Studie spojená s modelováním možného vývoje energetiky ukázala, že Česko se v roce 2030 může obejít bez elektrické energie získávané spalováním uhlí. Podmínkou je rozvoj solární a větrné energie. Studie německé společnosti Energynautics počítá také s určitým podílem jaderné energie.
Autoři studie simulovali situaci, kdy by do roku 2030 skončila výroba elektřiny z uhlí, naopak zachované by zůstaly teplárny. Studie počítá s jadernými elektrárnami Temelín a Dukovany, které by fungovaly v nynějším rozsahu. Výrazně by stoupla výroba energie z obnovitelných zdrojů, a to na 2050 MW u větrných elektráren (proti 278 MW loni) a na 5500 MW u solárních elektráren (proti 2100 MW loni).
„Samozřejmě se jedná o scénář, současné trendy nesměřují k tomu, že bychom toho dosáhli,“ uvedl expert na energetiku z Hnutí Duha Karel Polanecký. Pro naplnění scénáře by podle něj bylo třeba překonat stagnaci obnovitelných zdrojů. „Lze je nastartovat velice rychle, když se k tomu nastaví podmínky,“ řekl.
Analytik z Energynautics Peter Philipp Schierhorn uvedl, že podobné studie prováděla Energynautics pro USA, Indii, Arménii či Estonsko. Pro Česko brala v úvahu situaci a trendy v okolních evropských zemích, především v Německu, které má v této oblasti největší vliv na český systém. Simulace provedená pro českou síť měla tři varianty podle toho, nakolik by se posílily obnovitelné zdroje a jaký by byl vývoj v Německu.
Miliardář Tykač porcuje mostecké doly: obchod s uhlím převádí na lichtenštejnskou firmu
„Česká síť je už teď připravená na přenos velkého množství energie. Je v takovém stavu, že nijak nebrání integraci obnovitelných zdrojů,“ řekl Schierhorn. Tím má Česko lepší výchozí pozici než Německo, kde je třeba výrazné dobudování sítě. Česko by podle studie také zůstalo vývozcem energie.
S různými možnými scénáři vývoje počítá společnost ČEPS, provozovatel přenosové soustavy. Uvedl to tento týden ředitel strategického odboru ČEPS Karel Vinkler. K závěrům Energynautics se společnost nevyjádřila, podle její mluvčí Hany Klímové je musí nejprve prostudovat.
Podle Polaneckého se téma uhelných elektráren objevuje ve veřejné debatě jak v souvislosti s kvalitou ovzduší, tak s možným prolomením limitů pro těžbu. Ekologové chtěli od studie, aby ukázala, zda jsou na místě obavy z blackoutu po odstavení uhelných elektráren. Její výsledek považují za nadějnou zprávu. Studii zadaly kromě Hnutí Duha společnosti Glopolis, Frank Bold, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost.
Přečtěte si také:
