Nejen český venkov se vylidňuje a tuzemskou zemědělskou krajinu ve stále větší míře utvářejí agrární velkokoncerny. Jednou z možností, jak tento trend zastavit, je agroturistika. Zařízeních propojujících tradiční zemědělství s ubytovacími službami však v Česku ubývá. Vyplývá to z Koncepce agroturistiky navržené ministerstvem zemědělství, kterou má týdeník Euro k dispozici.
Zatímco počty fyzických osob i firem podnikajících v zemědělství celkově v uplynulých letech narostly na 26,5 tisíce, podnikatelů nabízejících „dovolenou na statku“ ubylo. V loňském roce ji nabízelo 533 subjektů, ještě v roce 2013 jich bylo 645.
First, nebo last: jaká dovolená je výhodnější?
Agroturistikou se tak zabývá 2,4 procenta tuzemských zemědělců. To je sice nad průměrem EU, ale Rakousko a Švédsko, které bývají často dávány za vzor, vykazují daleko vyšší čísla. Analýza navíc ukazuje, že pouze 24 zařízení, tedy pouze 6,2 procenta, má v programu kompletní nabídku služeb, tedy ubytování, prodej vlastních produktů ze dvora, stravování a možnost kontaktu se zvířaty.
Meziroční srovnání počtu zemědělských subjektů poskytujících služby v agroturistice s absolutním počtem zemědělských subjektů
„Agroturistika má nevyužitý potenciál,“ míní Aleš Pangrác z agentury CzechTourism. Ta v současnosti řeší, jak rozptýlit turisty z přeplněných center Prahy a Českého Krumlova i do dalších regionů Česka a právě v agroturistice vidí jednu z možností.
Vládne jižní Morava
Nejoblíbenějším regionem pro venkovskou dovolenou je jižní Morava. Loni nabídky tamních zemědělců využilo až 48 tisíc hostů, počet přenocování dosáhl téměř 82 tisíc. Za celé Česko to bylo 95 tisíc hostů a 193 tisíc přenocování. Že možnosti nejsou zdaleka vyčerpány, ukazuje návštěvnost Jihočeského kraje. V rámci agroturistiky ho loni nenavštívilo ani čtyři tisíce hostů, ačkoli je, co se týče atraktivity, s jižní Moravou srovnatelný.
Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v roce 2016, které provozují podnikatelé s IČO nabízející agroturistiku
Čísla však nejsou kompletní. Chybí údaje za Královéhradecký a Pardubický kraj. I nekompletní statistika ale ukazuje, že stát odvětví v posledních letech poněkud zanedbával. Podle ministerské koncepce tak dochází i k mrhání penězi, které na podporu agrární turistiky směřovaly.
„K rozvoji agroturistiky na národní i regionální úrovni docházelo díky dotační podpoře a iniciativě organizací i jednotlivců, nicméně výsledný efekt jejich činnosti neodpovídá vynaloženému úsilí ani prostředkům. Tento stav lze přičíst i chybějící koncepci rozvoje agroturistiky, která by již počátkem století stanovila společné cíle a prostředky k jejich dosažení,“ uvádí dokument. Navržená koncepce má být prvním krokem k nápravě.
Dále čtěte:
