Rok 2015 byl pro středoevropský bankovní sektor pravděpodobně nejlepším od světové finanční krize v roce 2009. Rozdíly mezi severní a jižní částí středoevropského regionu se začaly zmenšovat a většina z padesáti nejvýznamnějších bank se vrátila k ziskovému provozu. Vyplývá to z "Výhledu pro bankovní sektor" společnosti Deloitte ve střední Evropě, který tomuto odvětví předpovídá celkově příznivou budoucnost napříč celým regionem.
„Zajímavé je, že bankovní výsledky regionu jsou v mnoha oblastech lepší než výsledky bank v eurozóně. Rentabilita vlastního kapitálu i růst úvěrů jsou ve střední Evropě silnější. A zatímco eurozóna očekává v letech 2016 až 2018 pomalejší rozmach, ekonomické podmínky pro středoevropské banky by měly zůstat relativně příznivé,“ uvedla partnerka v auditním oddělení Deloitte Diana Rádl Rogerová
Například meziroční růst úvěrů se v roce 2015 napříč EU zrychlil na 3,4 procenta, což je o tři procentní body nad eurozónou. A očekává se, že v roce 2018 dosáhne rovných pět procent. „Vidíme také velice povzbudivý pokles ukazatele poměr nesplácených úvěrů, který z regionálního maxima 11 procent v roce 2013 klesl na 8,8 procenta v roce 2015 a do roku 2018 by měl spadnout na sedm procent,“ doplnil hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Ačkoliv se v rozvahách většiny bank ještě objevují určité dozvuky, jejich vedení už evidentně upouští od krizového režimu a vrací se k normálnímu provozu, upozornil vedoucí služeb pro finanční instituce společnosti Deloitte ve střední Evropě Andras Fülöp.
| Daří se také velkým americkým bankám. Čtěte více: Velkým americkým bankám se daří, odhady překonala i Morgan Stanley  |
Vývoj v bankovním sektoru se v roce 2016 výrazně liší od toho, na který byli bankéři zvyklí před krizí, a musejí tedy hledat nové směry. Právní prostředí se podstatně změnilo a předpisy a regulatorní orgány nyní hrají mnohem důležitější a aktivnější roli. Kromě toho banky stojí před exponenciálně rostoucí digitální výzvou. To vše obklopuje prostředí, které je náročné i na makroekonomické úrovni, kde jsou úrokové marže nízké a financování z nebankovních zdrojů široce dostupné.
Většina bank si už sice digitální strategie vytyčila, stále však experimentují s online a mobilními funkcemi, a proto je nabídka těchto funkcionalit ve střední Evropě stále ještě omezená. „Naše analýza digitálních kanálů v 76 středoevropských bankách ukázala, že 80 procent jich využívá pouze 13 procent z námi ověřovaných mobilních funkcionalit, jen polovina bank umožňuje otevření účtu plně online bez nutnosti návštěvy pobočky a pouze několik institucí používá rozšířenou funkcionalitu sociálních sítí, například aplikace na Facebooku,“ upřesnil šéf týmu odborníků Deloitte Digital Petr Viktora.
Digitální vyspělost analyzovaných bank se výrazně liší. Přední banky podnikají první kroky k úplné digitalizaci prodejního procesu, zatímco jiné teprve vyvíjejí základní transakční bankovní funkce. Mohou tedy za pokročilejšími konkurenty zaostávat, protože digitalizace představuje nejen styčný bod se zákazníky, ale má také výrazný vliv na výnosy i náklady, uzavřel Viktora.
Čtěte také:
Čtvrtletní zisk banky Goldman Sachs vzrostl o 47 procent
ČNB zakázala Sberbank úvěrovat realitní projekty
