Soud odmítl žalobu Lesů ČR na dceřinou firmu ČEZ za údajnou škodu způsobenou emisemi na lesních porostech. Podobných sporů probíhají mezi lesnickým podnikem a producenty emisí desítky a jde v nich o stovky milionů korun. Doposud většinou dávaly soudy za pravdu Lesům, aktuální verdikt však ukazuje, že praxe se může změnit.
Odvolací soud minulý týden potvrdil verdikt prvoinstančního soudu, který odmítl žalobu Lesů České republiky (LČR) na společnost Ško-Energo. Lesnická firma požadovala po dceři ČEZ, E.ON a Škody Auto náhradu škody, kterou měly emise společnosti v roce 2014 způsobit na jejich lesích.
I když ve sporu šlo o relativně zanedbatelných 22 tisíc korun, obě strany se odmítly dohodnout a na jednání vyslala své pozorovatele prakticky celá teplárensko-energetická branže. Podobných sporů běží totiž mezi Lesy ČR a údajnými znečišťovateli desítky. Jen samotný ČEZ vede s LČR téměř 38 sporů. V souhrnu pak nejde o desítky tisíc, ale stamiliony korun.
Ve velké většině případů dávaly soudy doposud za pravdu Lesům. Aktuální případ je však zlomový, jde o první spor, který soud posuzoval podle nového občanského zákoníku. „Žalované subjekty se v tom případě mohou zprostit povinnosti škodu zaplatit, prokáží-li, že vynaložily veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo,“ vysvětluje rozdíly mezi starou a novou legislativou Martin Tužinský z Teplárenského sdružení. Odmítnutím žaloby tak mezi energetiky vyvstala naděje, že by se rozhodovací praxe soudů mohla změnit.
Česko přichází o to nejcennější - o vodu. Zadržet ji mají opatření za miliardy
Podle mluvčí LČR Evy Jouklové však podnik nehodlá ani přes verdikt odvolacího soudu od vymáhání škod ustoupit. „Zda i jiné soudy budou mít stejný právní názor jako Okresní soud v Mladé Boleslavi a Krajský soud v Praze, ukáže teprve čas,“ říká Jouklová. Ta zároveň dodává, že jediným rokem, za který jsou už veškeré spory uzavřené, je 2002. Za jediný rok se LČR podařilo od znečišťovatelů vymoci téměř 27 milionů korun.
Energetické firmy se brání tím, že od devadesátých let investovaly miliardy do ekologických technologií. Jejich provozy splňují veškeré legislativní normy a zplodiny na lesích zdaleka nezpůsobují takové škody, jak tvrdí LČR. Nebo dokonce vůbec žádné. Lesům pak vytýkají, že údajné škody na porostech nijak neprokazují a jen automatiky žádají náhradu škody.
Podle Jouklové LČR při výpočtu ztrát na dřevě způsobených zplodinami vychází z vyhlášky z roku 1999 a z vlastních znaleckých posudků. Údajní znečišťovatelé to však vesměs vyvrací vlastními znaleckými posudky a o vyhlášce tvrdí, že je značně zastaralá a nijak nereflektuje aktuální situaci.
„Důvodem, proč se požadavky LČR v žalobě tak zásadně rozcházejí s realitou, je pravděpodobně to, že LČR škodu vyčíslují na základě vzorců vycházejících z osmdesátých let, kdy se předpokládalo, že emisní kalamity budou pokračovat. Skutečnost je však zásadně jiná, oxidy síry a dusíku mají již naprosto zanedbatelný vliv,“ tvrdí mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Dále čtěte:
