Energetická společnost ČEZ podala minulý týden správní žalobu na bulharský antimonopolní úřad. Důvodem je červencové rozhodnutí úřadu, ve kterém zamítl prodej bulharských aktiv ČEZ tamní firmě Inercom. Řekl to finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
ČEZ podepsal smlouvu o prodeji svých bulharských aktivit Inercomu letos v únoru. Smlouva, jejíž hodnota se odhaduje na 320 milionů eur (8,2 miliardy korun), vzbudila pochybnosti, zda tak malá společnost, jako je Inercom, dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru vyvolaly také nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze nutné k tak velkému nákupu.
Bulharský antimonopolní úřad v červencovém rozhodnutí uvedl, že transakce by mohla Inercomu pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž. „Nedává to úplně na první pohled smysl. My jsme to takhle vyhodnotili a přijde nám, že rozhodnutí antimonopolního úřadu není podle nás opodstatněné. Proto jsme podali správní žalobu,“ uvedl dnes Novák. Inercom podle něj podal žalobu samostatně. „Žaloba není společná,“ dodal.
Propad o polovinu. Čistý zisk ČEZ v pololetí klesl na 7,7 miliardy
Situaci v Bulharsku podle něj bude ČEZ dále analyzovat během podzimu. Jednání s firmou India Power, která skončila v tendru na prodej aktiv na druhém místě, se podle Novákových informací neuskutečňují. „Zatím máme Inercom, to je ten hlavní uchazeč, vítěz soutěže. V momentě, kdy by to mělo být jinak, tak se samozřejmě budeme bavit i s dalším uchazečem. Dnes je to ale opravdu předčasné,“ dodal finanční ředitel ČEZ.
ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné také arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho energetické investice v zemi. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska.
Elektřina a její ceny patří v Bulharsku mezi citlivá politická témata. Zdražení elektřiny v roce 2013 vedlo k pádu první vlády nynějšího bulharského premiéra Bojka Borisova. Také plánovaný prodej aktivit společnosti ČEZ firmě Inercom vyvolal v Bulharsku protivládní protesty. Ministryně energetiky Temenužka Petkovová oznámila odchod z vlády po zprávách médií, že je napojená na vlastníky Inercomu. Její rezignace ale nakonec nebyla přijata.
| ČEZ v Bulharsku působí od roku 2004 |
|---|
| - Majetek největší české energetické firmy ČEZ v Bulharsku zahrnuje mimo jiné distributora elektřiny či výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Loni firma našla kupce pro černouhelnou elektrárnu Varna. ČEZ v Bulharsku obsluhuje přibližně tři miliony zákazníků. Ke konci roku 2017 měla firma v Bulharsku 3221 zaměstnanců. |
| - ČEZ na tamní trh vstoupil v roce 2004, kdy tři bulharské distribuční firmy koupil za 281,5 milionu eur. Podle internetových stránek společnosti disponuje skupina ČEZ v Bulharsku instalovaným výkonem 6,7 MW. |
| - ČEZ se ze země rozhodl odejít kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013. Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení. Zatím poslední pokuta byla ČEZ vyměřena loni v prosinci, a to 2,19 milionu leva (přes 28 milionů korun). Firma tehdy oznámila, že se odvolá. |
| - V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž. Důvodem byly zásahy bulharských institucí, které podle firmy poškozovaly podnikání ČEZ, a také dlouhodobě se nezlepšující kritická situace na tamním energetickém trhu. Výše nároku ČEZ je v řádu stovek milionů eur. |
| - Prodej bulharských aktiv vyplývá ze změny strategie, společnost se chce více soustředit na Česko a střední Evropu a obnovitelné zdroje energie v oblastech jako Německo a Francie. |
| - Loni v říjnu ČEZ oznámil, že prodá černouhelnou elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské společnosti SIGDA OOD. Elektrárna s instalovaným výkonem 1260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. Bulharský antimonopolní úřad prodej schválil v prosinci. |
| - Elektřina a její ceny patří v Bulharsku mezi citlivá politická témata. Zdražení elektřiny v roce 2013 vedlo k pádu první vlády nynějšího bulharského premiéra Bojka Borisova. Také plánovaný prodej aktivit ČEZ firmě Inercom vyvolal v Bulharsku protivládní protesty. Ministryně energetiky Temenužka Petkovová oznámila odchod z vlády po zprávách médií, že je napojená na vlastníky Inercomu. Její rezignace ale nebyla přijata. |
Přečtěte si také:
