Investice čínských firem nejsou motivovány vytvářením nových pracovních míst v polské ekonomice, ale vybudováním vlivu a přístupu na trh EU. Tak jako v Česku se jedná spíše o akvizice než o budování nových podniků na zelené louce. Za očekáváním pokulhává i objem investic.
Polští politici si od čínských investic slibovali postavení nových továren a s tím související vznik nových pracovních míst. Z velké části se ale jedná o akvizice čínských firem, které se chtějí lépe prosadit na trhu Evropské unie. Číňané tak v Polsku razí velmi podobnou strategii jako v České republice. Ani objem investic není nijak závratný.
V Polsku měly přímé investice z Číny podle institutu Mercator Institute for China Studies (Merics) mezi lety 2000 až 2017 dosáhnout výše 1 miliardy eur (25,8 miliardy korun). V České republice to bylo ve stejném období 0,6 miliardy eur (15 miliard korun). Jedná se ale pouze o investice provedené přímo čínskými subjekty.
Čínský žongl s českým majetkem:
Citic přebírá aktiva CEFC skoro za polovinu hodnoty
Investice nejsou často realizovány přímo přes čínské společnosti (soukromé nebo státní), ale přes řadu dceřiných firem v daňových rájích, upozornil analytik Lukasz Sarek ve své analýze zveřejněné na serveru Transitions Online. Proto mohou být zveřejněná čísla zavádějící. Nezahrnují ani investice uskutečněné přes společnosti se sídlem v Hongkongu.
„Polské naděje v masivní příliv čínských investorů, kteří zakládají nové továrny a vytvářejí velké množství pracovních míst, se zatím nenaplnily. Hodnota očekávaných investic do nových továren (greenfield) je minimální oproti objemu akvizic stávajících firem,“ napsal Sarek.
I když má Polsko vysoký rating (podobně jako ČR) coby investiční cíl pro čínské společnosti v rámci budování novodobé hedvábné stezky, reálné výsledky jsou skromné.
| Čínské přímé investice na konci roku 2017 podle institutu Merics ve vybraných evropských zemích (uskutečněné v letech 2000 až 2017 v mld. eur) | |
|---|---|
| Velká Británie | 42,2 |
| Německo | 20,6 |
| Itálie | 13,7 |
| Francie | 12,4 |
| Finsko | 7,1 |
| Portugalsko | 6,0 |
| Maďarsko | 2,1 |
| Polsko | 1,0 |
| ČR | 0,6 |
| Slovensko | 0,1 |
Zdroj: merics.org
Čínští investoři často chtějí získat podíl v globálně zavedené značce s nejmodernějšími technologiemi, aby získali konkurenční výhodu na světových trzích. To většina polských nebo českých firem nesplňuje.
„Značka Made in Poland pro čínské firmy moc neznamená,“ míní analytik. Vstup do velkých infrastrukturních projektů investory odrazuje kvůli komplikovanému a neprůhlednému výběrovému řízení.
Mnoho povyku pro nic. Číňané v Česku jen ukládají volné peníze a kupují vliv
Podle posledních dostupných údajů České národní banky za rok 2016 pochází většina přímých zahraničních investic v ČR z evropských zemí (93,7 procenta). Z mimoevropských zemí zmínila ČNB Spojené státy, Jižní Koreu a Japonsko.
Na Čínu v roce 2016 připadlo 6,75 miliardy korun, celkem se objem investic zvýšil na 13,4 miliardy korun. Japonské firmy investovaly v České republice do konce roku 2016 37 miliard, korejské 72 miliard korun.
| Přímé zahraniční investice v ČR k 31. 12. 2016 podle teritoria (v %) | |
|---|---|
| Nizozemí | 23,4 |
| Německo | 14,1 |
| Lucembursko | 11,9 |
| Rakousko | 11,0 |
| Mimoevropské země | 6,3 |
Zdroj: ČNB
Dále čtěte:
Velké čínské oči aneb Stručná historie slavného čínského investování v Čechách
CEFC vycouvala z další investice v Česku, zbavila se podílu v cestovní kanceláři Canaria Travel
Špatný start: čínská banka ICBC zahájila působení v Česku ztrátou 167 milionů
