Přímé zahraniční investice Číny v zemích Evropské unie se loni snížily o 40 procent na 17,3 miliardy eur (442,3 miliardy korun), což byla nejnižší hodnota za čtyři roky. Přísnější pravidla EU zřejmě sníží zájem o fúze a akvizice čínských firem v regionu i letos. Vyplývá to z průzkumu německého institutu pro čínská studia MERICS a newyorské výzkumné společnosti Rhodium Group (RHG)
Politici v Evropě se stále více obávají, že státem podporované čínské firmy získávají příliš velké napojení na důležité technologie a citlivou infrastrukturu, přitom Peking si svou ekonomiku chrání. Proto přišli s novým plánem, který má pomoci tyto obavy zmírnit.
EU začne od dubna prověřovat přímé zahraniční investice do regionu, aby zajistila bezpečnost, veřejný pořádek a strategické zájmy Evropy. Cílem je poskytnout zemím EU nástroj k intervenci v případě přímých zahraničních investic do strategického majetku, zvláště pokud je činí státem kontrolované nebo státem financované podniky. Podle MERICS a RHG bude mít tato činnost dopad zvláště na čínské investory. Jak obě firmy odhadly, prověřování podle nových pravidel by se týkalo zhruba 82 procent loňských transakcí čínských firem v Evropě. Na průzkum upozornila agentura Reuters.
K poklesu investic však současně přispívá i to, že Čína v obavě z odlivu peněz ze země a s cílem stabilizovat svou měnu zavedla kontrolu kapitálu a zpřísnila pravidla pro investice u státních firem.
Černá listina se plní. Čínský velký bratr už rozhoduje, kdo smí do vlaku
Největší část peněz z Číny získaly loni tři největší ekonomiky. Do Británie přitekly investice za 4,2 miliardy eur, Německo získalo z Číny na investicích 2,1 miliardy eur a Francie 1,6 miliardy eur. Nicméně jejich podíl na celkových čínských přímých zahraničních investicích klesl na 45 procent ze 71 procent v předchozím roce, protože více peněz dostaly menší země, jako Švédsko a Lucembursko.
Snížily se investice do dopravy, energetiky a infrastruktury. Naopak největší růst zaznamenaly investice do finančních služeb, zdraví a biotechnologie, spotřebních produktů a služeb a automobilového průmyslu.
Čtěte také:
Čína otevřela nejdelší most přes moře na světě. Stavba stála 20 miliard dolarů
Dále čtěte:
Číňané staví v Německu továrnu na baterie. Muskova Gigafactory bude proti ní trpaslík
Zklidnění obchodní války: Trump odložil cla na čínské zboží
Číňané „omylem“ šmírovali americké uživatele Androidu
Skóre obchodní války: Čína doplácí na Trumpova cla, Spojené státy bohatnou
