„EET ano, ale…,“ říkají od počátku zástupci Hospodářské komory ČR. Podle jejího prezidenta Vladimíra Dlouhého je na případné úpravy ještě čas.
Věřím, že existuje reálná šance limit několikanásobně zvýšit, aby nedával smysl jen pro ty, kteří si podnikáním pouze přivydělávají. Budeme v této věci spolupracovat se zákonodárci.
Loni jste měli výhrady ke změnám, které novela přináší – zejména k výši ročního limitu hotovostních tržeb. Je podle vás ještě šance, jak tyto parametry upravit?
Jaké jsou další připomínky komory ke změnám, jež novela přináší?
Obecně platí, že kontrola podnikatelů zařazených do těchto vln bude v praxi často zcela nemožná a nebude prováděna, protože je neefektivní. Domnívám se, že by měla být přehodnocena povinnost poplatníků evidujících v onom zvláštním offline režimu podávat čtvrtletně oznámení finančnímu úřadu. Jako neplátci DPH by měli nadále zůstat v kontaktu s finančními úřady jen jednou ročně při podávání přiznání k dani z příjmů. Oznámení by bylo přílohou.
Elektronická evidence tržeb: odpůrci prohráli, podnikatelé si zvykli
Cílem EET mělo být narovnání podnikatelského prostředí. Daří se to?
Zavedení EET pomohlo celé řadě našich členských firem v boji s nekalou konkurencí, jak víme z jejich zpětné vazby. Zejména u drobných podnikatelů je však evidence spjata s poměrně citlivě vnímanou vyšší administrativní zátěží. Podnikatelské prostředí ale pokřivují i daleko podstatnější faktory než nezdaněné hotovostní platby. Příkladem jsou masivní dotace nebo různé zvláštní sektorové regulace. Jsem skeptický k očekáváním, že vláda v boji za férové podnikatelské prostředí zasáhne i proti těmto faktorům.
EET by měla být zavedeno plošně bez výjimek, tvrdí například AČTO. Souhlasíte?
V obecné rovině je to správná teze, obávám se však, že to v případě třetí a čtvrté vlny EET úplně neplatí – je diskutabilní zavádět něco, co není z podstaty kontrolovatelné a vymahatelné. Každá daňová politika je ve skutečnosti sporem mezi spravedlností a „spravovatelností“ jednotlivých opatření. A dobrá daňová politika se nesmí bát kompromisů.
Souhlasíte se zavedením elektronické evidence tržeb?
Co říkáte na offline evidenci, tedy papírové účtenky, pro nejmenší podnikatele?
Papírové účtenky vypadají jako rozumný návrh, pokud by byly synonymem toho, že je vydávají ti, kdo jsou vyňati, osvobozeni, z povinnosti evidovat tržby elektronicky. Tento racionální přístup je ale v samotném vládním návrhu novely znehodnocen velmi úzkým nastavením parametrů vymezujících, koho by se nově zaváděný zvláštní „papírový“ režim měl týkat. Není vůbec jasné, jak by stát vytěžil rozsáhlá čtvrtletní data od drobných neplátců DPH k odhalování daňových úniků na dani z příjmů, která se vyrovnává stejně až jednou za rok.
Odpůrci se plánují obrátit na soud, aby zákon zrušil. Mají takové kroky šanci?
Žádost o zrušení zákona není podle mého názoru správným krokem. Nelze předpokládat, že by Ústavní soud při stejném personálním složení změnil jednou zaujatou většinovou pozici. Navíc případný rušící verdikt Ústavního soudu v roli negativního zákonodárce by byl jen další výraznou změnou právního prostředí, otevíral by otázky spojené s kompenzacemi subjektům z prvních vln atd. Hospodářská komora je srozuměna s existencí EET a příslušný zákon považuje nyní již za nedílnou součást našeho právního řádu. Podnikatelům obecně vadí spíše neustálé změny zákonů, tedy právní nejistota v naší zemi, než samotný obsah konkrétních regulatorních opatření. Na EET si už zvykli.
Rozhovor vyšel v magazínu Profit
