Srážka s realitou v Albánii, Bulharsku i Turecku se akcionářům ČEZ prodražila.
Začalo to v roce 2004 v Bulharsku, následovaly nákupy v Rumunsku, Polsku, Německu, společný podnik v Turecku, nákup akcií společnosti MOL a další transakce. Každá za nejméně pět miliard korun, některé až za zhruba 15 miliard. ČEZ zkrátka měl nadbytek volných peněz a část z nich použil k zahraniční expanzi.
Nejpozději v roce 2013, po znárodnění majetku v Albánii a hrozbě téhož v Bulharsku, se dostavila kocovina z této velké akviziční jízdy. Jak je na tom ČEZ se zahraničním působením dnes?
Měl by se ČEZ pouštět do dalších zahraničních investic?
Podkladů lze nalézt poměrně dost – třeba v nedávno publikované výroční zprávě. Některé dceřiné firmy v zahraničí vykazují solidní ziskovost a posílají do Prahy miliardové dividendy. Za největší úspěch lze označit investici do polské elektrárny Chořov nebo do distribuce energie v rumunské Oltenii.
Termín neúspěch se obecně používá hlavně v souvislosti s nákupy v Bulharsku, skutečným propadákem je však 12 miliard zainvestovaných v Turecku. Podíly v tamních firmách dnes mají v účetnictví ČEZ nulovou hodnotu. Zatímco Bulhaři dusí ČEZ přísnou až neférovou regulací, v Turecku je zdrojem potíží ekonomický úpadek země a propad tamní měny.
Občas něco pošlou
Každý akcionář ví, že z investovaných peněz by měl mít zhodnocení. Ať už v podobě vyplacených dividend, nebo díky zhodnocení držených akcií. Stejně by měl při nákupu dceřiných firem postupovat i ČEZ. Při pohledu na vykázané zisky se nezdá, že by některá zahraniční dcera – snad s výjimkou elektrárny Chořov – výrazněji narostla na ceně, za kterou ji ČEZ koupil. Naopak slušné dividendy posílají vedle Chořova také rumunské dcery.
Ve čtyřech sledovaných zemích – Rumunsku, Bulharsku, Polsku a Turecku – podle dostupných údajů ČEZ od roku 2004 nakoupil energetické firmy za 72 miliard korun. Formou dividend nazpět od roku 2009 získal něco přes 19 miliard. Během posledních deseti let tak dividendový výnos dosáhl v průměru 2,6 procenta, tedy žádná sláva.
Prohlédněte si tureckou elektrárnu ČEZ Egemer:
Přehlédnout nelze ani zhoršení v posledních letech. ČEZ inkasoval dividendy od zahraničních dcer především v letech 2009 až 2011, a hlavně v roce 2015, kdy se jednalo o rekordních 8,9 miliardy korun. Naopak v posledních třech letech se jedná o zanedbatelné částky, zcela nesrovnatelné s tím, kolik ČEZ stahuje z českých dceřiných společností – tedy hlavně z ČEZ Distribuce, ČEZ Prodeje a Severočeských dolů. Pro úplnost lze dodat, že peníze přicházejí zpět do Česka i jinými cestami. „Od roku 2015 jsme repatriovali mimo dividendy dalších 4,8 miliardy korun,“ dodává mluvčí ČEZ Alice Horáková. V praxi se jednalo o snížení kapitálu rumunských dceřiných firem či změnu financování polských elektráren, které místo úvěrů od mateřské společnosti samy načerpaly bankovní úvěry.
Raději uhlí než vítr
Elektrárna Chorzów je v zahraničním portfoliu polostátní energetické skupiny skutečnou superstar. Dlouhodobě vytváří zisk na úrovni 600 milionů až 800 milionů korun ročně. Jedná se o moderní energetický zdroj z roku 2003, který plní emisní limity Evropské unie. Vedle elektřiny vyrábí také teplo pro Katovice, Chorzów a další města v okolí.
Ale stačí se přesunout o nějakých 90 kilometrů dále na jihovýchod a místo úspěšného nákupu uvidíme neúspěšný. Elektrárnu Skawina přitom ČEZ koupil spolu s Chorzówem v roce 2006. Jedná se o šest desetiletí starou uhelnou elektrárnu, která byla naposledy v zisku před sedmi lety. Naděje na zlepšení tu však je. „Loni jsme s elektrárnou Skawina uspěli v aukcích kapacitních trhů, což nám zaručí extra příjem po dobu pěti let,“ doplňuje Alice Horáková.
Za úspěch nelze prohlásit ani další polskou akvizici. Během let 2011 až 2015 ČEZ postupně ovládl společnost Eco-Wind, připravující projekty na stavbu větrných elektráren o výkonu až 700 megawattů. Současná polská národně-konzervativní vláda však zelené energii příliš nefandí a další výstavbu větrníků v zemi téměř zablokovala. Během aukce v závěru loňského roku uspěli jen uchazeči, kteří nabídli nízkou, nejspíš podnákladovou cenu za vyrobenou energii; ČEZ se mezi ně nezařadil.
Dividendy z Balkánu
Zatím největší balík dividend inkasoval ČEZ z Rumunska. Celkem se jedná o 9,3 miliardy korun, tedy o téměř polovinu ze všech zahraničních příjmů. Tuto sumu peněz poslala bývalá Electrica Oltenia, distributor elektřiny v oblasti západně od Bukurešti. ČEZ tuto společnost ovládl ve dvou krocích v letech 2005 a 2009, přičemž dokoupení zbývajících 49 procent se prodražilo více než pořízení prvotních 51 procent.
Později tato společnost prošla unbundlingem a rozdělila se na rozvodnou síť Distributie Energie Oltenia a prodejce elektřiny CEZ Vanzare. Distribuční společnost byla původně ziskovější, ale vinou zpřísňující cenové regulace šly výdělky dolů. Místo zisku 1,55 miliardy korun v roce 2010 dosáhl loňský výsledek po zdanění v přepočtu už jen 299 milionů.
Naopak se postupně zlepšuje hospodaření obrovských větrných farem Fântânele a Cogealac na jihovýchodě Rumunska. Ještě před čtyřmi lety se jednalo o silně průšvihovou záležitost. Tamní vláda přestala proplácet zelené certifikáty a větrné elektrárny prodělávaly několik miliard korun za rok. Od roku 2017 jsou opět ziskové, loňský výdělek v součtu za tři projektové firmy dosáhl 1,05 miliardy korun.
Dnes je to skoro k nevíře, ale v první polovině tohoto desetiletí přicházely docela zajímavé dividendy i z Bulharska. Příjmy z elektrárny TEC Varna aspoň smazaly polovinu ze ztráty, kterou ČEZ z této investice utrpěl. Odstavenou elektrárnu nakonec ČEZ předloni prodal za necelých 50 milionů eur; v roce 2006 za ni přitom zaplatil - včetně navýšení základního kapitálu - celkem 306 milionů eur.
ČEZ později základní kapitál opět snížil. Ztráta z této investice tak dosáhla zhruba 2,5 miliardy korun. „Tato částka je zahrnuta v arbitrážním požadavku. Místní úřady totiž opakovaně zamítly žádosti společnosti ČEZ týkající se podmínek pro modernizaci elektrárny tak, aby splňovala evropské emisní limity. Krátce po prodeji Varny vyšly novému majiteli vstříc,“ dodává mluvčí Alice Horáková.
Jste čeští piráti
Právě slovo arbitráž se s působením skupiny ČEZ na Balkáně objevuje poměrně často. Vše začalo ve chvíli, kdy v lednu 2013 český investor ztratil licenci k působení v Albánii. Zhruba polovina z pěti miliard korun, které česká energetická skupina v Albánii prodělala, se později vrátila díky hrozbě mezinárodní arbitráží. Arbitrážní řízení spustil ČEZ před třemi lety proti bulharské vládě; zatím bez konkrétního výsledku. Řízení se týká výše zmíněné elektrárny Varna, ale také distribuce energie.
Na horké půdě se zde ČEZ pohybuje déle než šest let. Vrcholem byly demonstrace v Sofii v únoru roku 2013, které vedly až k pádu první vlády premiéra Bojka Borisova. Spustila je nešťastná kombinace zdražení elektřiny a vysoké zimní spotřeby. Bulhaři tehdy vyrazili do ulic s heslem „čeští piráti“ s jasnou narážkou na působení skupiny ČEZ v zemi.
Čtěte komentář: Piráti míří na špatný cíl. Mohou ohrozit šanci ČEZ na prodej bulharských firem
Zpočátku to vypadalo, že vše skončí albánským scénářem - tedy ztrátou licence k distribuci a prodeji elektřiny. K tomu nakonec tamní energetický regulátor nepřistoupil, ale aspoň bulharský ČEZ „podusil“ opakovaným snížením cen elektřiny. Pro představu lze uvést následující srovnání. V tuzemsku působící společnost ČEZ Distribuce loni doručila spotřebitelům 36 miliard kilowatthodin a vydělala 7,8 miliardy korun po zdanění. Její bulharská sestra CEZ Razpredelenie dodala 9,5 miliardy kilowatthodin, ale zisk činil pouhých 17 milionů korun. Nyní to vypadá tak, že ČEZ má příležitost vycouvat z bulharské šlamastyky bez dalších ztrát. Tamní rozvodnou síť a obchod chce koupit několik zájemců. Tím nejvážnějším je dnes finanční skupina Eurohold. Spekuluje se o částce okolo 350 milionů eur (devět miliard korun), tedy podobné sumě, za jakou ČEZ rozvodnou síť v západní části Bulharska v roce 2004 koupil.
Tažení na západ
Vzhledem k omezenému prostoru ponechme bez komentáře již uzavřené transakce, týkající se německé těžební společnosti MIBRAG či nákupu a prodeje podílu v maďarské rafinérské společnosti MOL. Významnější pro budoucnost skupiny ČEZ jsou nedávné investice do nákupu větrných elektráren v Německu a Francii a masivní expanze v oboru energetických služeb prostřednictvím skupiny ČEZ ESCO. Na hodnocení efektivity těchto investic je však dnes příliš brzy.
Dceřiné firmy v západní polovině Evropy by se letos měly zapojit do výplaty dividend. „Jen v rámci ESCO International se chystáme za loňský rok stáhnout dividendu ve stovkách milionů korun,“ říká mluvčí Alice Horáková. Masivní odliv dividend z Česka do Německa a dalších západních zemí by tak mohl být vyvážen aspoň drobnou korekcí díky penězům, které poplynou opačným směrem.
Přečtěte si také:
