Uvolnění regulace spustilo po sedmi letech lavinu firemních dluhopisů. První dvě desítky selhání emitentů vezmou Čechům z kapes až 670 milionů korun.
Chcete investovat do rozjezdu nového e-casina, poskytovatele krátkodobých půjček, ekologického zpracování starých pneumatik nebo do vzniku rybí farmy v Orlických horách? Internet je v poslední době doslova zaplaven nabídkami podnikových dluhopisů. Nabízené úročení vypadá atraktivně, běžně se pohybuje od sedmi do devíti procent za rok. Jenže riziko tomu odpovídá.
Širší veřejnost si problém uvědomila až ve chvíli, kdy přestal své závazky platit online prodejce oblečení Zoot. Držitelům dluhopisů reálně hrozí, že nazpět získají jen jednu desetinu z celkových 239 milionů korun. Specializovaný web nesplacene-dluhopisy.cz eviduje již 19 firem, které nevyplatily investorům úrok nebo jistinu. V ohrožení je tak až 670 milionů korun.
Velcí emitenti dluhopisů krachovali již v minulosti – stačí připomenout těžební skupinu NWR či developera ECM. O peníze však tehdy přišli hlavně velcí zahraniční investoři a fondy. Běžní Češi tak až letos dostali lekci, že nákup dluhopisů není bez rizika. Část z nich totiž spadá do kategorie, pro kterou se v angličtině vžil termín junk bonds, do češtiny překládaný jako prašivé dluhopisy.
Malé emise pro malé investory
Pro banky a velké společnosti typu ČEZ, České dráhy či Net4Gas představují dluhopisy běžný způsob financování. Problém je, že drobný investor se k nim dostane poměrně těžko. Musí tedy hledat jinde. Mezeru na trhu vyplnily weby, jako jsou dluhopisy.cz, dluhopisomat.cz nebo ceskedluhopisy.cz. Ty se přímo hemží nabídkami zajímavě úročených dluhopisů menších či začínajících firem.
Věříte tuzemským firemním dluhopisům?
Tyto nabídky jsou zacíleny hlavně na osoby s úsporami v řádu stovek tisíc korun. Tedy méně zkušené investory, kteří sami nemají odvahu nakupovat akcie a kterým současně nevyhovuje nízký výnos termínovaných vkladů a dluhopisových fondů. Současně se jedná o lidi, kteří nedisponují milionovými částkami, s nimiž lze nakupovat investiční byty nebo podíly ve fondech kvalifikovaných investorů.
Podle mluvčí webu Rizikovedluhopisy.cz Elišky Skřivanové má současná exploze rizikových firemních dluhopisů kořeny v roce 2012. Tehdy Česká národní banka spolu s ministerstvem financí, uvolnila regulaci. Zmizela například povinnost nechat si u ČNB schvalovat emisní podmínky. „Kvůli agresivnímu marketingu řady společností a příslibům vysokého zhodnocení se postupem času stal z firemních dluhopisů nebezpečný fenomén, který má dopad hlavně na drobné, nezkušené investory,“ říká Eliška Skřivanové.
Nabídky na potenciální kupce vyskakují ze všech stran. Osloveni bývají prostřednictvím direct mailu, telefonátů na osobní číslo, reklamních ploch na internetu, ale také přes finanční poradce, kteří z prodaných dluhopisů mají provize. Taková investice je přitom otázkou několika kliknutí na specializovaném e-shopu. Stačí málo a rodinné úspory zmizí v černé díře.
Tomáš Kálal, manažer investiční společnosti Conseq Investment Management, upozorňuje, že investiční zprostředkovatelé nesmějí od loňského roku takové emise cenných papírů nabízet. „Řešením by bylo tvrdě postihovat prodejce, kteří k tomu nemají oprávnění a veřejně uvádějí lživé informace. Pak by určitě nespokojených investorů ubylo,“ dodává Kálal.
Další problém je v tom, že ČNB schvaluje pouze prospekt - tedy úplnost a kvalitu poskytovaných informací. K životaschopnosti emitentů ani ke smysluplnosti projektů, jež mají být z výnosu dluhopisů financovány, se nevyjadřuje. „Schválení prospektu ze strany ČNB nic nevypovídá o schopnosti emitenta v budoucnu dluhopisy splatit. Tuto analýzu si musí provést investor sám s pomocí informací obsažených v prospektu,“ potvrzuje mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
A do třetice: emise do 25 milionů korun se zcela obejdou bez prospektu. Totéž platí pro firmy, které své dluhopisy nabídnou méně než 150 nekvalifikovaným investorům. Právě tyto podlimitní emise tvoří většinu problémových případů.
Bondy od krále podomního prodeje
Od začátku letošního roku upozornil web Rizikovedluhopisy.cz na čtyři prašivé dluhopisy. Vedle Zootu své závazky přestaly platit také společnosti Sedma Praha, Triload Invest a Sponge Factory Czech. Všechny tři zmíněné firmy prodávaly cenné papíry prostřednictvím firmy Centrum dluhopisů a jejího webu Dluhopisy.cz. Zástupci Rizikovedluhopisy.cz podali proto na Centrum dluhopisů podnět k České národní bance. Rodinné úspory desítek lidí to však již nejspíš nezachrání. Jen v případě firmy Sedma Praha se do insolvenčního řízení přihlásilo 45 osob, které v součtu nakoupily dluhopisy za 22 milionů korun.
Specializované weby varují i před dalšími firmami. Varujícím signálem může být třeba fakt, že konkrétní společnost nezveřejňuje včas své finanční výsledky. Případně jsou tyto výsledky odstrašující, třeba jako v případě firemní skupiny EMTC. „Podle výsledků mezitímní účetní závěrky k červnu 2018 vykazovala společnost EMTC ztrátu téměř 70 milionů korun a neuhrazené dluhy po splatnosti činily 18,6 milionu korun,“uvedla Eliška Skřivanová. Navzdory všem varovným signálům schválila ČNB v březnu firmě EMTC -Czech prospekt, počítající s vydáním dluhopisů v objemu až tří miliard korun.
Nová vlna českého byznysu: Expanduj, dokud můžeš
Varováním může být i osoba vlastníka firmy EMTC - Czech. Tím je Tomáš Bárta, v minulosti známý jako „král podomního prodeje“. Například jen společnosti Bohemia Energy zajistil stovky tisíc smluv o odběru elektřiny a plynu. Dodnes se s většinovými vlastníky Bohemia Energy - Jiřím a Hanou Písaříkovými - soudí o desetiprocentní podíl, který mu byl údajně přislíben. S firmou EMTC - Czech chce Bárta údajně prorazit na trhu vzdělávacích aplikací pro tablety a chytré telefony a zprostředkování práce.
Ponaučení ze Zootu
Ještě loni se Zoot prohlašoval za výdejnu radosti a největšího online prodejce módy na českém trhu. Avšak na začátku tohoto roku požádala společnost Zoot soud o ochranu před věřiteli. Chronicky ztrátový podnik v součtu prodělal téměř půl miliardy korun a neměl na splácení závazků v podobné výši. Mezi věřitele patří investoři, kteří v letech 2016 a 2017 nakoupili dluhopisy za celkem 239 milionů korun.
Kauza Zoot v praxi ukázala, že věřitelé si nejsou rovni. Dluhopisy jsou totiž v pozici podřízeného dluhu. Z případného výnosu, který přinese restrukturalizace firmy, budou mít prospěch hlavně věřitelé s nadřízenými pohledávkami. Těmi jsou v praxi finanční dravci z Natland Group, kteří skoupili pohledávky bank a nyní vyjednávají o jejich kapitalizaci.
Naopak držitelům dluhopisů reálně hrozí, že v případě bankrotu a likvidace nedostanou nazpět ani korunu. Pokud projde návrh reorganizace, který vedení firmy představilo na konci dubna, vrátí se jim symbolických deset procent. „Formálně se tento proces uskuteční tak, že držitelé firemních dluhopisů vymění své pohledávky z původních dluhopisů za nově vydanou emisi bondů. Ty budou splatné tři roky po splnění reorganizačního plánu,“ uvedl mediální zástupce společnosti Zoot Karel Samec.
Vedení Zootu v čele s Ladislavem Trpákem zákazníky a věřitele uklidňuje, že dělá vše pro záchranu podniku. Ať už jde o nástup zkušených krizových manažerů, uzavření 13 výdejen zboží, propuštění čtvrtiny zaměstnanců či razantní ořezání výdajů na marketing. Ale ani to nestačí. Dlužník tedy nemusí skončit v likvidaci ani zmizet v Karibiku, rodinné úspory se vypaří i v případě, že předlužený emitent dluhopisů provede restrukturalizaci svých závazků.
Nejdřív prověřit, pak investovat
Pod přílivem špatných zpráv se probralo i ministerstvo financí. Některá opatření v praxi lidem příliš nepomohou, ale jedno by zabrat mohlo. Jedná se o jakýsi rating či scorecard korporátních dluhopisů, který ministerstvo uveřejnilo v polovině dubna. „Zatím je to pouze návrh, ale už nyní lze říci, že půjde o velmi cennou pomůcku pro nezkušené a konzervativní investory, jak svépomocí posoudit rizikovost daného emitenta,“ říká Skřivanová.
Čtěte rozhovor: Fait: Ekonomika zpomalí. A pak začnu nakupovat
Česká národní banka varuje, že investice do podnikových dluhopisů není - na rozdíl od vkladů v bankách a záložnách - pojištěna prostřednictvím Garančního systému finančního trhu. Investor by měl být velmi obezřetný zvláště v případech, jeví-li se nabídka na první pohled až podezřele výhodně, například pokud má dluhopis velmi vysoký úrokový výnos.
Současně by bylo chybou korporátní dluhopisy kvůli několika selháním odepsat. „Nadále budou vhodným investiční nástrojem, na kterém mohou vydělat i běžní lidé - ať už napřímo, nebo skrze podílové fondy. Určitě bych dluhopis kupoval přes známou společnost z investičního prostředí, nikoliv na internetu ve slevě,“ doporučuje Tomáš Kálal. Základní pravidlo tedy zní: nejdříve prověřuj a až pak investuj.
| Vypůjčené tři biliony |
|---|
| Český kapitálový trh zažívá v posledních letech boom emisí dluhopisů. Česká národní banka jen během prvních čtyř měsíců letošního roku schválila 14 prospektů v celkovém objemu až 21 miliard korun. V loňském roce to bylo 38 prospektů a objem dluhopisů až 73 miliard korun. Slovo „až“ zde má svou roli, schvaluje se totiž maximální limit, a navíc ne vždy se podaří umístit na trhu celou emisi. Mezi emitenty jsou nejpočetněji zastoupeni developeři a podniky investující do komerčních nemovitostí. V přehledu letos a loni schválených emisí lze nalézt i řadu známých jmen, třeba firmy z finančních skupin PPF, J&T, DRFG a Unicapital nebo společnosti Net4Gas, ČD Cargo a Ondrášovka Holding. Obecně platí, že dluhopisy jsou vztah výhodný pro obě strany - emitent získává peníze na svůj růst a rozvoj, zatímco investor dostane zhodnocení svých peněz v míře odpovídající riziku. Celkový počet vydaných dluhových cenných papírů ke konci loňského roku dosáhl podle údajů ČNB impozantních 2,87 bilionu korun. Z tohoto objemu připadá 370 miliard na nefinanční podniky a 871 miliard na finanční sektor (včetně hypotečních zástavních listů). Hlavním emitentem je však stát, který touto formou dluží 1,62 bilionu korun. Problém je, že statistiky zahrnují pouze emise se schváleným prospektem od ČNB. Malé a divoké emise nikdo neeviduje a neexistují ani žádné odhady o počtu a objemu. Zřejmě se jedná o nižší jednotky miliard korun. Změnu má přinést novela zákona o kapitálovém trhu zavádějící povinnost uvádět na dluhopisu kód ISIN. To by do budoucna mělo usnadnit jejich evidenci. |
Čtěte také:
