 112 tisíc korun včetně DPH a má být hotová letos v říjnu. Výstup má pak posloužit jako podklad pro publikaci, jejíž vydání ministerstvo zvažuje.
Hodnota lesních plodů sesbíraných v lesích ČR (v mil. KČ v běžných cenách)
Podle objednávky má přitom analýza obsahovat i „možnosti ekonomického využití nedřevních lesních plodů“. Houbaři a sběrači si totiž každoročně odnášejí z lesů zdarma miliardy. Podle posledních dostupných dat za rok 2016 sesbírali Češi necelých 34 tisíc tun hub a dalších plodů v hodnotě pěti miliard korun. Zdaleka přitom nešlo o nejvyšší částku, v rekordním roce 2013 sesbírali lesní plody za 7,7 miliardy korun.
Ačkoliv se objevuje i nepochopení, k čemu stát podobná data shromažďuje, v houbařském národě se tradičně setkávají s velkým zájmem veřejnosti. Údaje se zakládají na dotazníkovém průzkumu agentury Stem/Mark mezi zhruba tisícovkou respondentů.
Přečtěte si také: