Při spalování stlačeného zemního plynu (CNG) jsou produkované emise výrazně nižší než u benzínu či nafty a jsou i o desítky procent nižší než u LPG. „Řidiči si již brzo budou moci naplnit CNG do aut na 200 stanicích v Česku. V nabídce automobilek jsou již desítky modelů na zemní plyn a další se připravují. Vize, aby každé desáté auto bylo u nás na zemní plyn, je reálná,“ říká Jan Valenta, předseda rady Českého plynárenského svazu.
Jde o důležitý signál pro všechny, kteří již do CNG investovali, nebo plánují nákup nového vozidla. Měli jsme před očima černý scénář ze Slovenska, který jsme v tuzemsku nechtěli opakovat. Tam kvůli zavedení spotřební daně v plné výši došlo k omezení používání CNG. Jejich spotřeba CNG byla v roce 2017 o více než 30 procent nižší než v roce 2011. Mimochodem se zachováním zvýhodněné sazby spotřební daně pro stlačený zemní plyn i po roce 2020 počítá již předchozí vládou schválený Národní akční plán Čistá mobilita.
Proč bylo pro vás důležité podepsat se státem memorandum o další podpoře CNG do roku 2025?
Je reálné, aby se po roce 2025 obešlo CNG již bez podpory v podobě snížené spotřební daně, jak o tom hovoří ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hűner?
To by bylo samozřejmě fajn. Ale nesmíme zapomínat, že hlavním cílem celé aktivity je co nejrychlejší snížení emisí z dopravy. Ve chvíli, kdy máme za sebou dieselgate, diskuse o zákazu dieselových motorů v evropských městech, čeká se nástup elektromobility, tak je těžké dnes říci, že za sedm let už nebude podpora ekologické dopravy zapotřebí. Jsem přesvědčený, že v tu dobou bude na trhu a hlavně v provozu široký mix vozů s alternativními pohony, ale k finálnímu řešení bezemisní dopravy bude ještě daleko.
Proč se ale stále objevují vyjádření, že CNG v silniční dopravě je ekonomický nesmysl?
Asi neexistuje téma, u kterého by se nenašel člověk, který nemá jiný názor. Výroky o nevýhodné ekonomice a zanedbatelném ekonomickém přínosu jsou spíše úsměvné. My pracujeme s doložitelnými fakty, ze kterých vyplývá opak. Tedy že CNG díky okamžitě dostupné technologii a masové výrobě cenově dostupných vozidel může v krátké době velmi efektivně pomoci při snižování emisí z dopravy.
Jan Valenta, předseda rady Českého plynárenského svazu
Můžete být více konkrétní?
Hovoříme o tom, že emise z dopravy se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny. Ve velkých městech a aglomeracích s vysokou hustotou osídlení je však podíl silniční dopravy na celkové produkci emisí několikanásobně vyšší. V Praze se například v roce 2014 doprava podílela na celkových emisích poletavého prachu PM2,5 z více než 60 procent a na celkových emisích oxidů dusíku 56 procent. Stlačený zemní plyn je dnes nejšetrnějším řešením pro dopravu.
Prokázaly to výsledky celé řady nezávislých studií. Asi nejzajímavějším závěrem analýzy zpracované českými univerzitami je možnost snížení emisí NOx o více než 90 procent při provozu na CNG ve srovnání naftovými automobily. Dovolte mi jeden příklad. Autobusy na CNG ve srovnání s těmi na naftu, které jsou dnes nejvíce v provozu, vypouštějí téměř o 100 procent méně drobných prachových částic, o 70 procent méně oxidu dusíku a o 30 procent oxidu uhlíku. A to je opravdu výrazná úleva pro ovzduší.
O obsahu podepsaného memoranda k CNG jste prý jednali tři roky. Proč, když argumenty v podobě dopadů na životní prostředí jsou takto jednoznačné?
Nejdůležitějším bodem memoranda je podle nás závazek Vlády ČR nezvyšovat sazbu daně zemního plynu v období 2020 až 2025. Daňovou podporu považuji za zásadní pro růst poptávky po zemním plynu v dopravě. Z pohledu státu jde ale o investici a zásah do příjmové stránky rozpočtu. Rozumím tomu, že bylo potřeba vše důkladně zvážit a propočítat. Na druhou stranu náš stát nyní postupuje podobně jako Německo, kde byla již dříve lhůta zvýhodněného zdanění CNG prodloužena z roku 2018 až na rok 2026.
