Řada dnes úspěšných byznysmenů měla o svých budoucích podnikatelských plánech jasno dlouho dopředu. Pětatřicetiletý David Richtr se svou ženou Lucií mezi ně ale nepatří. Ne proto, že by snad nebyli úspěšní, ale právě kvůli tomu, jakým způsobem jejich rodinná firma Mulier vlastně vznikla. Šlo totiž o šťastnou souhru okolností.
Vše začalo před 11 lety, když se rozhodli zrekonstruovat byt, do něhož se posléze měli nastěhovat. „K tomu, co nás teď živí, jsme se dostali úplnou náhodou,“ potvrzuje Richtr. „Dům, v němž se náš nový byt nacházel, byl postaven už v roce 1918 a moje žena tam našla starý, kulatý vypínač, který se jí hrozně zalíbil. A protože práce s keramikou a porcelánem je jejím koníčkem, řekla si, že nám náš nový domov vybaví právě takovýmito klasickými vypínači a zásuvkami,“ vypráví.
Protože je ale jejich výroba ve srovnání s tradičními talíři a hrníčky přeci jen o dost náročnější, rozhodl se David, že když se jeho ženě tyto produkty tolik líbí, nějaké jí koupí. Jenže narazil – nikde nemohl najít takové, s nimiž by oba byli spokojeni. „A tak jsem se v celé záležitosti začal více angažovat i já. Zejména po vývojové stránce. Tyhle věci u nás nikdo nevyráběl, takže jsme se neměli kde přiučit, žádné workshopy neexistovaly. A když už jsme v rámci Evropy někoho konečně našli, tak jeho výrobní postup byl natolik náročný, že to pro nás bylo neproveditelné,“ vysvětluje. Zhotovení prvního funkčního konceptu jim nakonec zabralo zhruba tři roky.
„Následně jsme naše zásuvky a vypínače, vyrobené výhradně pro vlastní potřebu, ukázali kamarádům, kterým se ohromně zalíbily. My jsme si navíc v danou chvíli uvědomili, že by nás taková práce bavila, a tak jsme ji začali brát vážněji.“ Oba dva byli sice tehdy zaměstnáni, své práce se ale vzdali, aby se mohli naplno věnovat své nově vznikající rodinné firmě Mulier. „Na čas jsem vzal džob pomocného kuchaře v jedné zámecké restauraci, protože mi poskytoval víc času právě na další vývoj našich zásuvek a vypínačů. A také bylo potřeba z něčeho splácet hypotéku,“ směje se.
Sázka na nejistotu se ale Lucii s Davidem nakonec vyplatila. Když po několika měsících předložili své finální výrobky k certifikaci Elektronickému zkušebnímu ústavu, prošly hned napoprvé. A na podzim roku 2015 už je mohli oficiálně začít nabízet zákazníkům.
Poctivá ruční práce
Kdo by v dílně středočeské rodinné firmy hledal tradiční výrobní linku umožňující sériovou produkci, patrně by narazil úplně stejně jako před časem sám pan Richtr při hledání podobně vypadajících zásuvek a vypínačů. Nic takového v Mulieru není. Vše, co zde vytvoří, je děláno ručně. Navzdory tomu, jak náročný celý proces je. Nebo možná právě proto.
Na začátku má každá zásuvka i vypínač, kterých tu dělají na 30 tisíc různých druhů, podobu prosté dětské modelíny – byť tato je pochopitelně daleko sofistikovanější a je speciálně určena právě k výrobě porcelánových výrobků. Z ní se vytvoří polotovary příslušných tvarů, které potom sedm dnů schnou v sušičkách. Jakmile jsou dostatečně suché, přichází na řadu mytí a první vypálení (takzvaný přežah) ve vysokožárové peci. Tím však výrobní proces ani zdaleka nekončí – nyní je načase začít s glazováním. Přestože jsou všechny zde vyráběné zásuvky a vypínače zajímavé samy o sobě, je jasné, že jejich krása naplno vynikne právě až díky ručně dělané glazuře. Ta může mít mnoho různých vzorů a každý zákazník si ji smí přizpůsobit dle vlastních požadavků.
„Lidé si na ně mohou nechat vyrýt nějaké iniciály, konkrétní malbu nebo třeba rok vzniku, podobně jako se to v minulosti psalo na domy,“ podotýká Richtr. V současnosti jeho firma nabízí čtyři designové řady. Každá může standardně mít 16 odlišných barev, které se dají mezi sebou různě kombinovat. V momentě, kdy je i samotné glazování dokončeno, zbývá dát výrobky znovu do pece rozpálené na více než 1300 stupňů Celsia a 20 hodin posečkat. Tím je výrobní proces úspěšně dokončen.
Kvalita na úkor kvantity i ceny
Ročně stihnou v Mulieru vyprodukovat několik tisíc zásuvek a vypínačů. Ve srovnání s nějakým zavedeným velkovýrobcem to nezní jako mnoho, Richtrova firma však na kvantitu nikdy nesázela. Naopak, z výše uvedeného je jasné, že se soustředí spíše na kvalitu. A s ní se pochopitelně pojí vyšší cena. „Naše produkty začínají na částce 1350 korun za kus. To je na první pohled hodně, tím spíš když v běžném bytě o rozloze 70 metrů čtverečních dnes máte okolo 35 vypínačů a zásuvek. Pokud tedy přijdete do běžného elektra, vyjde vás to na nějakých pět tisíc. U nás byste začínali na padesáti,“ přiznává.
„Většina našich zákazníků je ochotna vyšší cenu zaplatit právě díky jedinečnému designu i ‚dlouhověkosti‘ našich výrobků. Na rozdíl od těch plastových nevyblednou, jelikož jsou pálené za vysokých teplot. Někteří lidé si je ale kupují proto, že se třeba chtějí a priori vyhýbat plastům nebo jim to dělá dobře na omak. Podobně jako pákové baterie a kliky jsou vypínače jedna z věcí, na které doma saháte prakticky neustále,“ poznamenává Richtr. Navíc zde existuje ještě další faktor, kterým podnikatel vyšší ceny svého sortimentu vysvětluje, a sice bezpečnost: „I když je naprostá většina plastových vypínačů a zásuvek úředně schválená, je stále rozdíl, jestli vaše prsty od elektrických drátů dělí centimetr porcelánu, nebo tři milimetry plastu.“
Koronakrizi čelí růstem
Současná pandemie způsobila celé řadě zavedených firem velkou čáru přes rozpočet. V Mulieru na ni ale byli, aniž by to dopředu plánovali, relativně dobře připraveni: „Máme to štěstí, že náš způsob prodeje této době vlastně vyhovuje. Umíme totiž produkt zprostředkovat zákazníkovi na dálku. Máme web, facebook i (kamennou) galerii, kde může všechny zásuvky a vypínače vidět. Když jsme s podnikáním začínali, tak jsem navíc vymyslel prezentační kufřík, který klientům na vyžádání zasíláme. Stačí, když si vybere na našich stránkách, co se mu líbí, my mu následně konkrétní produkty vyskládáme do kufříku a pošleme mu ho. On si pak doma ty zásuvky přiloží stěnu, a získá tak ucelenou představu. No a následně se definitivně rozhodne, jestli si je chce zakoupit, nebo ne.“
Firem jako Mulier v Česku příliš mnoho nenajdete. Samotnou výrobou porcelánových zásuvek a vypínačů se dle Richtra vedle té jeho zabývá už jen jedna jediná. V rámci celé Evropy se počet podniků, jejichž produkty se dostanou až do obchodů v tuzemsku, pohybuje kolem desítky. Tato relativně omezená konkurence umožňuje jeho rodinné firmě současnou koronakrizi nejen ve zdraví přestát, ale dokonce během ní i povyrůst.
„Jasně, kdo v dnešní době provozuje hospodu nebo fitko, dostal se do problémů. My však můžeme vyrábět nadále, a stejně tak i prodávat. Takže jsme naopak naše marketingové úsilí zvýšili a snažíme se být zákazníkovi o to blíž,“ objasňuje.
Spousta firem začne podle Richtra nyní propouštět, čehož on sám chce využít ve svůj prospěch. „Mulier je malá společnost, je nás celkem 12. Nyní ale bude na trhu dostatek volných, a hlavně šikovných lidí, takže bychom se měli rozrůst. Už vloni jsme dva zaměstnance přibrali a letos v tom hodláme pokračovat,“ uzavírá spoluzakladatel úspěšného středočeského podniku s tím, že nedávno dokončil se svými kolegy práci na nové USB zásuvce a v současnosti se společně zabývají vývojem termostatu, který by měl rozšířit jejich dosavadní porcelánový sortiment v brzké budoucnosti.