Na českých úřadech a ministerstvech už nyní existuje poměrně velké množství online služeb. Jsou však neutříděné, nesrozumitelné a uživatelsky nepříjemné. Zlepšení brání lenost politiků a strach úředníků. Co všechno nemáme a měli bychom mít? Následuje desítka opatření, jejichž zavedení Česko zařadí k civilizovaným zemím.
Zavedení online nástrojů a služeb, o nichž se dočtete na následujících řádcích, je bezpodmínečné pro efektivní chod státu v nejbližších letech. Státní instituce si toho jsou vědomy a s implementací v různých časových výhledech počítají. Která opatření by v Česku mohla platit už za pár let? (Rok v závorce udává, kdy by reálně změna mohla být zavedena.)
1. Elektronická identita (2018)
V červenci byl schválen zákon o elektronické identifikaci, který umožňuje, aby lidé při komunikaci s úřady využívali nejen občanský průkaz, ale i jiné identity, například z internetového bankovnictví. Platit to však může i naopak a banky budou v budoucnu uznávat pro přihlášení do internetového bankovnictví i občanku.
Máte datovou schránku? Používejte ji, jinak hrozí pokuty
Elektronických identit by mělo být víc (pracují na ní v současnosti i mobilní operátoři). Vznikne cosi jako federace identit, kdy občan může komunikovat s úřady pomocí různých kanálů. Elektronická identita zjednoduší například přístup k výpisu z rejstříku trestů, informacím o bodovém hodnocení řidiče, údajům z katastru nemovitostí či o sociálním a zdravotním pojištění. Je daleko praktičtější, aby data byla ve sdíleném úložišti, nikoli například na občance, kde zastarají v momentě, kdy je tam nahrajeme.
2. Průkazy, potvrzení a osvědčení (2018)
Informace o občanech jsou už nyní uloženy v základních registrech, kde se průběžně aktualizují. Je to registr obyvatel (datum narození, bydliště aj.), registr osob (podnikající právnické a fyzické osoby, nadace aj.), registr územní identifikace adres a nemovitostí a registr práv a povinností (řídicí registr, který umožňuje občanům i úředníkům přístup).
Umělá inteligence mění podobu českého průmyslu. Ochrání vám byt nebo opraví auto
Celý systém je budovaný jako komplex. Problém je v tom, že úřady tato data nevyužívají. Pokud se registry spojí, nemuseli by občané dokládat opakovaně například dosažené vzdělání, věk, řidičský průkaz, zdravotní pojišťovnu apod. Nebylo by pak potřeba s sebou nosit řidičák a další karty. Policisté či lékaři by si na základě některé elektronické identity ověřili, zda jsme oprávněni řídit či kterou pojišťovnu máme.
3. Elektronické formuláře (2018)
Technologie umožňují, aby byly předvyplněny ze základních registrů. Princip využívají například internetové obchody, kdy při nákupu zákazník nemusí znovu zadávat údaje o bydlišti či platební kartě. Ideální stav ovšem je ten, kdy se formuláře ruší.
4. eZdravotnická dokumentace, eRecept, eNeschopenka (2018)
Jediná oblast, kde se v poslední době něco udělalo. Elektronická neschopenka prošla legislativním procesem a je schválená. Lékaři začnou od ledna povinně vydávat elektronické recepty. Pacient dostane na výběr: buď mu lékař vytiskne papírovou průvodku s názvem léku, dávkováním a s kódem pro lékárnu (zpravidla čárovým nebo QR), nebo mu kód zašle v SMS, na e-mail či do aplikace, kterou si pacient zdarma stáhne. Elektronický recept doktor zároveň odešle do centrálního úložiště při Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Pacient v lékárně předloží kód, lékárník čtečkou ověří, zda byl lék předepsán podle pravidel, a odškrtne jeho vydání.
5. eFaktura a eObjednávka (2018)
Měly by platit pro všechny transakce se státem a stát by takové faktury měl uznávat i v soukromém sektoru. „Deset let debatujeme s ministerstvem financí, aby se zavedla eFaktura. Teď to nařizuje Evropská unie, takže máme asi půl roku, abychom to implementovali,“ říká prezident ICT Unie a bývalý náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček. Přineslo by to velké úspory, jelikož by zmizely stohy papírů.
Nejlepší podmínky pro podnikání má Nový Zéland. Česko je před Francií třicáté
6. Vlastní firma a volná živnost online do 15 minut (2018)
V Česku stále nelze z domova založit eseróčko či volnou živnost během čtvrt hodiny. Pokud bude možné založit z domova bankovní účet díky elektronické identitě, nebude důvod, aby to nefungovalo. Vlastní aplikaci na online založení firmy chce zpřístupnit Pirátská strana.
7. Daně online (2019)
V současnosti rovněž neexistuje důvod, proč by stát nemohl daně občanům a firmám vyměřovat elektronicky, poplatník by jejich výši pouze schválil přes elektronické bankovnictví. Nejjednodušší je situace u zaměstnanců, kde stačí vypočítat daň z vyplácené mzdy.
Firmy by se mohly rozhodnout, zda jim vypočítá daň stát, nebo si je budou přiznávat samy. Většina dat je obsažena v nedávno zavedeném kontrolním hlášení. Zautomatizovat lze takto i ostatní daně, například z nabytí nemovitosti či silniční daně.
8. Platby, poplatky, kolky a sankce, elektronické mýto, dálniční známka, parkovné (2019)
Elektronické kolky, poplatky za psa a další by se mohly opět jednoduše platit přes e-bankovnictví nebo přes mobilní telefon. Je třeba pouze udělat menší legislativní úpravu v některých zákonech. Je rovněž zbytečné tisknout dálniční známky, když si je mohou řidiči koupit přes mobilní telefon či na internetu.
Přečtěte si také:
Zlaté české ručičky rozvíjejí internet věcí
Při kontrole lze na základě občanského průkazu či jiné identity znovu nahlédnout do základních registrů, zda platba proběhla. Zbytečné budou i karty na hromadnou dopravu, jako je pražská Lítačka, pokud budou moci revizoři nahlížet do základních registrů.
9. Elektronická legislativa (2020)
Zavádění projektu elektronické Sbírky zákonů, elektronické legislativy a právního elektronického systému s přehledem povinností trvá už deset let. Zatím se nenašla vůle ho dokončit. Elektronická legislativa by také výrazně usnadnila psaní nových zákonů. Systém tvůrci zákona například napoví, že definice věcného břemena je už v jiných deseti zákonech, proto není nutné ho definovat po jedenácté. Umožní to rovněž online připomínkové řízení, i se zapojením veřejnosti.
10. Elektronické stavební řízení, digitální technická mapa (2020)
Leccos o tuzemské situaci vypovídá fakt, že stavební povolení lze vyřídit rychleji i v Mongolsku. K zahájení stavby například rodinného domu musí zájemce shromáždit desítky formulářů a povolení, jejichž vyřízení zabere i několik měsíců. Na získání veškerých povolení u drobných staveb, kam se rodinné domy řadí, je v Česku průměrně potřeba 247 dnů.
Ideální situace by nastala, kdyby celý proces (dokumentace, projekt, vyjadřování k projektu, stanoviska, rozhodnutí) probíhal online. Stejně tak v případě firem. Vlastníci pozemků či stavebníci by si v registrech mohli jednoduše najít, zda přes pozemek směřuje nějaká trasa plynovodu nebo elektrického vedení. Data jsou k dispozici, pouze se nenacházejí na jednom místě. Je třeba do zákona napsat, aby to úřady sdílely do jednoho místa.
Čtěte také:
