Takzvaný kapacitní trh v Polsku má být otevřený i zahraničním výrobcům elektřiny. Příležitost proto prověřují i české společnosti.
Letos v únoru posvětila Evropská komise šesti zemím zavedení takzvaného kapacitního mechanismu pro zabezpečení dodávek v energetice. Zjednodušeně řečeno jde o zajištění záložního výkonu o dostatečné kapacitě pro případy, kdy vítr nefouká, slunce nesvítí a obnovitelné zdroje závislé na počasí nevyrábí. Za připravenost dostanou provozovatelé takových elektráren zaplaceno, což se promítne do regulované složky ceny elektřiny u koncových spotřebitelů.
Souhlas Bruselu získalo i Polsko, jehož systém se od ostatních v jednom podstatném detailu liší. „Zohlední se i importy elektřiny tím, že poskytovatelům kapacit ze sousedních zemí evropské unie bude umožněno zapojit se s určitým množstvím kapacit, což přispěje k integraci vnitřního trhu s elektřinou,“ uvádí zpráva Komise.
Jinými slovy o zabezpečení dodávek v Polsku se mohou ucházet i zahraniční výrobci. Poskytovatelé se budou vybírat prostřednictvím aukcí, jak bude polský kapacitní trh v detailech fungovat, není však zatím úplně jasné. Celý proces každopádně sledují i výrobci elektřiny v Česku.
Přečtěte si:
Tažení proti šmejdům v energetice podporuje i ČEZ. Sám dostal pokutu za agresivní praktiky
Další rána pro ČEZ: prodej bulharských aktiv zarazil antimonopolní úřad
Maďaři vyrazí na lov českých startupů. Nový fond za ně chce utratit miliardy
Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže budou podzimní aukce pro první tři roky ještě výhradně polské. Společnost však zvažuje, že by mohla zapojit se zdroji, které vlastní přímo v Polsku. „Máme připravený jeden menší projekt v areálu naší elektrárny v Polsku, teprve uvidíme, zda se přihlásíme. Ale nechceme tuto příležitost promarnit,“ říká Kříž. Pod ČEZ v Polsku spadají černouhelné elektrárny Chorzów a Skawina o výkonu 220 a 492 megawattů.
A příležitost vidí i tuzemské teplárny s kogenerací. „Je šance, že české teplárny by mohly využít zahraniční mechanismus, protože polský mechanismus je přeshraničně otevřený, takže se do něj mohou zapojit i zahraniční výrobci,“ říká ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Vedle Polska Komise schválila zavedení kapacitních mechanismů také Německu, Řecku, Itálii, Francii a Belgii. Řada dalších zemí však určitou formu mechanismu zavedla, aniž měla souhlas z Bruselu.
Česko zatím nedostatkem výkonu netrpí. Vzhledem k plánovanému postupnému odstavení uhelných elektráren a očekávanému dalšímu rozvoji nestabilních obnovitelných zdrojů se však debaty o kapacitním mechanismu začínají rozjíždět i zde.
Více o kapacitních mechanismech čtěte v příštím vydání týdeníku Euro, které vychází v pondělí 30. 7. 2018
