Na rozdíl od Rusů či Američanů není korejský zájemce o dostavbu jaderný bloků v Česku zatím příliš známý. V posledních měsících však o sobě dává společnost KHNP vědět stále hlasitěji. Korejci poslali i studentský předvoj do okolí Dukovan, který v regionu buduje asijské zemi renomé.
Bylo to perných pár dní. Šéf jihokorejské společnosti Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) Če-hun Čung se během své krátké návštěvy Česka v minulém týdnu stihl sejít s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou, podepsal dohodu o spolupráci s dcerou ČEZ ÚJV ŘEŽ, navštívil jadernou elektrárnu v Dukovanech i místní zámek. Korejská delegace zajela také do Třebíče, kde ji prý velmi zaujala bazilika svatého Prokopa.
To však není všechno, vedení KHNP do Česka poslalo „bojový předvoj“ sestávají z 24 studentů a deseti zaměstnanců nukleární firmy. Ti v průběhu srpna vypomáhají v různých neziskových organizacích Vysočiny. Starali se o seniory v domově důchodců v Třebíči, umyli okna v hale hokejového klubu SK Horácká Slávia, natřeli branky a ploty. Podle serveru Vysočina-news.cz si díky příspěvkům Korejců mohli hráči pořídit také nové hokejky.
Memoranda s tuzemskými firmami s vyhlídkou miliardových zakázek na dostavbě pro český průmysl sice podepisuje každý ze zájemců, s dobrovolnickou aktivitou zaměstnanců v regionu jsou však Korejci jedineční. Pokud už ne na celostátní úrovni, tak na Třebíčsku si tak dokázali během krátké doby vybudovat poměrně velmi dobrou pověst.
Korejci dotahují náskok konkurence
O korejských reaktorech se toho v Česku až donedávna příliš nevědělo. Zrušeného tendru na dostavbu Temelína se KHNP neúčastnila. Oproti ruskému Rosatomu, americkému Westinghousu a francouzské Arevě (tu dnes už nahradila společnost EDF a konsorcium Atmea), které už jsou v obecném povědomí a mohou navázat na předchozí spolupráci, tak byli Korejci až do nedávna v nevýhodě.
Aktivity posledních měsíců však naznačují, že KHNP má o Česko enormní zájem, a lze říct, že se jim zpoždění do značné míry daří zmenšovat. Zvlášť, když Westinghouse v mezičase stačil zbankrotovat, a Arevu musela zachránit státní EDF. O obou firmách navíc není prozatím příliš slyšet.
Loni v listopadu získala KHNP licenci od organizace European Utility Requirements (EUR) pro svou modifikaci reaktoru APR1400. To znamená, že Jihokorejci mohou vybudovat exportní model pro trhy, které toto povolení vyžadují. Vedle některých afrických zemí je to právě evropský trh.
Vedle Jižní Koreje budou čtyři reaktory APR1400 brzy fungovat v jaderné elektrárně Barakah zhruba 300 kilometrů západně od Abú Dhabí. Jde o první jaderný zdroj ve Spojených arabských emirátech, který by měl být uveden do provozu za dva roky. Korejci však sondují možnosti výstavby reaktorů APR1400 také ve Velké Británii, Polsku či Saúdské Arábii.
Přečtěte si více o jaderném úsvitu na Blízkém východě:
Jaderné arabské jaro. Reaktory chce Saúdská Arábie, Egypt i Jordánsko
Pro Dukovany se nicméně počítá spíše s menšími reaktory než je 1400 megawattů. S největší pravděpodobností se KHNP bude do české soutěže hlásit s menšími rektory APR1000, pro které však ještě nemají licenci EUR. Jde o zdlouhavý a náročný proces. Skutečnost, že se KHNP podařilo získat povolení pro větší ze svých reaktorů, však nasvědčuje, že by i to mohli zvládnout.
„Atomaustieg“ po Korejsku
Je však nutné zmínit, že nic jiného jim ani nezbývá a orientace na zahraniční trh je pro korejský jaderný průmysl doslova otázkou přežití. Mateřská společnost KHNP, polostátní firma KEPCO, v Jižní Koreji provozuje 24 reaktorů, a řadí se tak mezi největší jaderné společnosti na světě. Její jaderné elektrárny zajišťují přes třicet procent spotřeby země, a ještě nedávno se počítalo s tím, že podíl jaderné energetiky by mohl vzrůst až na 60 procent.
S tím je však konec. S nástupem nového prezidenta Munu Če-in loni v květnu došlo v tamní energetické politice k obratu. Mun avizoval ústup od jaderné energie. „Éra čisté energie, která v prvé řadě zajistí bezpečnost lidí, je to, o co musí naše energetická politika usilovat,“ prohlásil Mun při symbolickém odpojení prvního bloku jaderné elektrárny Kori, vůbec prvního korejského komerčního reaktoru, který ukončil výrobu.
První jaderný reaktor třetí generace AP1000 bude v Číně. Westinghouse ho zprovozní na podzim
Vláda také dočasně stopla již téměř rozjetou výstavbu bloků Shin Kori 5 a 6. Mun tak avizoval, že životnost žádného z reaktorů by neměla přesáhnout 40 let. Bude-li se země plánů držet, stane se v roce 2057 Jižní Korea nejadernou zemí.
Vedle havárie v japonské elektrárně Fukušima přispěly ke korejskému obratu podle každoroční zprávy World Nuclear Industry Status Report 2017 i četné případy korupce a skandály s falšováním výsledků kontrol jaderných zařízení. Obviněno bylo kolem stovky lidí.
Hlavně Dukovany
KHNP nicméně zdůrazňuje, že pro zahraniční projekty má plnou podporu vlády. „Nyní se zaměřujeme primárně na zahraniční projekty, a český tendr je tak pro nás aktuálně hlavní prioritou,“ prohlásil Harry Chang, mluvčí KHNP pro český projekt.
Nevýhodnou Korejců bude, že na rozdíl od Rusů a Američanů nemohou v Česku navázat na historickou spolupráci a že kromě Spojených arabských emirátů mají jen malé zkušenosti se zahraničními zakázkami. Jejich předností naopak mohou být nedostatky konkurentů - obava části politiků z Rosatomu podřízeného Moskvě, finanční problémy Westinghousu, neschopnost Arevy dokončit rozjeté projekty - a také skutečnost, že v jiných odvětví má Česko s Jižní Koreou velmi úzké vazby.
Dále čtěte:
Chceme stavět reaktory v Česku, potvrzují Korejci. I s tuzemskými firmami