Stát se rovněž zavázal podporovat nákup vozidel na CNG a zkapalnělý zemní plyn (LNG) pro účely městské hromadné dopravy a linkové přepravy, nebo rozvoj veřejně přístupných plnicích stanic…
Máte pravdu a dalším závazkem je podpora využití zemního plynu v dopravě na základě Národního akčního plánu čisté mobility. Podle něj by například v roce 2020 měly mít orgány veřejné správy ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5000 nových CNG vozů.
Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček naopak tvrdí, že využívat CNG v silniční dopravě je ekonomický nesmysl. Proč? Čtěte v tomto rozhovoru
Jaké investice se v příštích sedmi letech dají očekávat do stavby nových plnicích stanic?
Dnes mohou motoristé v Česku tankovat CNG u více než 170 plniček. Naprosto ideální pokrytí celé republiky reprezentuje 300 plniček. Předpokládám, že k tomuto číslu se v příštích letech dostaneme. Bavíme se o investici přibližně ve výši jedné miliardy korun. O tuto investici se podělí jednotlivé plynárenské společnosti a další investoři, dopravní podniky, města atd.
Kromě větší dojezdové vzdálenosti k plnicím stanicím veřejnosti stále vadí omezení vjezdu CNG vozidel do některých garáží…
O tom intenzivně za podpory příslušných ministerstev jednáme s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru. Jde o záležitost, kterou se v západní Evropě již podařilo vyřešit a věřím, že se to podaří i u nás.
Čtěte: Kocovina po benzínovém mejdanu. Český trh je přesycen pumpami
Novinkou, ke které se zavazujete, je ale tzv. ozeleňování zemního plynu biometanem. Jaký bude další postup?
Biometan má výrazně nižší emisní stopu než benzin, nafta i klasický zemní plyn. Lze jej produkovat jako obnovitelný zdroj a mísit se zemním plynem. Je to skutečně velké téma. Našim cílem je tzv. ozelenit zemní plyn a výrazně posílit jeho obnovitelnou složku. Vím, že jednotlivé společnosti připravují velké projekty, které zajistí možnost vtláčení biometanu do plynovodní sítě a přímé využití biometanu v CNG. Rádi bychom do roku 2025 dosáhli 5procentního podílu biometanu v celkové spotřebě v České republice. Upozorňuji, že je to naše vize.
Jsou to smělé cíle. Na té cestě je však ještě řada neznámých, ale myslím, že se už prvního procenta dočkáme relativně brzy. Jedná se o poměrně složitou a drahou technologii, která je však zásadní pro udržitelný rozvoj nejen plynárenství, ale dopravy a energetiky jako takové.
Není ale CNG jen dočasným řešením. Trendem je elektromobilita. A co vodík?
Průměrný věk osobních automobilů v Česku přesahuje patnáct let. Široká veřejnost neřeší, zda si pořídí druhé vozidlo do domácnosti na popojíždění po městě, ale jak zajistí mobilitu pro celou rodinu za co nejméně peněz. Elektromobilita i vodík jsou pro nás „partnery“, kteří zlepší životní prostředí, ale jejich čas ještě nenastal. V dopravě teď bude doba plynová. Máme tady 10 nebo 15 let, kdy nebude v dopravě výhodnější alternativa, než je CNG. Pokud chcete, může jít o přechodné řešení, ale s ohledem na kupní sílu našich obyvatel, bude toto řešení funkční opravdu mnoho let.
| Jan Valenta (52) |
|---|
| Od roku 2015 je předsedou Rady Českého plynárenského svazu. Zastává i funkci předsedy jednatelů a CEO ve společnosti GasNet, která zajišťuje provoz plynárenské distribuční soustavy na území České republiky kromě Prahy a jižních Čech. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. |
O CNG dále čtěte:
Za každý litr 19 haléřů. CCS zaskočila firemní klienty eko poplatkem
Vláda a plynaři podepsali memorandum o nižší dani na CNG
Nejedlého firma má na státních benzinkách stanice na CNG
