Bankovní rada České národní banky dnes podruhé v tomto roce zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. ČNB zároveň zlepšila odhad růstu ekonomiky v letošním roce z 3,6 na 4,5 procenta. Pro příští rok zlepšila odhad na 3,4 procenta z předchozích 3,2.
Koruna v reakci na krok ČNB posílila před 14:00 na 25,51 koruny za euro, což je nejsilnější hodnota za čtyři roky. Po tiskové konferenci guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka ovšem oslabila až k 25,73 koruny za euro. „Důvodem oslabení koruny je skutečnost, že představitelé ČNB v uplynulých týdnech vyvolali až příliš silná očekávání ohledně razance dalšího utahování měnových šroubů, která dnes zcela nenaplnili,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. ČNB podle něj upozornila na možnost pomalejšího tempa posilování koruny v nadcházející době. K tomu uvedla, že další zvyšování sazeb bude brzděno pokračujícím programem rozsáhlého odkupu aktiv v eurozóně, který bude trvat minimálně do konce září 2018.
Zdroj: IEconomics.com
Podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského je důvodem pro růst sazeb nečekaně silný růst ekonomiky, rostoucí mzdy a inflace a rychlý růst cen nemovitostí. Analytik BH Securities Martin Vlček dodal, že jedním z důvodů pro zvedání sazeb je snaha utlumit překotný růst cen nemovitostí.
„Spotřebitelé by zvedání sazeb měli pocítit na růstu sazeb u hypotečních úvěrů, a to jak nových, tak při refinancování. Konkurence bank může způsobit, že hypoteční sazby porostou o něco pomaleji než sazby ČNB. V případě spotřebitelských úvěrů očekáváme útlum ještě větší,“ uvedl Vlček. Vklady klientů u bank by podle něj růst sazeb měl ovlivnit jen minimálně.
Bankovní rada zvýšila úrokové sazby již na počátku srpna, a to poprvé od února 2008. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu. V září rada nechala sazby beze změny. Ekonomové očekávají další zvyšování sazeb. „Díky pozitivnímu ekonomickému vývoji bude růst sazeb v dalších čtvrtletích pokračovat, jelikož současný stav tuzemské ekonomiky si vyžaduje přísnější nastavení měnové politiky,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Banky dál přitvrzují u hypoték. Prodeje novostaveb klesají
Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela dnešním krokem ČNB signalizuje, že české ekonomice se daří a že se jí bude dařit i v budoucnu. „Očekáváme, že příští rok ČNB zvýší sazby o čtvrt procentního bodu na každém ze svých čtyř hlavních zasedání. Dokonce by se mohlo stát, že ke zvýšení sazeb dojde ještě letos na prosincovém zasedání,“ uvedl.
Seidler se nedomnívá, že by růst úrokových sazeb výrazněji dopadl na domácností s hypotékami, které budou postupně čelit vyšším splátkám. „ČNB ve své poslední zprávě o finanční stabilitě provedla zátěžový test domácností, ve kterém sice potvrdila vyšší citlivost nízkopříjmových domácností s hypotečním úvěrem na růst úrokových sazeb, nicméně předpokládaný růst úrokových sazeb v nepříznivém scénáři ČNB činil tři procentní body, což je výrazně silnější nárůst, než lze v současné situaci očekávat,“ uvedl.
Uvažujete o hypotéce? Spočítejte si její výši v kalkulačce
ČNB dnes zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na jedno procento. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
ČNB čeká vyšší inflaci
ČNB dále zvýšila odhad vývoje inflace. Ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku čeká inflaci 2,2 procenta, zatímco v srpnu to bylo 1,8 procenta. Pro první čtvrtletí 2019 odhad zvýšila na dvě procenta z předchozích 1,8 procenta.
Inflace setrvá po většinu roku 2018 podle nové prognózy nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Následně na horizontu měnové politiky by se měla k cíli vrátit. „K návratu inflace k cíli přispěje vedle posílení kurzu koruny i zvyšování úrokových sazeb, které bude ale brzděno kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky. Kurz posílí díky zpřísňování domácí měnové politiky vůči měnové politice v eurozóně,“ uvedl Rusnok.
Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle většiny bankovní rady mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Nejistotou podle guvernéra je možné mírnější posílení kurzu koruny proti odhadům ČNB v příštích čtvrtletích, a to kvůli možnému uzavírání korunových pozicí finančními investory. Dalším rizikem je pak podle ČNB i síla, skladba a setrvačnost inflačních tlaků z domácí ekonomiky.
Rusnok dnes také oznámil, že v první zprávě o inflaci v roce 2018, která bude v únoru, obnoví ČNB zveřejňování odhadu vývoje kurzu koruny vůči euru. Zveřejňování odhadů pozastavila ČNB v listopadu 2013 v souvislosti se zavedením kurzového závazku.
| Rusnok: ČNB může zvýšit sazby na jakémkoliv z měnových zasedání |
|---|
| Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že bankovní rada ČNB může zvýšit úrokové sazby na jakémkoliv dalším měnovém zasedání, pokud to bude vyžadovat situace. „Na dnešní debatě rady vyplynulo, že nejsou žádné překážky, které by nám bránily v tom, přistoupit ke změně sazeb na každém měnovém zasedání. Tedy, pokud to situace bude vyžadovat, tak může dojít ke zvýšení sazeb na jakémkoliv dalším měnovém zasedání, které nás čeká,“ uvedl Rusnok. Upozornil, že na trhu práce česká ekonomika vyčerpala všechny rezervy a mzdy rostou téměř dvouciferným tempem. „Takže těch důvodů je u nás doma pro zpřísnění měnové politiky dostatek. Jsme v komfortní situaci, že máme udržitelnou inflaci, takže si můžeme dovolit kroky k normálnějšímu nastavení měnové politiky,“ uvedl guvernér. Dodal, že česká ekonomika je „nad svým potenciálem“. Další měnové zasedání rady se uskuteční 21. prosince. |
Dále čtěte:
