Dům bez inženýrských sítí? Česká firma chce uspět v éře klimatických změn

12. 2. 2019

Bez elektřiny, vody, kanalizace. Pokud chcete bydlet bez připojení k okolní civilizaci a neobávat se blackoutu nebo nedostatku vody, a na druhé straně si užívat bydlení s minimálními provozními náklady, řešení nabízí projekt energetického jádra NyrdenCore. Jan Blažíček koncept promýšlel několik let, na trhu by měl být dostupný od příštího roku. NyrdenCore ocenili také odborníci, vyhrál národní kolo mezinárodní soutěže Quality Innovation Award.

Jak bydlet udržitelně bez toho, abyste byli závislí na inženýrských sítích? Odpověď dává energetické jádro NyrdenCore, jež vám umožní bydlet například na vodě, v horách nebo daleko od civilizace v lesích.

„Primárně jsem chtěl vyřešit bydlení na vodě,“ vysvětlil autor konceptu Jan Blažíček. Promýšlel jej více než rok. Dohromady zastává osm „profesí“, které jsou nezbytné při stavbě a provozu domu. Jedná se o výrobu elektřiny, větrání, vytápění, chlazení, pitnou vodu, ohřev vody a nakládání s odpadní vodou. K tomu ještě vystudovaný stavební inženýr přidává vaření.

Základní myšlenkou projektu je použít kvalitní komponenty a vyladit jejich vztahy k optimálnímu výkonu. Výsledkem má být udržitelný provoz domu, který není závislý na okolních sítích. Koncept také řeší problém s omezeným místem v budově. „Pro náš obchodní model jsou klíčoví projektanti a architekti. S nimi diskutujeme o podrobnostech a máme velký ohlas,“ sdělil redakci Blažíček.

Sestava jádra z komponentů:

Potěšilo jej i ocenění od odborníků v rámci soutěže Quality Innovation Award. Nápad jeho týmu vyhrál národní kolo a dostal se mezi dvacítku projektů z celého světa, které budou usilovat o celkové prvenství.

V současné době firma Nyrden ukončila testovací fázi a během tohoto roku bude vyřizovat získání potřebných certifikací. Od roku 2020 by mohl být systém dostupný na trhu. „Parametry jádra pro konkrétní lokalitu je možné ověřit v našem konfigurátoru energeticky soběstačného domu,“ dodal.

Od konkrétního místa a počtu lidí v domě se odvíjí cena jádra. Pro průměrný rodinný dům pro 4 až 6 lidí v českých klimatických podmínkách by se mohlo jednat o cenu ve výši 2,5 milionu korun. I když se může zdát počáteční investice vysoká, náklady na provoz takového domu budou minimální, v řádu tisíců korun ročně.

Dalších 14 fotografií

Pokud se do toho započítá i úspora za stavební parcelu, která nemusí být napojena na inženýrské sítě, může se návratnost investice, jejíž životnost je kalkulována na 25 let, vrátit okolo deseti let. „V některých oblastech může být návratnost okamžitá,“ zdůraznil Blažíček. Naráží na drahé pozemky například v Praze.

Jen za pozemek o rozloze 1000 metrů čtverečních lze ušetřit například 1,5 milionu korun (2000 korun stojí metr zasíťovaného pozemku v Nymburce, bez inženýrských sítí se lze dostat na 500 korun, v případě louky mimo civilizaci i na desítky korun za metr).

Od Finska po Španělsko

Koncept autor modeloval pro klimatické podmínky od Helsinek až po jih Španělska. Na severu Evropy je podle Blažíčka výhoda v tom, že více prší, proto nebude velký problém s dešťovou vodou, která se v projektu využívá. V sušších oblastech se naopak více používá kondenzace vody, jež je obsažená ve vzduchu.

S tím souvisí hospodaření s vodou. V Česku se průměrně spotřebuje 80 litrů na osobu a den. Projekt nymburského rodáka ale počítá s tím, že se spotřeba v domácnosti omezí na 20 litrů na osobu a den. Užitková voda se může z větší části recyklovat a opět mísit s dešťovou vodou. „Klíčová je velikost jímací plochy, podle toho se vypočítá i velikost nádrže na dešťovou vodu,“ vysvětlil Blažíček. Jímat se dá kromě střechy také z okolního pozemku a komunikací.

Energie zdarma: odpadní teplo by mohlo vytápět 800 tisíc českých domácností

Splachování se dá omezit na jeden litr vody, jako je tomu v letadlech nebo na lodích. Například voda z vany se za použití ekologického mýdla s pomocí filtrace recykluje a může se použít opět jako pitná voda.

Projekt řeší energetickou soběstačnost fotovoltaickými panely a tepelnými čerpadly. V případě větrných oblastí, například na českých horách, lze využít i domácí větrnou turbínu. Pro případy, že jde příroda „nespolupracuje“ a nefouká ani nesvítí slunce, je potřeba počítat se záložním zdrojem. Ideální je elektrocentrála na LPG. Zkapalněný plyn se dá využít i na vaření. K topení se během zimních měsíců počítá s využitím krbové vložky.

Komponenty systému pochází z celého světa. Fotovoltaika a domácí baterie od jihokorejského LG. Tepelné čerpadlo ze Švédska. Pro ty, kteří chtějí využít i větrnou energii, lze použít tichou turbínu z Japonska. Kompostér si tým vybral až v Kanadě. Pro rozklad bioodpadu se používají bakterie. Přisypávájí se piliny a rašelina. „Pokud by přišel český výrobce, může to být v budoucnu český výrobek,“ tvrdí duchovní otec projektu.

Podle Blažíčka nemá smysl jednotlivé komponenty kupovat zvlášť. Je to podobné, jako by si člověk chtěl koupit pouze motor z automobilu. Energeticky soběstačný dům je potřeba naplánovat společně s projektem domu, NyrdenCore dodá celé „energetické srdce“ na klíč, připojí se pouze periferie.

Energetické srdce případné kavárny:

Pokud by zájemci chtěli projekt vidět na vlastní oči, počítá se s vytvořením krychle 6x6x6 metrů, v níž by se simuloval provoz rodinného domu. To znamená, že by se ověřily technologie pro spotřebu vody, tepla a elektřiny. Tým uvažoval také o postavení kavárny.

Tvůrci konceptu NyrdenCore neskrývají velké ambice a vidí ve využití „off grid“ systému potenciál i mimo Česko. V budoucnu mohou kvůli klimatickým změnám a extrémnímu počasí hrozit výpadky dodávek elektřiny a tepla. Kvalita a dostupnost vody se bude zhoršovat a pravděpodobně bude v budoucnu dražší. Totéž hrozí u cen energií. „Při propočtech návratnosti projektu se bavíme v dnešních cenách. Nikdo neví, co bude za několik let, kolik bude stát například jedna kilowatthodina elektřiny,“ uzavřel Blažíček.