Buď nová uhelná elektrárna od čínských dodavatelů, nebo cesta vedoucí k členství v Evropské unii. Poměrně ostré varování zaznělo z Vídně, kde sídlí sekretariát Energetického společenství, směrem k vládě Bosny a Hercegoviny. Evropským úředníkům vadí, že bosenská vláda chce schválit záměr stavby nové 450megawattové elektrárny v Tuzle, a to s financováním od čínské exportní banky.
Financování nového energetického zdroje je hlavním předmětem sporu. Čínská Exim Bank má blok v Tuzle podpořit úvěrem, který pokryje 85 procent celkových nákladů na stavbu. Ty vycházejí na 940 milionů eur (24 miliard korun). Jenže podmínky úvěru, hlavně tedy bosenská státní garance za splacení půjčky, porušují Smlouvu o Energetickém společenství. „Kromě jiných věcí státní garance smějí pokrývat maximálně 80 procent objemu úvěru,“ uvádí se ve vyjádření Evropského společenství.
Provozovatelem uhelné elektrárny Tuzla je státní elektrárenská společnost Elektroprivreda BiH. Starší bloky potřebují nutně nahradit. Bosenský podnik s Číňany jednal v posledních sedmi letech několikrát, ale projekt na nový 450megawattový blok označený Tuzla 7 se opakovaně zadrhl na ekonomické nevýhodnosti.
Až na konci loňského roku došlo k podpisu příslušných smluv, kdy financování má zajistit China Exim Bank a výstavbu čínské konsorcium Gezhouba Group, Guandong Electric Power Design Institute a Dongfang Electric. Projekt stále vázne na chybějícím souhlasu bosenského parlamentu.
Evropská unie v posledních měsících zesiluje svůj tlak na banky, ať přestanou financovat projekty spojené s těžbou a spalováním uhlí. Stejně tak začínají ekonomové a politici varovat před čínskými půjčkami na energetické, dopravní a jiné projekty. Mnohé země – jmenovitě třeba Laos, Pákistán, Srí Lanka či africké Džibutsko – jsou u Číňanů zadluženy tak těžce, že již nemají reálnou šanci své závazky v dohledné době splatit. Bosna a Hercegovina by jednou mohla dopadnout podobně.
Čtěte dále:
