Stále více zemí neposkytuje podporu obnovitelným zdrojům automaticky, ale firmy o ní musí soutěžit v aukcích. Do první dražby kapacit pro větrné elektrárny v Polsku se zapojí i ČEZ.
“V Polsku máme připravenou jednu větrnou elektrárnu o výkonu třicet pět megawatt,” říká Martin Pacovský, šéf útvaru obnovitelných zdrojů ČEZ. Projekt se nachází v obci Krasin ve Varmijsko-mazurské vojvodství poblíž Gdaňska.
ČEZ měl původně v polské větrné energetice mnohem větší ambice. V minulosti koupil společnost Eco Wind s projekty o celkovém výkonu až 700 megawattů. Kvůli změně legislativy výrazně omezující stavbu větrníků v blízkosti obydlí však musel většinu z nich seškrtat. Krasin je jedním z dvou, který zbyl.
Navzdory omezením však Polsko s větrnou energií ve svém energetickém mixu počítá. Instalovaný výkon tamních větrných farem na pevnině už přesáhl šest tisíc megawatt a v plánu je masivní výstavba na moři.
100 let republiky: od malých zdrojů k Temelínu a zase zpět
Letos Polsko rozjelo systém aukcí, v rámci kterých zájemci soutěží o vypsanou kapacitu nejnižší cenou. Obnovitelné zdroje se draží také třeba v Německu a Francii, kde to vedlo k poklesu cen zelené elektřiny, která se v některých případech už obejde zcela bez podpory.
Aukce se proto chystá zavést i Česko. Podle Pacovského se tak ČEZ bude polská zkušenost hodit, až se dražby rozjedou i v tuzemsku.
ČEZ také vlastní větrníky o výkonu 133,5 megawatt v Německu a ve Francii se chystá postavit farmy o výkonu 42,4 megawattt. Ta však mají ještě zaručený výkupní tarif a společnost tak s nimi soutěžit nemusela. Vůbec největší větrný projekt ČEZ však představuje park Fantanele a Cogealac v Rumunsku o výkonu 600 megawatt.
Čtěte také: Evropa se chystá obrátit naruby finanční svět. Důležité nemají být výnosy, ale ekologičnost investic
Čtěte dále:
