Donedávna se snímání otisků prstů týkalo pouze lidí, kteří se dostali do křížku se zákonem. Nyní Evropská unie zvažuje povinné biometrické potvrzení plateb při nákupech v internetových obchodech. Bouří se proti tomu nejenom zákazníci, ale především podnikatelé z řad e-shopů a dalších subjektů podnikajících na internetu. Kontroverzní opatření by umožnilo obrovskému množství firem přístup k nejcitlivějším biologickým údajům a zároveň výrazně zvýšilo riziko krádeží a ztráty identity.
Celkem 27 evropských subjektů z řad e-commerce sféry v čele s nadnárodními asociacemi nedávno zaslalo společné prohlášení předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi. Žádají úpravy návrhu regulačních technických norem pro online platby, který by v současné podobě mohl mít za následek snížení komfortu pro nakupující, a tím i snížení tržeb pro internetové obchody. K této výzvě se připojila také Asociace pro elektronickou komerci (APEK), která zastupuje české e-commerce subjekty.
„Jsme jednoznačně pro zvýšení bezpečnosti plateb na internetu, nicméně je třeba si uvědomit, že každý další krok, který musí zákazník provést v průběhu nákupního procesu, má negativní dopad na poměr dokončených transakcí. Proto žádáme Evropskou komisi o zvážení dalších možností, jak se riziku podvodů s platbami vyhnout,“ komentuje dopis výkonný ředitel APEK Jan Vetyška.
Druhé ověření ohrožuje e-shopy
Návrh Evropské komise, respektive Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA – European Banking Authority), oficiálně tvrdí, že mu jde o snížení rizika potenciálních podvodů při použití online platebních metod na internetu. Pro všechny platby, jejichž hodnota přesáhne 30 eur, původně dokonce pouze deset eur, by podle EBA mělo být vyžadováno druhé ověření zákazníka. Tedy například po zadání informací o platební kartě by bylo třeba potvrdit platbu otiskem prstu či jinou biometrickou variantou ověření.
„Pro zákazníky je přidání dalšího kroku v rámci objednávkového procesu nepříjemné například u opakovaných nákupů v jednom e-shopu či u nákupů prostřednictvím mobilního telefonu. Ztratí tak část komfortu, který nyní internetové obchody nabízejí. Například při nákupu potravin či jiného zboží denní spotřeby postrádá takové opatření smysl,“ dodává Jan Vetyška.
Čtěte také:
Kupte si svůj e-shop. V Česku vzniklo první tržiště s online obchody
Kámen versus internet. Kdo vyhraje souboj o zákazníka?
Povinné zadávání biometrických údajů by představovalo obrovský průlom do oblasti lidských práv. Organizace, které se zabývají ochranou osobních údajů, proto před plošným zneužíváním těchto citlivých dat pro komerční účely varují. „Jde samozřejmě o citlivé údaje a vždy bude otázka, zda tyto údaje firma potřebuje,“ říká Jan Vobořil, advokát a výkonný ředitel společnosti Iuridicum Remedium, která se zabývá ochranou občanských svobod.
Firmy a politici si podle něj zatím neuvědomují, že ve vztahu k moderním technologiím by měla být na místě určitá zdrženlivost. „Osobně preferuji obchodníky, kteří mě nenutí podepisovat smlouvy biometrickým podpisem, nenahrávají každý hovor, který s nimi vedu, nesledují mě kamerami, když překročím práh obchodu,“ popisuje Jan Vobořil.
Velký bratr tě sleduje
Právě technologie a jejich nadužívání začínají v některých případech vytvářet z komerčních i veřejných prostorů místa monitorovaná tak intenzivně, jak bylo v minulosti obvyklé pro vězení. Stírání rozdílu mezi odsouzenými a „sprostými podezřelými“ pak vytváří ve společnosti řadu etických problémů a vede k erozi lidských práv.
I z toho důvodu má velká část lidí problém s poskytováním svých otisků prstů, protože jejich snímání je tradičně vyhrazeno pro zločince.
Navíc povinné zavádění biometrické identifikace představuje jednu z největších hrozeb pro lidská práva. Biometrické údaje lze totiž zkopírovat a napodobit. Lidé by tak velmi snadno mohli přijít o to nejcennější a nejsvébytnější – svoji identitu.
Článek vyšel v magazínu Profit
