Státem kontrolovaný ČEZ jde proti proudu. Během let 2008 až 2010, kdy většina českých firem zápasila s recesí, vykazoval zisky okolo 50 miliard korun. Naopak teď, v prostředí silného ekonomického boomu, se musí spokojit s mnohem hubenějšími výdělky. Zásadní zlepšení očekávat ani v následujících třech letech.
Letos sice ČEZ podle odhadu firemních šéfů vydělá zhruba 19 miliard korun čistého, ale možné to je jen díky prodeji majetku. Konkrétně se jedná o prodej podílu v maďarském ropném koncernu MOL se ziskem 4,6 miliardy korun a také prodej bytového fondu v Praze-Písnici, což přihodilo dalších 1,1 miliardy. Bez mimořádných výnosů by zisk zůstal někde mezi 13 a 14 miliardami.
Zhruba na stejných hodnotách se má podle odhadu analytiků pohybovat čistý zisk také v příštích dvou letech. „Zlepšení na 18 miliard korun může přijít v roce 2020. Nárůst zisku bude pravděpodobně tlumen poklesem produkce z důvodu uzavření elektráren Mělník II a III,“ uvedl analytik České spořitelny Petr Bártek. Ještě skeptičtější je Tomáš Sýkora ze společnosti Patria Finance, který zisk za rok 2020 odhaduje pouze na 16,5 miliardy.
O aktivitách ČEZ čtěte také:
Tajemství prodeje bulharské elektrárny ČEZ. Kupec z ní může udělat plynový terminál
Mohlo by být ještě hůře, pokud by oslabenou matku nepodporovaly stabilně ziskové dceřiné společnosti. Na výši provozního zisku, který v lednu až září letošního roku dosáhl 19,4 miliardy korun, se z jedné poloviny podílelo provozování distribučních sítí. Slušně ziskový je také prodej elektřiny koncovým zákazníkům. Zisk z provozování uhelných a jaderných elektráren dosáhl už jen okrajových 1,8 miliardy korun.
Zatímco distribuce a prodej energie vydělávají celkem stabilně, zisk z výroby elektřiny roste a padá s vývojem cen na středoevropských energetických burzách. Tady se odehrál významný obrat ve prospěch majitelů elektráren (a logicky v neprospěch spotřebitelů energie). Zatímco před rokem se elektřina v základním ročním pásmu obchodovala po 29 eurech za megawatthodinu, nyní je to už 38 eur.
Jenže ČEZ by na vyšší výnosy z prodeje elektřiny na burzách dosáhl pouze v případě, že by vyčkával a neprodával. Podle posledních zveřejněných údajů má ČEZ prodáno již 81 procent plánovaného objemu výroby elektřiny v příštím roce a 57 procent objemu na rok 2019. V obou případech elektrickou energii udal na trhu v průměru po 30 eurech za jednu megawatthodinu.
I když kvůli nevýhodnému prodeji může ČEZ v příštích dvou letech tratit na tržbách 15 miliard až 16 miliard korun, generální ředitel Daniel Beneš postup společnosti hájí. „Naše dlouhodobá strategie je prodávat elektřinu dopředu. Dává nám to jistotu a v dlouhodobém horizontu se to vyplácí. Také ostatní velké energetické skupiny postupují stejně“ řekl Beneš týdeníku Euro.
ČEZ zveřejnil cenu za Elevion: zaplatil pět miliard
Během let 2009 až 2015 byla situace přesně opačná. ČEZ naopak vydělával více, když v prostředí padajících cen prodával elektrickou energii v předstihu. Podle odhadu šéfů polostátní společnosti se mohlo v součtu jednat až o 40 miliard korun navíc. Celková bilance prodeje energie v předstihu tak zůstává v plusu.
Pětistovka na dohled
Pesimistické předpovědi o zhroucení trhu s elektřinou se nenaplnily; nyní to vypadá, že cena ještě poroste. „Podpůrné faktory v podobě očekávané reformy trhu s emisními povolenkami a plánovaného odstavování německých jaderných a uhelných elektráren ve střednědobém horizontu mírně převáží nad faktory, které by mohly ceny elektřiny tlačit dolů,“ říká analytik Fio banky Jan Raška.
Vývoj na trhu s elektřinou je hlavním důvodem, proč se ČEZ znovu dostává do středu zájmu burzovních investorů. Cena jedné akcie ČEZ, která po výplatě dividendy v závěru června spadla pod hranici 400 korun, začala od srpna opět růst. Jen během září a října akcie zhodnotily o téměř 17 procent na 485 korun za kus.
V názoru na další vývoj akciového kurzu jsou oslovení analytici rozděleni. Někteří očekávají růst nad hranici 500 korun, jiní varují před politickými riziky. „Pokud se Andreji Babišovi podaří získat důvěru pro svůj menšinový kabinet, tak bych očekával obnovení tlaku na vedení ČEZ a nárůst nejistoty ohledně budoucího směřování a strategie,“ upozornil Tomáš Sýkora.
Přečtěte si také:
