Proti katastrofickým scénářům dopadu německého rozhodnutí přestat vyrábět elektřinu z fosilních zdrojů na cenu této komodity vystoupila berlínská organizace Agora Energiewende. Ta vypočítala, že růst podílu obnovitelných zdrojů v německém energetickém mixu a odklon od uhlí nezvýší cenu elektřiny o více než jedno procento, a pro energeticky náročný průmysl cena elektřiny dokonce klesne.
Nezisková organizace Agora Energiewende, která podporuje odklon od fosilních zdrojů, tvrdí, že konec uhelných elektráren, který Německo naplánovalo nejpozději do roku 2038, nebude zemi finančně bolet tolik, jak se mnozí obávají.
Analýza propočítává dopady konkrétních doporučení německé uhelné komise, která navrhla ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2038 či už 2035 a odstavení uhelných elektrárenských bloků o celkovém výkonu 12 GW (z celkem 41 GW) do konce roku 2022. To má zajistit snížení produkce emisí CO2 v energetice z 319 milionů tun ročně na 182 milionů tun.
Studie vychází z toho, že v roce 2030 již budou vypnuty dvě třetiny uhelných elektráren a podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie bude 65 procent (dnes je to 33 procent) a srovnává tento plán se scénářem, kdy by k tomu nedošlo. Pokud se tedy podle propočtů v Německu do roku 2030 sníží výroba elektřiny z uhelných zdrojů o dvě třetiny, dojde pouze k jednoprocentnímu růstu elektřiny pro domácnosti, tvrdí Agora.
Cena elektřiny přitom prý zůstane na úrovni, která zaručí i nadále konkurenceschopnost německého průmyslu. Navíc solární i větrné parky mají průmyslu nabízet dokonce levnější elektřinu, než je tomu nyní, píše se v analýze. Velkoobchodní cena za kilowatthodinu by pak měla klesnout v roce 2030 o 0,5 centu (13 haléřů) oproti situaci, že se podíl uhlí nebude na mixu snižovat, uvedl ředitel organizace Patrick Graichen.
Je podle něj ale potřeba, aby se zrušil takzvaný poplatek EEG, který byl uzákoněn v roce 2000 a je placen z každé kilowatthodiny. Má podporovat výstavbu obnovitelných zdrojů. Podle ekologických sdružení by měl být zrušen, protože fosilní zdroje nejsou zatíženy poplatky, jež by pokrývaly ekologické škody. Tím fakticky dochází k dotování konvenčních zdrojů z kapes daňových poplatníků.
Rozvoj elektromobilů zlevní technologie a nastartuje boom bateriových úložišť, tvrdí studie
Fraunhoferův institut ve své analýze z března 2018 srovnal výrobní náklady elektřiny podle zdroje. Z hnědého uhlí byly na úrovni na 4,59 centů za kilowatthodinu, z černého uhlí 6,27 centů za kilowatthodinu. U větrných turbín na pevnině to bylo mezi 3,99 až 8,23 centu za kilowatthodinu, u solární energie se cena pohybuje v rozpětí 3,71 až 8,46 centu. Záleží na velikosti dané elektrárny.
Předsedkyně uhelné komise Barbara Prateoriusová nicméně na začátku roku přiznala, že by se cena elektřiny mohla zvýšit kvůli dovozu elektřiny ze zahraničí. Pokud by k tomu došlo, vláda by měla vyšší cenu kompenzovat domácnostem a průmyslu až do výše dvou miliard eur (52 miliard korun) ročně.
Mnozí ekologové a ekonomové navrhují, že by měla být zavedena uhlíková daň, jež omezí spotřebu energií z fosilních zdrojů. O té uvažuje současná vláda Angely Merkelové. Ekonomové z německého institutu pro ekonomiku IW v Kolíně nad Rýnem ovšem namítají, že uhlíková daň nemusí nutně snížit spotřebu fosilních energií, protože spotřebitelé nebudou mít na výběr. Například v případě vytápění. Už nyní je navíc v mnoha poplatcích uhlíková daň nepřímo skryta. Snížení emisí skleníkových plynů by spíše pomohla modernizace celého energetického systému, doporučuje IW.
Německo v minulosti vyváželo více elektřiny než dováželo, po vyřazení jaderných bloků po roce 2022 by mělo dojít k poklesu exportu elektřiny. Německá produkce elektřiny se má nicméně podle Agora Energiewende do roku 2030 zvýšit o 11 procent na 630 TWh. „I po odklonu od uhlí se bude v Německu vyrábět více elektřiny, než je v zemi potřeba. V dlouhodobém horizontu bude levná elektřina z obnovitelných zdrojů dokonce vytlačovat část konvenčních zdrojů v zahraničí,“ věří Graichen.
Měla by Česká republika zakázat používání uhlí?
Analýzu Agora Energiewende přivítala česká organizace Hnutí Duha. Propočet podle ní ukazuje, že by se také Česko mělo vydat cestou rychlého odklonu od uhlí. Státní uhelná komise má mít první jednání v pondělí 26. srpna. Ekologové požadují, aby stanovila konkrétní termín konce využívání uhlí v zemi.
“Německo na odklon od uhlí nedoplatí růstem ceny elektřiny ani závislostí na dovozu. Průmysl dokonce na účtech ušetří. To je pádná a daty podložená odpověď všem pochybovačům, kteří mají Němce za hlupáky. A ještě zajímavější je, že stabilní ceny a dostatek elektřiny zajistí domácí čisté obnovitelné zdroje. Doufám, že v české uhelné komisi se budeme zabývat právě takovými odbornými podklady a ne překonanými mýty. Ale aby bylo o čem jednat, nesmí vláda nečinně přihlížet snaze společnosti ČEZ prodat Pavlu Tykačovi největší uhelnou elektrárnu či rozšířit těžbu na hnědouhelném velkolomu Bílina,“ uvedl Jiří Koželuh z Hnutí Duha.
Německo se v současné době potýká se zpožděním výstavby nových přenosových tras, jež mají zajistit zvýšení podílu obnovitelných zdrojů až na 65 procent do roku 2030. Manažer firmy Amprion Klaus Kleinekorte tvrdí, že zemi chybí 5 000 kilometrů elektrického vedení.
Německý účetní dvůr varoval, že výstavba bude dražší, než vláda původně plánovala. V roce 2017 počítala s investicí ve výši 33 miliard eur (851 miliard korun), Arne Steuer z účetního dvora uvedl sumu 52 miliard eur (1,3 bilionu korun). To znamená zvýšení téměř o 60 procent. Proto zatím není důvod k velkému optimismu.
Dále čtěte:
Dokumentarista Moore opět provokuje: Soláry a větrníky nás nezachrání, živí fosilní barony
Rakousko se má do deseti let stát vodíkovou velmocí. Postarají se o to průmysloví obři
Američtí horníci procitají z iluze. Jejich uhlí už Trumpa nezajímá
Trable s velkými bateriemi. Česko se snaží blokovat úložiště
